William Edward Boeing by měl radost, kdyby věděl, že jeho lokální firmička, kterou právě před sto lety založil v Seattlu, bude jednou vládcem nebes. A i když už dnes nemá na růžích ustláno jako kdysi, letí dál.
Gigantická firma Boeing, která vyrábí vojenská a dopravní letadla, radary a další techniku a angažuje se i v kosmickém výzkumu, zaměstnává v USA na 160 tisíc lidí a její roční obrat se blíží stovce miliard amerických dolarů. Američané nedají na Boeing dopustit. O své zaměstnance se prý stará vzorně, dokonce i v časech ekonomických krizí.
„Boeing je jedinou firmou, která poskytuje i lidem bez univerzitního vzdělání výhody života střední třídy,“ citoval list The Seattle Times Leona Grunberga, profesora na University of Puget Sound. Podle něj tak díky Boeingu mohou dělníci poslat své děti na vysoké školy i vlastnit víkendové domky.
V letošním roce počítá vedení Boeingu s dodáním 740 až 745 letadel. Loni společnost dodala zákazníkům rekordních 762 letadel a počtvrté za sebou předstihla evropského konkurenta Airbus, který loni dodal 635 letadel.
Král nebes má ale starosti se svou největší chloubou: s obřím letounem Boeing 747, kterému se přezdívá Jumbo Jet. Boeing snížil produkci na šest těchto strojů ročně a ještě v červenci, kdy firma slavila sto let, to vypadalo s Jumbo Jetem doslova bledě.
Poptávka ubývala a červená čísla rostla. Boeing dokonce oznámil, že v letošním druhém čtvrtletí prodělal 234 milionů dolarů (5,7 miliardy korun), a firma tak vykázala čtvrtletní ztrátu poprvé za téměř sedm let.
Iron Boeing
Jumbo Jet se firma pokusila zachránit i sázkou na celebritu. Marketingoví kouzelníci Boeingu spojili letoun s ikonickou metalovou skupinou Iron Maiden, která si pořídila velké Jumbo na své letošní světové turné. Přezdívalo se mu Ed Force One. Obří stroj dokonce pilotoval sám frontman skupiny Bruce Dickinson. A vychvaloval ho, kudy chodil.
„Máme větší letadlo než státníci,“ komentoval například na sociálních sítích. Lepší reklamu si Boeing ani nemohl přát. Přestože skupina po čase letoun přestala používat, jako jakýsi symbol určitě posloužil.
Faktická záchrana ale přichází až nyní. Americká logistická společnost UPS před pár týdny oznámila, že si u Boeingu objednala 14 nových dopravních letounů Boeing 747-8 za ceníkovou cenu 5,3 miliardy dolarů (asi 131 miliard korun). Takto velký prodej může legendárnímu letadlu vdechnout nový život.
„Nákup letadel je strategickou investicí do zvýšení kapacit po celém světě,“ řekl agentuře Reuters Brendan Canavan, šéf vzdušné přepravy UPS. „Letouny 747-8 nám umožní posílit naši síť na nových i současných trzích,“ dodal. Výhodou Boeingu v nákladní přepravě je otevírací „nos“, který umožňuje převoz velkého nákladu.
Letadlem do Bílého domu
Své nezastupitelné místo má Boeing i na poli politiky. Kdo by neznal legendární stroj amerických prezidentů Air Force One – a je jím právě boeing. Vlastní boeingy pro předvolební kampaně využívali i nynější prezidentští kandidáti Hillary Clintonová a Donald Trump.
Demokratka Clintonová měla k dispozici upravený Boeing 737 s prostorem pro stovku lidí, na čtyřicet míst bylo rezervováno pro novináře. Čtrnáct let staré letadlo provozovaly kdysi německé aerolinky Air Berlin. V úpravě pro Clintonovou byl trup modře polepený jejím sloganem Stronger Together a adresou její webové stránky HillaryClinton.com. Na křídlech a ocasu neslo letadlo písmeno „H“ a letounu se přezdívalo Hill Force One.
O poznání méně pasažérů, asi 43, přepravovalo letadlo republikánského kandidáta Donalda Trumpa, novináři však na palubě příliš vítáni nebyli. Trump si svůj Boeing 757 nechal přestavět pro pohodlnější a luxusnější cestování. V koupelně jsou zlaté kohoutky, dokonce i pásy u sedadel jsou pozlacené. Na palubě je kromě luxusní koupelny také ložnice, kuchyně nebo místnost pro Trumpovy hosty.
Vesmírné ambice
Své ambice a naděje upírá Boeing i do vyšších sfér, přímo do těch vesmírných. Generální ředitel Boeingu Dennis Muilenburg je přesvědčen, že raketa, která dopraví první astronauty na rudou planetu Mars, ponese jméno jeho společnosti. Konkuruje tak společnosti SpaceX, která chce vypravit první lidskou posádku na Mars v roce 2024. Tento krok má přinést velký posun v oblasti prozkoumávání vesmíru.
Boeing spolupracuje s americkou vesmírnou agenturou NASA dlouhodobě. V minulosti například dodával techniku pro Apollo. Velké plány má nyní především s raketou Space Launch System, která by měla sloužit k vynášení vesmírných lodí do vesmíru. A NASA ji chce používat i na své mise na Mars.
Hydrozačátky
Jak už to s pravou americkou firmou bývá, téměř dokonale splňuje všechny atributy tolik opěvovaného amerického snu. U jejího zrodu stál imigrant s vizí – podnikatel William Edward Boeing, ambiciózní mladík se švýcarským vzděláním, člen původně německé zámožné rodiny Böingů.
V roce 1909 spatřil v Seattlu poprvé létající stoj, který ho natolik uchvátil, že se začal učit létat. Ve svých sotva třiceti letech už vlastnil rozsáhlé lesy v okolí Seattlu a aktivně obchodoval se dřevem. Díky tomu si mohl koupit letadlo, které ale obratem zničil.
Nevzdal se a se svým přítelem, konstruktérem G. C. Westerveltem, si raději postavil letoun vlastní. Vzniklý hydroplán B&W se velmi osvědčil a 15. července 1916 vznikla společnost Pacific Aero Products Co vyrábějící letadla v prostorách bývalé malé loděnice, kterou Boeing zakoupil. O rok později se pak firmu rozhodl přejmenovat, aby bylo jasné, kdo je v ní pánem – dostala název Boeing Airplane Company.
Válečná klika
Po vstupu USA do první světové války v roce 1917 koupilo námořnictvo 51 z 56 do té doby postavených hydroplánů, čímž Boeing dosáhl jednak prvního výrazného finančního úspěchu, jednak tímto kontraktem vzniklo dlouholeté partnerství s americkou armádou.
Ve dvacátých letech se firma držela hlavně díky vojenským objednávkám, další dekáda pak přinesla rozvoj letecké dopravy. 27. července 1928 vzlétl první Boeingův letoun určený výhradně pro osobní dopravu, Boeing 80.
William Boeing svůj podíl v roce 1934 prodal a společnost poté vedl jeho nástupce Claire Egtvedt, který úspěšně razil filozofii velkých dopravních letadel. Firmu, která byla jeho dítětem, však Boeing i nadále bedlivě sledoval a zemřel jako zámožný starý muž na své jachtě v roce 1956.
Druhá světová válka přinesla Boeingu další armádní zakázky a jeho bombardovací letouny B-17 a B-29 významně ovlivnily vývoj války. Její konec přinesl zrušení objednávek na bombardovací letouny, o práci v Boeingu přišlo na 70 tisíc lidí. Už koncem čtyřicátých let ale Boeing představil první proudový bombardér B-47 a v roce 1952 dosud létající B-52.
Symbol vítězství
Jméno Boeing po válce už nebylo známé jen odborníkům v letectví, ale také široké veřejnosti takřka po celém světě. Mocné boeingy se totiž zaslouženě staly jedním ze symbolů vítězství Spojenců.
Nová éra přišla v roce 1958, kdy Boeing vyvinul civilní proudový typ 707 schopný přepravit přes 200 cestujících na vzdálenost deset tisíc kilometrů. Takřka trojnásobně překonal své evropské předchůdce a právě on tedy zahájil skutečnou proudovou éru letecké dopravy.
V roce 1967 se k obloze poprvé vznesl dvoumotorový Boeing 737, který se stal nejrozšířenějším dopravním letounem v historii. V roce 1969 poprvé vzlétl Boeing 747, největší dopravní letoun v tehdejší historii. Jako první ho již tradičně zařadila na linky společnost Pan Am. Začalo nejslavnější období firmy Boeing – a v podstatě trvá dodnes.
Během své historie toho Boeing zažil dost. Zná úspěchy, zná pády. Od počátku ví, jaké to je čelit tvrdé konkurenci. Některou pohltil, s některou válčí dál. Stoletá historie ale ukazuje, že Boeing bojovat dokáže.
V tomto článku byly převzaty pasáže z článků publikovaných na leteckém serveru Aeroweb.cz.
