Celoživotní vzdělávání už není koníček, ale nutnost | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Celoživotní vzdělávání už není koníček, ale nutnost. Čtěte, které profese jsou v ohrožení

sid

Do roku 2022 se trh práce tak změní, že celých 54 % zaměstnanců bude potřebovat přeškolit nebo dovzdělat. Alespoň to vyplývá ze studie Future of Jobs (Budoucnost práce), kterou vydalo Světové ekonomické fórum (WEF). Dle stejné studie vlivem umělé inteligence a automatizace zmizí 75 milionů pracovních pozic, ale 133 milionů se vytvoří. Jsou to čísla, která budou v reálu s největší pravděpodobností vypadat dost jinak, jedno z nich ale vyplývá: pokrok jde tak rychle, že jednou dosažené vzdělání již nestačí.

Aby člověk držel krok s technologiemi, které transformují prakticky všechny obory, mění pracovní postupy a kladou nové požadavky na znalosti a dovednosti lidí, musí se vzdělávat průběžně po celý život.

Aktuálně to asi nejvíce platí pro obory IT a profesionálních podnikových služeb, které jsou technologiemi robotické automatizace a umělé inteligence ovlivněny asi nejvíce a v souvislosti s jejich zaváděním vzniká celá řada nových pracovních pozic. Studie Capgemini dokonce uvádí, že dvě třetiny firem, které již nasadily systémy umělé inteligence, v důsledku toho vytvořily více pracovních míst.

Často jde přitom o úplně nové profese, které obvykle vyžadují hlubší technické znalosti. Firmy tak vedle datových analytiků a vývojářů hledají například designéry chatbotů, trenéry robotického softwaru nebo návrháře virtuální reality. Kde ale vzít na výkon těchto profesí potřebné kompetence?

Zvyšování kvalifikace – výhoda na trhu práce

Tradiční školství zatím studenty na tyto nové profese nepřipraví, vzdělávání by proto měli vzít do svých rukou jak samotní zaměstnanci, tak zejména firmy, jejichž motivací je rozvíjet znalosti a dovednosti svých lidí. Podle průzkumu společnosti Randstad se chce na získávání nových dovedností zaměřit 80 % Čechů. Nadpoloviční většina Čechů přiznává, že cítí tlak ze strany trhu práce na rozvoj svých digitálních dovedností.

Zhruba dvě třetiny respondentů průzkumu dokonce uvedlo, že průběžné vzdělávání potřebují, aby zůstali na aktuální úrovni kvalifikovanosti. Obecně se zaměstnanci domnívají, že udržování vlastních dovedností a kompetencí na aktuální a konkurenceschopné úrovni je jejich vlastní odpovědností. I proto se více než třetina respondentů tohoto průzkumu věnuje vzdělávání po vlastní ose, mimo zaměstnání.
Zaměstnavatel, který ve vzdělávacích aktivitách své lidi podpoří, ovšem na trhu práce získává výhodu.

Reportáž: První robotická vinárna v Evropě stojí v Praze. Sklenku naleje ruka, která montuje škodovky

Zejména mezi mladší generací. „I když si nejmladší generace obvykle myslí, že studium na vysoké škole není nutné, plně si uvědomuje nezbytnost průběžného celoživotního vzdělávání. I proto dává při výběru zaměstnavatele přednost těm firmám, které svým zaměstnancům pomáhají s rozvojem, a to nejen v jejich oboru, ale například i v oblasti tzv. měkkých dovedností,“ vysvětluje Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment.

Souhlasí s tím i Darina Orgonášová ze společnosti SAP Ariba: „Kontinuální vzdělávání je nevyhnutelným předpokladem pro úspěch našich týmů. Mezi uchazeči o práci jsme hlavně v poslední době zaznamenali zvýšený zájem o informace týkající se možností růstu a vzdělávání, což zájemci také vnímají jako jeden z důležitých benefitů poskytovaných zaměstnavatelem.“

Kvalitní vzdělávací program dnes může fungovat i jako nástroj retence, tedy udržení zaměstnanců. „Zaměstnanci, kteří se mohou u zaměstnavatele rozvíjet po osobní i profesní stránce, zůstávají ve firmách déle,“ říká Milan Novák, ředitel agentury GoodCall, a dodává: „Propracovaný rozvojový program může být navíc zásadní pro další vývoj společností, přináší inovace a zaměstnanci obohaceni o nové informace a znalosti technologií mohou přispívat i k obměně obchodního modelu.“

Do vzdělávání musí investovat i firmy

Firmy jsou si důležitosti firemního vzdělávání rovněž vědomy, přesto do něj v současnosti ve valné většině případů investují jen minimálně. Podle posledních údajů ČSÚ využívá 79 % českých firem k zajištění firemního vzdělávání služby externích dodavatelů a investuje v průměru 3 134 Kč na jednoho zaměstnance ročně.

Celkově strávili zaměstnanci v ČR vzděláváním průměrně 0,6 % svých placených pracovních hodin, tedy v průměru přibližně 11 hodin ročně na jednoho zaměstnance. S rozvojem technologií a změn charakteru lidské práce by měly firmy tento přístup přehodnotit, je zřejmé, že problematika vzdělávání zaměstnanců se pro ně do budoucna stane jednou z klíčových oblastí, zaměstnance bude totiž potřeba přeškolit na nové kompetence. Důraz bude kladen zejména na pokročilé kognitivní a sociobehaviorální dovednosti, jako jsou kritické a analytické myšlení, řízení projektů či vztahů, péče o lidi a podpora týmové spolupráce. Upozorňuje na to i studie Světové rozvojové banky.


 

Studie WEF uvádí, že pro příští roky nejrychleji poroste zájem o následující pozice: datový analytik, datový vědec, specialista na umělou inteligenci a strojové učení, vývojář a analytik softwaru/aplikací, specialista na prodej a marketing, specialista na big data, expert na digitální transformaci a odborník na nové technologie.

Zájem naopak díky technologiím začne opadat o následující profese: pracovník na zadávání dat, účetní, expert na správu objednávek či sledování plateb, sekretářka, dělník v továrním provozu, expert zákaznických služeb.
 


Výjimku v oblasti vzdělávání tvoří obor podnikových služeb. Dle asociace ABSL sdružující poskytovatele profesionálních služeb poskytují zaměstnavatelé z tohoto sektoru svým lidem školení průměrně v rozsahu 40 hodin ročně, což je podle posledních údajů ČSÚ téměř čtyřnásobek celorepublikového průměru. Nad to se mohou manažeři, kteří chtějí rozvíjet svou kariéru v tomto oboru, zúčastnit unikátního rozvojového programu ABSL Fusion, v rámci něhož získají jak přehled o trendech v oboru, tak i praktické informace a zkušenosti z jejich implementace do praxe.

„Důvodů, proč takto intenzivně šlapeme do vzdělání, je hned několik. Asi nejdůležitějším důvodem ale je, že centra služeb jsou v zavádění technologií a inovací v první linii, digitální transformace totiž přímo souvisí s jejich podstatou, s možností poskytovat služby centralizovaně a efektivně,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL. Dle nedávné studie společnosti Hackett Group je celých 89 % vedoucích představitelů oboru sdílených podnikových služeb přesvědčeno o tom, že digitální transformace zásadně změní potřeby podnikání, jen 26 % respondentů má ale k řízení této transformace ty správné kompetence.

Studie: Čechům hrozí ztráta pracovních míst, byť jsou na tom v práci s počítači jako Němci

Na řadu tak přichází studium. Asi největší zájem tato společnost zabývající se vzděláváním registruje v oblasti datové analytiky a robotické automatizace. „Potřeba zvyšovat znalosti a dovednosti lidí nebyla snad nikdy větší. Se sílící orientací poskytovatelů podnikových služeb na komplexnější a kvalifikovanější aktivity, rostou i jejich investice do specializovaných tréninkových programů. Abychom naše klienty v zavádění automatizace a při práci s daty podpořili, vyvinuli jsme sadu kurzů, které obvykle zahrnují 20-40 hodin samostudia a zajistí, že zaměstnanci získají potřebné know-how pro nové kompetence,“ vysvětluje Ben Hartfield z Hackett Group.

Interní školitelé

Různé společnosti přitom ke školení svých zaměstnanců přistupují různě, například více než polovina z nich podle statistik WEF uvedla, že bude školit pouze zaměstnance na klíčových pozicích. V každém případě by firmy měly začít tím, že se pokusí identifikovat růstové segmenty a predikovat potřebné zdroje i jejich podobu a kompetence.

Na co se zaměřitNa co se zaměřitAutor: E15

Pak už stačí jen promyslet, zda školení nechají v rukou externích poskytovatelů vzdělávání anebo zapojí interní školitele a e-learning.
Cestou interních školitelů se nedávno vydala například akademie ve společnosti Siemens Global Business Services, která dnes nabízí více než 200 vzdělávacích aktivit poskytovaných buď formou prezenčních kurzů, či prostřednictvím e-learningu. Každému zaměstnanci se dostane zhruba 60 hodin školení ročně a díky internímu týmu firma šetří zhruba 60 % průměrné tržní ceny za jeden tréninkový den. Uspořené náklady pak může využít na rozšiřování nabídky kurzů, o které je mezi zaměstnanci velký zájem.

Trh práce zřejmě čeká otřes, rekordní počet Čechů zvažuje změnu zaměstnání

Rostoucí zájem o firemní školení a kurzy zaznamenala mezi svými lidmi i společnost SAP Services, která zavedla dokonce neomezené vzdělávání. „Naši zaměstnanci mají k dispozici nabídku několika tisíc kurzů. Většina jich je online, takže je možné je absolvovat kdykoliv a kdekoliv. Populární jsou také interní tréninky, kdy zkušení kolegové předávají své znalosti a dovednosti ostatním. Nabídka vzdělávání je v SAP Services de facto neomezená, podmínkou samozřejmě je, aby měl zaměstnanec splněny své pracovní povinnosti,“ říká Iveta Chválová ze společnosti SAP Services.

Autor: sid
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!