Když manželé Kolští založili Před deseti lety brand Mamacoffee, nevěděli, jak své podnikání uchopit. Dnes patří k nejuznávanějším kavárníkům v zemi, praží čerstvou kávu a jejich společnost je nositelem licence pro označení fair trade.
Vše začalo před deseti lety svatební cestou, na kterou se manželé Kolští vypravili do východoafrické Etiopie. Setkali se tu s místními farmáři, kteří je provedli po kávových plantážích a předvedli, v jakých podmínkách pěstují kávu. Novomanžele to zaujalo, s pěstiteli se dohodli a první kontrakty byly na světě.
K otevření malé kavárny v Londýnské ulici v Praze (která funguje dodnes) a také nejstarší férové pražírny zelené kávy ve střední Evropě vedl už jen krůček. Osudnou cestu do Etiopie, která je považována za „matku kávy“, od té doby připomíná název společnosti Mamacoffee, kterou Kolští po svém návratu domů založili.
Ač sami nejdříve nevěděli, jak podnikání nejlépe uchopit, jedním si byli od začátku zcela jistí. Značka Mamacoffee, kterou začali budovat, musí být brandem reprezentujícím kvalitní kávu a služby. „Kávu jsme si zamilovali už dříve díky několika přátelům, kteří během studií pracovali v kavárně. Naše představy o vedení kavárny a výběru káv se však od tehdejších způsobů lišily,“ popisuje Daniel Kolský.
V českých kavárnách se v tu dobu v drtivé většině případů servírovala káva pocházející z konvenčně pěstovaných zdrojů a s pojmy, jako je výběrová káva, férový obchod (fair trade) nebo přímý dovoz kávy (direct trade), kavárníci ani jejich hosté příliš do styku nepřicházeli. „Byl to tak trochu punk,“ vzpomíná s úsměvem Kolský.
S manželkou se rozhodli, že svým zákazníkům nabídnou něco nového – čerstvě upraženou kávu s příběhem, kde si u každého jejího zrníčka budou jistí, odkud pochází a že bylo nakoupeno za důstojných podmínek.
Jak se vede?
Kromě transparentního a férového obchodu, který zaručuje spravedlivé výkupní ceny surovin v chudých rozvojových zemích, je pro Mamacoffee klíčový i zmiňovaný přímý prodej. Jedná se o obchodní model, který je založen na oboustranné dohodě mezi pěstitelem kávy a pražírnou a obejde se bez zbytečných zprostředkovatelů. V roce 2008 získala společnost licenci od Fairtrade International (FLO).
„Je pro nás naprosto přirozené, že chceme od farmářů nakupovat za férových podmínek. Pokud znáte situaci například v Etiopii a pak vidíte, jak se tady chovají kávové firmy a jak dělají PR, nemůžete to cítit jinak,“ říká Kolský.
Nejen do Etiopie, ale i do dalších zemí, kde se pěstuje káva (např. Guatemala a Nikaragua), proto Kolští nebo jejich kmenoví zaměstnanci vyrážejí pravidelně dodnes.
„Cesty za kávou se staly integrální součástí filozofie firmy,“ vysvětluje Strategii Kolský, který poslední podobnou výpravu za kávovými pěstiteli v Brazílii absolvoval letos na jaře.
Spolupráci s místními drobnými farmáři si nemůže vynachválit. Pravidelně udržovaný osobní kontakt umožňuje společnosti nejen výměnu zkušeností z kávového světa, ale také šanci podílet se na zvyšování kvality pěstovaných káv a používaných technologií. Kolští i jejich zaměstnanci se navíc nikdy při návštěvě farmy nezapomenou zeptat, jak se pěstitelům daří, jaká bude letošní úroda či zda jejich děti docházejí do školy.
„Náš přístup byl vždy zaměřen na konkrétní lidi a dodavatele. I z tohoto důvodu jdeme mnohem dále za běžné nároky certifikace fair trade,“ říká Kolský.
Turek na ústupu
Rozvíjet brand v kávové branži není v České republice nejlehčí. Češi ve světovém měřítku nepatří ani zdaleka k velkým konzumentům kávy, v Evropě se v napočítaných šálcích černého moku ročně řadí k průměru. Podle Mezinárodní organizace pro kávu (International Coffee Organization), která sleduje dlouhodobé světové trendy v konzumaci tétoplodiny, jí vypijí podobné množství jako sousední Slováci.
Časy se však mění a s tím, jak roste obliba kávy ve světě, se proměňuje i přístup Čechů. V roce 2011 vypili 3,26 kilogramu kávy na osobu, přede dvěma lety to bylo už 5,4 kilogramu kávy a svého milovaného „turka“, který od meziválečného období patřil k nejčastějším (a také nejlevnějším) způsobům přípravy oblíbeného nápoje, vyměnili za modernější varianty.
Do popředí jejich zájmu se proto stále častěji dostává příprava káv se základem v espresu či různé alternativní varianty – například jeden z nejmladších vynálezů aeropress.
„K tomuto boomu přispívá i vznik menších pražíren a rozvoj kvalitních kaváren, které dbají na dobrou přípravu kávy. Postupně se tak stala společenským tématem,“ nabízí vysvětlení Kolský.
Vzdělaný zákazník
Měnící se chutě Čechů potvrzuje také Markéta Kolanová, která se v Mamacoffee stará o PR a marketing. „Dnes už před námi stojí zákazník, který ví, jaká káva mu chutná a proč. Navíc mu není lhostejné, za jakých podmínek byla nakoupena,“ řekla Strategii.
Značka si to uvědomila a nový přístup zákazníků začala poměrně rychle zohledňovat ve své komunikační strategii. „V počátcích jsme se zaměřovali na komunikaci obecnějších témat souvisejících s férovým nákupem káv a poukazovali jsme na situaci farmářů. Zákazníky jsme také obecně vzdělávali, například jsme jim vysvětlovali rozdíly v kvalitě kávy,“ vzpomíná Kolanová. To už dnes není zapotřebí.
Firma se postupně rozvíjela – od roku 2008, kdy vlastnila jednu kavárnu a pražírnu, se rozrostla o další tři kavárny, fair balírnu, pekárnu a další přidružené společnosti. S rostoucím povědomím o zákoutích kávového světa je tak schopna jít v komunikaci do většího detailu a hovořit například o konkrétních kávách a jejich podrobných profilech.
„Stále častěji mluvíme o tajích a specifikách pražení a mnohem více přibližujeme alternativní způsoby přípravy kávy,“ dodává Kolanová s tím, že společnost v neposlední řadě více než dříve klade v komunikaci se zákazníky důraz na to, že Mamacoffee není jen pražírna zrnkové zelené kávy a kavárny, ale také kvalitní e-shop s nabídkou výběrových káv, čajů, třtinového cukru, kakaa a se širokou nabídkou kávového příslušenství.
Nejen pro matky
V české kotlině se kavárnám a kavárenskému způsobu života dařilo nejvíce v období mezi dvěma světovými válkami. Představovaly nový životní styl, který však přerušil příchod dalšího válečného konfliktu. Po jeho skončení byla většina prvorepublikových kaváren zrušena a soukromé pražírny byly znárodněny.
Další kavárenský boom přišel až s pádem totalitního režimu. Kromě nových kaváren, které v zemi vznikaly, sem začaly směřovat i známé světové kavárenské řetězce. Spousta Čechů se proto může mylně domnívat, že na podobném principu fungují i kavárny Mamacoffee. Kolští se ale takovým asociacím vehementně brání. „Nejsme řetězec ani franšíza, a nikdy nebudeme,“ zdůrazňuje Kolský.
Zelená do světa
Kavárny Mamacoffee sice mají podobný sortiment, používají stejné recepty a najdou se v nich společné prvky, jako jsou třeba židle značky Ton, každá je ale sama o sobě jedinečná a osobitá.
„Některá je ideální pro přátelská nebo pracovní setkání, v jiných si koupíte kávu a koláč na cestu domů a v dalších si zase v letních měsících odpočinete od ruchu velkoměsta na zahrádce,“ vysvětluje Markéta Kolanová s tím, že charakter každé kavárny do značné míry závisí na jejím provozním a zaměstnancích.
„Nejsme pouze kavárna pro maminky, každou naši kavárnu si oblíbí trošku jiní zákazníci. Všichni mají ale jedno společné – nadšení pro kvalitní kávu,“ dodává.
Nadšení pro kvalitní zrnkovou kávu ale nesdílejí pouze zákazníci, radost z podnikání vyzařuje i po letech z majitelů Mamacoffee. „Za velký úspěch považuji to, že nás práce stále baví,“ potvrzuje Kolský a přiznává, že už nyní nosí v hlavě nápady na další projekty.
Jedním z nich jsou například vlastní kávové farmy, které mají postupně vyrůst v Nikaragui, Indonésii a v Etiopii. „Další expanzi po České republice zatím neplánujeme, chceme se věnovat zkvalitňování našich služeb a také zahraničním projektům,“ uvádí Kolský.
Spolupráce se zahraničními farmáři navíc společnosti umožnila rozjet v Česku zcela nový byznys, který představuje prodej zelené kávy. Tu Mamacoffee dodává nejen tuzemským pražírnám, ale i těm, které se nacházejí za hranicemi. „Chtěli bychom tento segment posílit a do budoucna dodávat zelenou kávu pražírnám po celém světě,“ neskrývá ambice Kolský.
Společnost se také připravuje na několik novinek, k nimž patří rozšíření nabídky výběrových káv o kávu ze Rwandy, Nikaraguy a z Brazílie. Září je navíc věnováno kampani kolem spolupráce s Radiotékou Českého rozhlasu.
„Díky ní můžeme ke každé zrnkové či mleté kávě zakoupené v e-shopu nebo v naší kavárně zdarma nabídnout stažení zajímavých audioknih, rozhlasových her a hříček,“ doplnila Kolanová. Kampaň nese název „Patříme k sobě“ a nelze jí nedat za pravdu: kávička a počteníčko (anebo poslech) k sobě opravdu patří.
