Cena mléka padá, kvůli krizi způsobené pandemií je ho nadbytek

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Mlékárna Tatra
Mléčná farma, ilustrační foto
Mlékárna Olma
4
Fotogalerie

Na českém trhu je nadbytek mléka, producenti sami nevědí, kam s ním. Ještě před půlrokem přitom největší česká mlékárna Madeta řešila, kde nakoupí syrové mléko, protože jí část zemědělců z jihu Čech utekla do Německa. Důvodů, proč je najednou mléka více než dost, je několik a většina z nich souvisí s nynější situací způsobenou šířením koronaviru.

Největší vliv má chybějící odbyt: zavřené restaurace a hotely odebíraly od osmi procent do dvaceti pěti procent prodejů jednotlivých mlékáren.

Částečně vypadlo i mléko na vývoz, ale jen směrem do Itálie, do Německa se vozí i nadále. A v neposlední řadě je mléka více, protože je jaro a jako každý rok jeho produkce v této době stoupne, krávy dojí více.

„Zpracovatelská kapacita českých mlékáren je dostačující a dokázala by absorbovat současné přebytky mléka. Problémem je odbyt, aby vyrobené produkty na trhu našly své uplatnění,“ uvádí za Českomoravský svaz mlékárenský Jiří Kopáček.

„Výpadek u gastronomie se týká hlavně másla a smetany, což jsou nutné suroviny pro vaření, ale i sýrů, potřebných jak do pokrmů, tak pro snídaně v hotelech. Mléko a smetanu za normálních podmínek odebírají i nyní zavřené kavárny a cukrárny,“ vysvětluje Kopáček.

„Celý český gastro trh poměrně trpí, což pro nás znamená přechod od velkých balení k porcovaným, tady ale zase chybí dostatečná výrobní kapacita. V našem případě to znamená řádově patnáct až dvacet procent mléka, pro které neexistuje odbyt,“ popisuje za Madetu její obchodní šéf Jan Teplý. Proto ho v současné době zpracovávají do sušeného mléka. „Ale průměrnou ztrátou kolem dvou korun na jednom litru,“ dodává.

Kromě výroby sušeného mléka už potravináři mnoho způsobů, jak syrové mléko „skladovat“, nemají. Částečně se dá ještě „uložit“ do eidamu, který je možné skladovat tři měsíce, a případně do másla, které jde i zamrazit.

Převis nabídky nad poptávkou bývá následován poklesem cen a ten se začíná projevovat i na českém trhu. Za březen zatím klesla výkupní cena mléka od farmářů jen nepatrně asi o devět haléřů na 8,80 koruny za litr. Krize začala až v půlce tohoto měsíce, a navíc cenu podržely nadprůměrně vysoké nákupy základních potravin ve druhé půli března, kdy se vystrašení zákazníci předzásobovali.

Za duben by ale mělo podle očekávání dojít k vyššímu poklesu ceny syrového mléka. To naznačuje i fakt, že na spotovém trhu se mléko neboli jeho přebytky nyní prodávají jen za pět korun. „Syrové kravské mléko se na spotovém trhu prodává výrazně pod cenami, které máme smluvně uzavřené se zemědělci,“ potvrzuje za Madetu Teplý.

Cena másla (měřeno u prodeje v blocích) se na evropském trhu od začátku roku do půlky dubna propadla o více než 18 procent na 300 eur za sto kilogramů. Z toho může profitovat i český zákazník, kdy se cena másla dostává běžně ke 40 korunám za čtvrtku.

Zemědělci i mlékaři ale mají jak v Evropě, tak v České republice silný hlas a už se jim povedlo vyjednat opatření na podporu, která by měla dalším přebytkům mléka a tím i padání cen zabránit. Evropská komise už projednala finanční podporu na náklady spojené se skladováním komoditních výrobků v soukromých skladech, hlavně na sušené odstředěné mléko či máslo.

Pomoci se mlékaři dočkají i v Česku. „Ministerstvo zemědělství iniciovalo nákup sušeného mléka do Správy státních hmotných rezerv, posílilo finanční prostředky na podporu citlivých komodit včetně mléka,“ popisuje mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Správa státních hmotných rezerv už dvě veřejné zakázky vypsala, a to na nákup 900 tun sušeného odtučněného mléka v hodnotě 65,9 milionu korun a 900 tun sušeného plnotučného mléka o hodnotě 88,6 milionu korun.

Ne všichni účastníci na trhu ale vidí nynější situaci tak dramaticky, aby si zasluhovala intervenci státu.

„Neviděl jsem jediný případ, kdy by čeští mlékaři zaorávali mléko na poli nebo se ho jakkoliv jinak zbavovali. Naopak je vidět, že veškerou českou produkci mléka se daří zpracovat a prodat nebo alespoň usušit na později. Žádná krize se tedy nekoná,“ uvádí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj by se čeští potravináři měli spíše zamyslet nad tím, jak inspirovat lidi, kteří jsou nyní doma, vaří pro své děti a mnohem více přemýšlejí nad zdravým životním stylem.

„Dělá se z toho opět aféra,“ uvádí i manažer jednoho menšího výrobce mléčných produktů s tím, že mléka je sice více, ale nejde o nic hrozného.

Otázkou je, jak se budou prodeje vyvíjet nadále a nakolik se podaří oživit gastronomii, tedy kavárny, restaurace, hotely. Poptávka po mléčných výrobcích v obchodech se už po prvotním předzásobení ustálila a podle Jiřího Kopáčka je od Velikonoc na obvyklé výši.

Mírně se přitom mění spotřeba, lidé více preferují balené výrobky. „Roste prodej baleného zboží na úkor lahůdek. Zákazník nakupuje méně často a jednorázově, preferuje zboží s delší zárukou, což je balené zboží od výrobce, a ne z lahůdek,“ popisuje Jurek Klos ze společnosti Milkpol dovážející sýry a másla z Německa a Polska. Dodává také, že lidé nejsou nyní moc ochotni čekat i jen v malé frontě na krájené sýry a podobné produkty.

Druhým trendem pak je, že zákazníci se více soustředí na základní mléčné výrobky. Určitý propad se naopak podle Kopáčka projevuje u specialit či sýrů s vyšší přidanou hodnotou. Jinými slovy prodávají se hlavně výrobky s menší marží.