Stát si posvítí na používání hnojiv | E15.cz

Polovina půdy v Česku je zamořená. Stát prověří používání hnojiv

Barbora Pánková

Barbora Pánková

Jak moc farmáři zatěžují hnojením půdu poblíž vodních zdrojů, se letos a příští rok chystá prověřovat ministerstvo zemědělství. Tyto takzvané zranitelné oblasti, kde se nacházejí vody znečištěné dusičnany ze zemědělství, jsou přitom poměrně rozsáhlé.

Zabírají podle dat ministerstva 1,8 milionu hektarů, což znamená více než polovinu zemědělsky obhospodařované půdy v Česku. Její celková rozloha se v posledních letech podle Českého statistického úřadu pohybuje kolem 3,5 milionu hektarů.

„V Evropské unii jsou země, které vymezily jako zranitelnou oblast celé území, například Německo nebo Rakousko,“ poznamenal ředitel odboru environmentálních podpor Programu rozvoje venkova z ministerstva zemědělství David Kuna. Znamená to však, že tyto země požadují po zemědělcích dodržování přísnějších podmínek farmaření preventivně všude, na rozdíl od Česka.

 

Kontrola s výhradami

Na průzkum těchto oblastí vypsal nedávno rezort zemědělství veřejnou zakázku za 22 milionů korun bez DPH. Úřady budou podle mluvčího Vojtěcha Bílého kontrolovat množství dusičnanů v půdě a také to, jak zemědělci dodržují podmínky pro hospodaření, které jsou v těchto lokalitách přísnější než jinde.

Množství dusičnanů ve vodě pak bude podle mluvčího sledovat ministerstvo životního prostředí. „Hlavním kvalitativním kritériem znečištění vod je koncentrace dusičnanů vyšší než padesát miligramů na litr nebo taková koncentrace, která by mohla stanovenou hranici překročit,“ vysvětlil Kuna z rezortu zemědělství.

K předešlým monitoringům, o kterých Evropská komise žádá po Česku podrobnou zprávu a také aktualizaci akčního programu každé čtyři roky, však mají zemědělci výhrady. Nejsou podle nich veřejně dostupné. „K těmto informacím se strašně špatně dostáváme. Jsou pro nás nastaveny restriktivní věci, kterými se musíme řídit, a přitom nevíme, na základě čeho je úředníci nastavili,“ uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Nápad na sloučení ministerstev zemedělství a životního prostředí naráží u vlády i opozice

Semináře musejí stačit

Rezort zemědělství nesouhlasí. „Zemědělci jsou jednou za čtyři roky na seminářích seznámeni s vývojem kvality vod ve zrušených a přidaných zranitelných oblastech a jsou jim prezentovány výsledky ve formě tabulek a map,“ řekl Bílý. „Výsledky vývoje obsahu dusičnanů ve vodách v první řadě slouží pro zpracování povinných zpráv pro Evropskou komisi,“ dodal. Kontroly podle něj provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Bílý však připustil, že výsledky zmiňovaných monitoringů mu však mohou posloužit jako podnět k vlastnímu šetření.

„Kontrolujeme podmínky hospodaření, to znamená dodržování zákazu nebo omezení hnojení v některých obdobích roku, limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám, hospodaření na svažitých pozemcích, hospodaření a hnojení v blízkosti vodních útvarů nebo skladování hnojiv,“ shrnula mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Čtyři tuny medu vniveč. Němečtí včelaři je vylili na schody tamního ministerstva zemědělství

Pokuty do 100 tisíc

V souvislosti s ochranou vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů úřad podle ní loni provedl 192 kontrol a uložil dvě pokuty ve výši deset tisíc korun a jednu pokutu za pět tisíc korun. „Zákonná sazba dle zákona o hnojivech je pokuta do výše sto tisíc korun,“ dodala mluvčí. Aktuální šetření ministerstva zemědělství by však podle ředitele Kuny mohl vést ke změnám legislativy. „Nová pravidla na další období, musí reagovat i na změnu klimatu,“ uvedl.

„Problém je ten, že v obdobích sucha není dusík z hnojiv využit a v půdě pak zbývá. Při vysokých teplotách půdy se navíc ještě rozloží více organické hmoty než obvykle, a tak jsou na podzim v půdě vysoké obsahy dusičnanů, které se při vlhčí zimě mohou posunovat v půdním profilu, může dojít k vyplavení do vod. Pokud je zima srážkově podnormální, dusík se nemusí vyplavit a je k dispozici rostlinám na jaře,“ zmínil jako příklad.

Proč jsou dusičnany škodlivé?

Dusičnany se v lidském těle mění na dusitany a ty mají nepříznivý vliv na lidské zdraví. Mají například podíl na zvýšeném krevním tlaku či infarktu. Dopad mají i na tvorbu eutrofizace, což je proces nadměrného obohacování vody o živiny jako fosfor nebo dusík, vytvářené lidskou činností. Vysoká koncentrace živin následně vede k intenzivnímu výskytu potenciálně toxic­kých vodních řas.

Zemědělci se bojí levných dovozů z Jižní Ameriky. Cla na hovězí mají být nižší, na drůbeží žádná

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!