Na šestiprocentní inflaci se v listopadu částečně podílel nárůst cen potravin. A cenovky na pultech budou růst i v budoucnu. Redakce deníku E15 přináší přehled toho, proč tomu tak je a kterých konkrétních potravin se to bude týkat. „Moc prostoru k poklesu cen potravin ani v příštím roce nevidím, spíše naopak, třeba takové ceny energií se do statistických dat ještě plně nepromítly,“ říká například agrární analytik Petr Havel.
Rostlinné výrobky meziročně zdražily o více než pětinu. Ceny olejnin rostly o více než 30 procent, obilovin o 29,1 procenta a brambor o necelá dvě procenta. V živočišné výrobě zase byly ceny vyšší o 5,6 procenta. Zdražil skot, mléko, vejce a drůbež. Naopak o něco zlevnila jatečná prasata.
„Zlevnilo pouze vepřové maso, protože v jiných evropských zemích má obrovskou nadprodukci. Ale ne na dlouho. Bude trvat asi rok, než se chovy stabilizují. Jinak není důvod, aby cokoliv jiného zlevňovalo,“ uvádí Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR.
Růst cen zemědělských výrobců zhoršuje dostupnost potravin a povede ke zdražování ve stravovacích službách, míní Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Agrární analytik Petr Havel očekává, že v průběhu příštího roku se ceny potravin ještě zvýší o pět až deset procent.
Zdražování výrobků již potvrdily přední tuzemští potravináři – například mlékárna Madeta, pivovary Budějovický Budvar nebo Staropramen, či koncern Agrofert s Kosteleckými uzeninami nebo pekárenskou firmou Penam. Od ledna ceny některých potravin vzrostou až o patnáct procent.
Zdražování energií a pohonných hmot
Hlavním důvodem je nárůst cen napříč segmenty – zdražují energie, paliva, obaly, ale i suroviny. „To však není nic proti zdražování pohonných hmot, které šly meziročně nahoru o 26,8 procent. Ropa se nyní na světových trzích drží v blízkosti 75 USD/barel,“ říká analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
Proč roste cena energií?
V příštím roce se budou pohonné hmoty nejspíš i nadále držet na vyšších úrovních. „Pravděpodobně se už nebude jednat ani o skokový propad nebo o růst HDP a situace se bude pomalu uklidňovat a stabilizovat. Výrazné zlevnění pohonných hmot však nečekáme,“ soudí Volf.
Růst cen potravin se proto projeví v energeticky náročnějších provozech, jako je pekárenská výroba. „Téměř jistě lze očekávat také růst cen živočišných komodit a výrobků z nich, například z vepřového masa, náklady na skladování se postupně promítnou do růstu cen zeleniny a ovoce,“ dodává Havel.
Sklizeň
Meziroční srovnání cen také vychází odlišně v různých obdobích kalendářního roku – například letos na jaře výrazně rostly ceny některých druhů zeleniny. Zásoby ze sklizně z roku 2020 se totiž tenčily, a produkty z nové sklizně ještě nebyly na trhu.
„Vnímat je také třeba cenovou základnu z předchozího roku – ceny brambor jsou sice aktuálně podle ČSÚ vyšší, ale v zásadě pořád ještě poměrně nízké. Právě u zeleniny a některých druhů ovoce lze v příštích měsících očekávat růst cen, neboť se zase bude čekat na úrodu v roce 2022,“ vysvětluje Havel.
Nedostatek pracovní síly
Dalším důvodem ke zdražování potravin je mimo jiné i pokračující nedostatek pracovní síly. „Zejména ve zpracovatelském průmyslu chybí odborní pracovníci typu pekař nebo řezník, což tlačí mzdy vzhůru více, než by to vycházelo při dostatku těchto pracovníků,“ říká Havel.
Chybí také řidiči. Nižší prostupnost hranic kvůli koronaviru neumožňuje operativnější pohyb pracovní síly, ale ani zboží. „Příkladem jsou zpožďující se dodávky v nákladní lodní dopravě – právě zemědělské komodity jsou typem zboží, které se na lodích přepravuje,“ doplňuje.
Problémy zemědělců se sklizní a zvýšené náklady se pochopitelně promítají do globálních cen potravin. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvedla, že světové ceny potravin se v listopadu čtvrtý měsíc za sebou zvýšily. Jejich index vystoupil na maximum za deset let. Za listopadovým růstem cen stálo především zdražování obilovin a mléčných produktů.
Spotřebitelská poptávka
Dalším důvodem pro zvedání cen je pokračující trend v oblasti útrat. „Češi dávali dle nejnovějších dat v posledních dvou měsících přednost nákupům ve specializovaných prodejnách, a to za nepotravinářské zboží. Supermarketům klesly tržby o 3 procenta,“ říká Volf.
Podle analytika to lze přičíst brzkému nakupování dárků z obav opětovného zavírání obchodů a také tomu, že si Češi chtějí dopřát bohatší svátky než loni. „Spotřebitelé si navíc více dovolují utrácet za zbytné zboží. Dobře je to vidět na posledních datech HDP, ze kterých je patrné, že výdaje domácností táhnou ekonomiku, protože meziročně šly jejich výdaje nahoru o robustních 6,4 procent,“ komentuje Volf.
K dočasnému výkyvu ale nejspíš dojde na počátku příštího roku, kdy spotřebitelská poptávka po vánočních svátcích obvykle klesá.
Zelená dohoda
Postupný růst cen lze očekávat také ve středně a dlouhodobém horizontu. Záležet bude především na tom, jak rychle se budou v praxi uplatňovat regulace spojené s vizí Zelené dohody.
Její součástí je europoslanci schválená strategie Farm to Fork, Z pole na vidličku neboli Od zemědělce ke spotřebiteli. Strategie má za cíl omezit do roku 2030 spotřebu pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. „Chemické látky budou nahrazovány dražšími a obvykle méně účinnými biologickými hnojivy a prostředky pro ošetřování rostlin, a další regulace, jejichž cílem je zlepšit stav krajiny a podporovat udržitelnější zemědělství,“ vysvětluje Havel.
Řada zemědělců se proto obává snížení produkce potravin a jejich následného zdražení. „Již dnes vznikají studie, například univerzity v Kielu, podle nichž by se zvýšily ceny hovězího masa o 60 procent, vepřového o 50 procent, mléka o 36 procent, olejnin o 18 procent a ovoce a zeleniny i 15 procent,“ říká Havel.
