Prodeje léků na hubnutí v Česku strmě rostou, lidé za ně měsíčně utratí stovky milionů

Množství prodaných léků na bázi glutidů užívaných jako antiobezitika – globálně proslavených jako léky typu „Ozempic“ – v Česku strmě roste. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bylo loni od distributorů do lékáren vydáno téměř 37 milionů definovaných denních dávek (DDD) těchto medikamentů. Ještě v roce 2024 bylo množství DDD antiobezitik, které putovaly od distributorů do lékáren, o více než 11 milionů nižší. 

Mezi nejprodávanějšími léky

Lékárenské řetězce pak vysoký zájem Čechů o tato léčiva také potvrzují. „Prodeje těchto přípravků prudce rostou. Největší změnu v lékárenských trendech za posledních mnoho let sledujeme právě u receptových položek v kategorii antiobezitik. Ozempic se poprvé objevil mezi deseti nejprodávanějšími léky v březnu 2024 jako první přípravek této kategorie a od té doby tam tyto přípravky figurují stále,“ říká mluvčí největší tuzemské lékárenské sítě Dr. Max Michal Petrov. 

Jeho slova potvrzuje i Ivana Lánová, lékárnice sítě lékáren Benu a odborná zástupkyně a konzultantka Centra prevence Benu. „Trh antiobezitik v Česku strmě roste, což vidíme i v našich lékárnách. Počet uživatelů násobně stoupá a vstupem nových léků na český trh v posledních třech rocích, jako jsou Mounjaro či Wegovy, se růst ještě více zrychlil,“ uvádí. 

Podle dat SÚKL v roce 2024 lékárny naskladnily 940 tisíc balení antiobezitik, loni to už bylo 1,37 milionu. V případě DDD se jedná o statistickou jednotku užívanou ke sledování spotřeby tohoto léčiva. Právě například léky na hubnutí se totiž každý podávají jinak často, a navíc se užívaná dávka antiobezitik v průběhu léčby mění. 

 V současné době navíc většina peněz za léky na hubnutí jde přímo z kapes pacientů. Některá antiobezitika mohou sice hradit pojišťovny, ale pouze v případě, že jsou využívána primárně k léčbě diabetu 2. typu. 

„V případě účinné látky semaglutid hradí VZP léčivé přípravky Rybelsus a Ozempic pouze u pacientů s nedostatečnou kompenzací diabetu, kteří splňují úhradová kritéria stanovená Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Tyto přípravky nemají registrovanou indikaci pro léčbu obezity,“ říká tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová. 

Z dat největší tuzemské zdravotní pojišťovny vyplývá, že úhrady za zmíněné dva léky, které proplácí, stále stoupají. V roce 2022 za ně pojišťovna vydala 208 milionů korun pro zhruba 12 tisíc pacientů. V roce 2024 se úhrady vyšplhaly na 249 milionů korun pro více než 24 tisíc pacientů a v loňském roce do konce listopadu na ně šlo 411 milionů korun pro téměř 32 tisíc pacientů. 

Volný trh je mnohem větší

Jen lékárny Dr. Max prodaly loni v prosinci antiobezitika za 146,5 milionu korun, z nichž téměř 113 milionů hradili samoplátci. Přitom ještě v říjnu 2024, kdy síť lékáren prodala v této kategorii léky přibližně za 40 milionů korun, byl poměr úhrad ze strany pacientů a ze strany zdravotních pojišťoven téměř stejný. 

„Převaha samoplátců nad výdeji s úhradou znamená, že přípravky primárně určené diabetikům už dávno neslouží jen této pacientské skupině,“ komentuje Petrov. Celkem tak loni lékárny Dr. Max prodaly antiobezitika za 1,17 miliardy korun, z čehož téměř 818 milionů zaplatili sami zákazníci a necelých 353 milionů zdravotní pojišťovny. V Česku se tak nyní měsíčně prodávají léky na hubnutí za vyšší stovky milionů korun. 

Dr. Max má jako největší lékárenská síť v tuzemsku přes 550 lékáren, druhá Benu asi o stovku méně. Pod hlavičkou sdružení nezávislých lékáren Magistra funguje více než 200 prodejen a Lemon lékáren je necelých 80. Celkem bylo loni v prosinci podle seznamu lékáren, který vede SÚKL, v Česku necelých 2700 prodejen léčiv. 

Léky jsou drahé, pacient ale může ušetřit jinde

Užívání léků určených pro redukci hmotnosti může být pro samoplátce celkem nákladné. Pacienty vychází každý měsíc na tisíce korun a ceny zatím příliš neklesají. Třeba v síti Dr. Max se částky, za které společnost antiobezitika nakupuje, v průběhu posledních tří let zásadně nezměnily. U některých přípravků klesly o několik stovek, u jiných stagnují. 

Například balení přípravku Saxenda, který je určen přímo na hubnutí a není nijak hrazen ze zdravotního pojištění, nakupoval Dr. Max od výrobce v lednu roku 2023 za necelých 3400 korun. V následujícím půlroce jeho nákupní cena klesla na 2500 a od té doby stagnuje. S marží 500 korun jej tak řetězec v posledních měsících prodává za 3000 korun. 

Zmíněné tři tisícovky má ale uživatel šanci částečně ve svém rozpočtu sám sobě „kompenzovat“. Vzhledem k tomu, že antiobezitika vyvolávají pocit sytosti a snižují chuť k jídlu, má tak šanci svůj výdaj za léčivo významněji redukovat právě snížením výdajů za jídlo, což potvrzuje řada uživatelů, které redakce oslovila. 

Možné zlevnění na obzoru

Ceny léků na hubnutí by nicméně v letošním roce mohly začít klesat, a to zejména díky vývoji nových generací těchto medikamentů. Výrobci antiobezitik, z nichž největší jsou dánský Novo Nordisk a americká společnost Eli Lilly, vedou boj o vyvinutí co nejefektivnějšího přípravku. Právě Eli Lilly je nyní ve třetí fázi testování látky s názvem retatrutid, díky níž dokázali pacienti ve zkušební fázi zhubnout až o 30 procent. 

Novo Nordisk zase dostal v prosinci povolení v USA na svůj lék Wegovy ve formě pilulky. Před několika dny ho pak uvedl na trh. Pozadu nezůstává v tomto směru ani konkurenční Eli Lilly, která na schválení své pilulky v USA nyní čeká, rozhodnutí má padnout do 10. dubna. O vývoj antiobezitika se pokouší i další americká společnost Amgen. Ta vyvíjí lék s názvem MariTide, u něhož je důležité to, že se podává méně často. 

Nové přípravky můžou v budoucnu snížit cenu léků na hubnutí i v tuzemsku. „Se vstupem nových léků a generik na český trh očekáváme rozdělení trhu na originální a generické léčivé přípravky. Tím, že bude přípravky produkovat více výrobců, očekáváme v rámci konkurenčního boje větší tlak na cenu, tedy snižování koncové ceny pro pacienta, a tím i zpřístupnění těchto přípravků pro více pacientů v Česku,“ domnívá se Lánová z Benu lékáren. 

Krátkodobý účinek léků

Efekt léků na hubnutí je přitom poměrně krátkodobý, jak zjistila aktuální studie publikovaná odborným časopisem BMJ, o které e15 nedávno informovala. Podle průzkumu se až 95 procentům pacientů užívajících antiobezitika vrátí nejpozději do dvou let po jejich vysazení jejich původní váha. Výzkum tak podporuje rostoucí množství důkazů o tom, že k udržení kontroly nad obezitou je nutná dlouhodobá, případně celoživotní léčba těmito přípravky nebo komplexní změna životního stylu člověka. Léky často mívají také vedlejší účinky, jako je nevolnost a zvracení, které v kombinaci s vysokými náklady vedou k tomu, že je většina lidí po roce vysadí. 

Tato nová zjištění mohou mít výrazný dopad na výrobce antiobezitik. Na trhu se již nyní dějí změny. Dánský Novo Nordisk mu dlouhou dobu dominoval, v poslední době však ztrácí právě ve prospěch svého konkurenta z USA, společnosti Eli Lilly, která bude podle prognóz Bloomberg Intelligence ovládat do roku 2030 více než polovinu trhu. 

Celková velikost byznysu s léky na hubnutí nicméně nyní strmě roste. V roce 2031 má podle serveru GlobalData přesáhnout jeho hodnota na 68 světových trzích 200 miliard dolarů, tedy více než čtyři biliony korun. Ještě v roce 2021 přitom toto číslo činilo 12,3 miliardy dolarů (cca 257 miliard korun). Sedm největších trhů s antiobezitiky, konkrétně USA, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Velká Británie a Japonsko, pak vytváří asi 85 procent těchto hodnot.