Provozovatelé tranzitních plynovodů v Česku a na Slovensku budou v březnu dražit nové kapacity na přepravu miliard metrů krychlových plynu z plynovodu Nord Stream II.
Začíná se vyjasňovat, kudy poteče ruský plyn z nového plynovodu Nord Stream II do Rakouska. Týká se to 35 miliard metrů krychlových plynu za rok, což odpovídá čtyřnásobku tuzemské spotřeby.
Jisté je, že plyn by měl směřovat z Německa přes Česko. Teď se zdá, že si z tučného koláče poplatků za přepravu ukousne i Slovensko. To by utrpělo výraznou ztrátu, kdyby ruský Gazprom přestal plyn dodávat přes Ukrajinu a Slovensko a veškerý plyn tlačil do Evropy po dně Baltského moře.
Český provozovatel tranzitních plynovodů Net4Gas plánuje na začátek března aukci na rezervaci nových přepravních kapacit pro plyn z Nord Stream II. Z podmínek aukce vyplývá, že Net4Gas bude testovat zájem obchodníků o přepravu z Německa na Slovensko. Stejnou aukci uspořádá také slovenský Eustream na kapacitu předávacího bodu na slovensko-české hranici. Pokud bude zájem obchodníků dostatečný, rozhodnou oba operátoři o výstavbě.
V provozu by mělo být nové zařízení po roce 2019. Kapacita předávací stanice na česko-slovenské hranici by se musela rozšířit na dvojnásobek. Dál do Rakouska by vedl plyn již existující slovenský plynovod.
Strašákem pro slovenský Eustream, jehož většinovým vlastníkem je slovenský stát a menšinovým akcionářem holding EPH, je varianta, že místo přes Slovensko by se miliardy metrů krychlových plynu tlačily úplně novým plynovodem, který by přímo spojil Česko a Rakousko.
Ve svých investičních plánech ho mají jak Net4Gas, tak rakouský Gas Connect. „Žádný nový výstupní bod mezi Českou republikou a Rakouskem nebude v aukci nabízen,“ ubezpečuje mluvčí Net4Gas Zuzana Kučerová. „Náš plán na propojení českého a rakouského trhu se nemění. Jestli se tak stane přímým spojením nebo prostřednictvím slovenské sítě, závisí na poptávce trhu,“ dodává Laura Veits-Pedarnig, mluvčí Gas Connectu.
Budoucí cesta plynu z Nord Stream II se už několik měsíců řeší také na česko-slovenské mezivládní úrovni. „V březnu 2016 byla vytvořena expertní pracovní skupina pro infrastrukturní projekty a jejich dopad na středoevropské trhy se zemním plynem,“ vysvětluje Maroš Stano, mluvčí slovenského ministerstva hospodářství.
Slováci vnímají možný přímý plynovod mezi Českem a Rakouskem jako ohrožení bezpečnosti dodávek v regionu a považují ho za nadbytečný projekt, který by vyřadil ze hry už existující trubky na Slovensku.
Odcházející český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek o propojení Česka a Rakouska jednal jak se slovenským, tak s rakouským ministrem hospodářství. Česko, které nemá majetkový podíl v Net4Gas, může cestu plynu do Rakouska výrazně ovlivnit.
„Ministerstvo by muselo udělit státní autorizaci na výstavbu plynovodu do Rakouska, bez níž není možná stavba jakéhokoli vysokotlakého plynovodu,“ uvádí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Ruský Gazprom by chtěl postavit Nord Stream II do roku 2019. Dvě třetiny z nově dopravovaného plynu by měly končit v rakouském Baumgartenu. Odtud by putoval přes Rakousko například do Itálie.