Česko se stalo lídrem NATO. Muniční iniciativa Prahy nahrazuje pomalou zbrojní výrobu v Evropě

Česko letos počítá s dodávkami pěti až osmi set tisíc kusů nábojů ráže 155, 152 a 122 milimetrů. Takové množství ale vydrží Ukrajině několik měsíců. Nábojů může být i několikanásobně více, pokud vláda sežene další peníze v zahraničí.

Česko letos počítá s dodávkami pěti až osmi set tisíc kusů nábojů ráže 155, 152 a 122 milimetrů. Takové množství ale vydrží Ukrajině několik měsíců. Nábojů může být i několikanásobně více, pokud vláda sežene další peníze v zahraničí. Zdroj: Grafika e15

Bohužel řada západních vlád stále vyjadřuje české muniční iniciativě jen politickou podporu. Aby ale Ukrajina získala skutečně účinnou pomoc, nestačí jen financování především ze strany Dánska a Nizozemska, které zatím poslaly rozhodující balík peněz. Poskytly jeden a půl miliardy eur.
Setkával jsem se s názory, že jsou hry velmocí, do nichž jako malá země nemůžeme zasahovat. Cítím ale, že díky muniční iniciativě se tyto postoje mění. Když si budeme více věřit, otevřou se nám nové herní plochy, říká muž, který stál u zrodu muniční iniciativy, o níž veřejně i v kuloárech hovoří prezident USA nebo šéfka Evropské komise.
3
Fotogalerie

Od Pobaltí a Polsko přes Německo, Dánsko a Nizozemsko až po Island a Kanadu. Česká muniční iniciativa je fenoménem propojujícím transatlantický prostor mezi Evropou a Severní Amerikou, dvacítku různě politicky orientovaných vlád a desítky českých a zahraničních firem. Země podle zahraničních médií převzala vůdčí roli v NATO a na globální scéně sbírá body od lídrů Spojených států a Evropské unie. Už příští měsíc dodá Ukrajině stovky tisíc dělostřeleckých nábojů.

Za přelomovou misí, na niž hodlá navázat Berlín nebo Paříž, stálo po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 jen několik úředníků a tuzemských zbrojařských podniků. Dnes jsou to desítky lidí a firem. Klíčovou roli sehrává podpora kabinetu Petra Fialy. Nahrazuje například banky, které by tyto riskantní a logisticky náročné dodávky pro ukrajinskou armádu nefinancovaly.

Za stovky milionů eur nakupuje Česká republika prakticky na všech kontinentech statisíce kusů velkorážové munice. Společnosti Czechoslovak Group a STV Group je také samy vyrábějí. Do iniciativy je zapojena i Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol s kořeny sahajícími až do prvorepublikového Československa, jehož vojenskou pomoc dodnes cení Izrael.

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který spolu s kolegy z ministerstva obrany stál u zrodu muniční iniciativy, popisuje pro e15 její pozadí. Zdůrazňuje nutnost rozšíření pomoci Kyjevu, která podle něj musí s mnohem větší intenzitou pokračovat i v dalších letech.

Pracovní setkání u premiéra Fialy

Iniciativa bude také hlavním tématem úterní pracovní večeře v Kramářově vile. Na pozvání premiéra Petra Fialy přijede polský prezident  Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová. Jejich jednání bude předcházet neformálnímu setkání ministrů zahraničí NATO včetně šéfa diplomacie USA Antonyho Blinkena, které se v Praze uskuteční ve čtvrtek a v pátek.

Setkával jsem se s názory, že jsou hry velmocí, do nichž jako malá země nemůžeme zasahovat. Cítím ale, že díky muniční iniciativě se tyto postoje mění. Když si budeme více věřit, otevřou se nám nové herní plochy, říká muž, který stál u zrodu muniční iniciativy, o níž veřejně i v kuloárech hovoří prezident USA nebo šéfka Evropské komise.Setkával jsem se s názory, že jsou hry velmocí, do nichž jako malá země nemůžeme zasahovat. Cítím ale, že díky muniční iniciativě se tyto postoje mění. Když si budeme více věřit, otevřou se nám nové herní plochy, říká muž, který stál u zrodu muniční iniciativy, o níž veřejně i v kuloárech hovoří prezident USA nebo šéfka Evropské komise.|E15 Michael Tomeš

Po Dánech a Britech nastoupili Češi

Když v polovině února na mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Petr Pavel poprvé veřejně poodkryl český plán na dodávky velkých objemů dělostřeleckých granátů Ukrajině a začala o něm psát americká a evropská média, nebylo úplně jasné, co to způsobí. Ve hře bylo hodně neznámých. Hrozilo prozrazení identity dodavatelů nebo dopravních cest a s tím spojená bezpečnostní rizika.

„Rok a půl jsme o iniciativě nekomunikovali. V lednu jsme ale viděli, že hlad Ukrajiny po munici je ze strany jiných iniciativ, které se o to nejvíce hlásily, ať už to byla estonská, nebo kodaňsko-britská, neuspokojitelný. Nedokázaly náboje zajistit,“ říká Kopečný.

Česko přitom v létě 2022 vznik kodaňské iniciativy, kterou měla administrovat Velká Británie, velmi vítalo. Všeobecně se věřilo, že Britové náročný úkol zvládnou. Podle Kopečného ale nenalezli způsob, jak naložit s finančními dary od cizích vlád.

„Iniciativa nebyla schopna a ochotna pořizovat vojenský materiál včetně munice, který se nevyráběl v Británii nebo na území Evropské unie. To byl hlavní rozdíl oproti české iniciativě. Jdeme po všem, co ve světě najdeme, a je nám jedno, jestli se to vyrábí nebo skladuje v severní či subsaharské Africe, v Latinské Americe, v Asii nebo v Evropě,“ vysvětluje Kopečný.  

Začátkem roku navíc selhala i Evropská unie jako celek. Oznámila, že slíbenou munici dodá Ukrajině později. „Proto premiér Fiala na jednání Evropské rady za zavřenými dveřmi představil to, co s Dány a Holanďany už delší dobu děláme. Hned druhý den to napsal server Politico, naštěstí s chybnými informacemi o některých detailech. A za dva týdny následovalo vystoupení prezidenta Pavla na bezpečnostní konferenci,“ odhaluje stěžejní momenty vládní zmocněnec.

„Trochu nám trvalo, když jsme o tom slyšeli poprvé, zjistit, jestli je to pravda, nebo ne. A byla to pravda,“ vzpomíná v rozhovoru pro ČT zpravodaj serveru Politico Paul McLeary. Byl prvním novinářem, který ve Washingtonu o české muniční iniciativě informoval.

Odkrytí plánu přilákalo nové partnery

Při zpětném pohledu je jisté, že utajování byla chyba. Zapříčinila, že o iniciativu nebyl širší zájem. Teprve po vystoupeních premiéra a prezidenta nastal obrat a přihlásilo se dvacet zemí NATO, z nichž třináct už poslalo peníze. Ještě větším překvapením byl ale zájem dalších států z různých kontinentů, které nabídly prodej velkorážových nábojů.

„Ze zveřejňování informací jsme měli obavy. Říkali jsme si, že země, od nichž munici nakupujeme, se zaleknou a z obchodů sejde. Stal se úplný opak,“ potvrzuje Kopečný.

Řada západních vlád stále vyjadřuje iniciativě jen politickou podporu. Aby ale Ukrajina získala skutečně účinnou pomoc, nestačí jen financování především ze strany Dánska a Nizozemska, které zatím poslaly rozhodující balík peněz. Poskytly jeden a půl miliardy eur.

Přestože se blíží polovina roku a Česku přispělo třináct vlád, má paradoxně méně peněz, než loni, kdy se dohodlo jen s Dánskem a Nizozemskem. „Věřím, že se bilance za celý letošek zlepší a že budeme schopni toho udělat mnohem více než před rokem. Až v červnu zahájíme velké dodávky na Ukrajinu a naši partneři uvidí, že za jejich prostředky odvádíme práci, finanční objemy se zvýší,“ doufá Kopečný.

Dárci chtějí zúročit peníze

Česká vláda a podniky nejsou zdaleka jediní, kteří se po celém světě rozhlížejí po vojenském materiálu. „Potkáváme se s mnoha zahraničními zájemci o munici. Hlavně ti ze západní Evropy včetně výrobců ji ale nenabízejí dráž o třicet nebo padesát procent, ale o násobky českých cen za jeden dělostřelecký náboj,“ podotýká Kopečný. A právě proto, že Česko dokáže za peníze donorů obstarat více munice, je jako prostředník pro západní vlády lákavější.

Czechoslovak Group využívá kontakty, které si její firmy vybudovaly v počátcích svého působení. „Řada zahraničních médií se nás ptá, v čem jsou Češi tak výjimeční, že dokážou získávat zbraně a munici pro Ukrajinu po celém světě. Odpovídáme jim, že čeští podnikatelé začínali v devadesátých letech jako obchodníci a budovali kontakty po celém světě. Až posléze se stali i výrobci a průmyslníky,“ říká mluvčí CSG Andrej Čírtek. A vzhledem k tomu, že zbrojaře neuživí zakázky české armády a policie, musejí před globální konkurencí obstát. „To se teď v pomoci Ukrajině zúročuje, zejména v situaci, kdy vláda a průmysl pracují od vypuknutí ruské agrese jako jeden neformální tým,“ podotýká.

Českou snahu získat pro Ukrajinu dělostřelecké náboje považuje za výjimečnou i ryze domácí výrobce munice ráže NATO 155 milimetrů, skupina STV Group. „Muniční iniciativa je bezprecedentní akcí, na kterou jako občané můžeme být právem hrdi,“ vyzdvihuje šéf speciálních projektů společnosti Pavel Beran.

Bohužel řada západních vlád stále vyjadřuje české muniční iniciativě jen politickou podporu. Aby ale Ukrajina získala skutečně účinnou pomoc, nestačí jen financování především ze strany Dánska a Nizozemska, které zatím poslaly rozhodující balík peněz. Poskytly jeden a půl miliardy eur.Bohužel řada západních vlád stále vyjadřuje české muniční iniciativě jen politickou podporu. Aby ale Ukrajina získala skutečně účinnou pomoc, nestačí jen financování především ze strany Dánska a Nizozemska, které zatím poslaly rozhodující balík peněz. Poskytly jeden a půl miliardy eur.|reprofoto X

Příklad generála Píky a Izraele

Vznik české iniciativy má historické kořeny sahající před druhou světovou válku. Bývalé Československo bylo koncem třicátých let největším exportérem zbraní na světě. Dodávalo je také zemím tehdejší Malé dohody, tedy Jugoslávii a Rumunsku. „Vždy mě fascinovala postava generála Heliodora Píky, jehož role spočívala v úzké spolupráci s těmito zeměmi,“ přibližuje Kopečný prvotní úvahy několika málo aktérů, kteří před dvěma roky stáli u myšlenky podpořit Ukrajinu.

Druhým momentem byly zbrojní dodávky Izraeli po roce 1945, díky nimž židovský stát uhájil svoji suverenitu. Byť probíhaly na komerční bázi, vytvořily mezi Čechy a Izraelci dodnes trvající pouto. „Izrael se postupem času proměnil ve velký technologický hub a takový trend v současnosti pozorujeme i na Ukrajině. Věřím, že také Ukrajinci si budou desítky let pamatovat, že mezi prvními zeměmi, které jim začaly posílat těžké zbraně a munici, bylo Česko,“ nabízí propojení s minulostí Kopečný.

Česko oceňuje Biden i Leyenová

Za dva roky už česká vláda a firmy vyvezly na Ukrajinu vedle tanků, raketometů a další techniky 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů a další milion kusů malorážového střeliva. To je i v mezinárodním srovnání docela hodně.

Úspěšnou muniční iniciativou se navíc Česko zviditelnilo v NATO. „Česká vláda se skutečně ujala vůdčí úlohy v tom, že se pustila do zjišťování zdrojů v zemích mimo Evropskou unii a mimo NATO a shání munici, která na trhu existuje. A také žádá země západní Evropy o financování. Ostatní vlády se do takové iniciativy nepustily, pro tu českou je to veliké plus,“ oceňuje americký žurnalista McLeary.

Úspěch iniciativy je překvapivý i proto, že Češi jsou v zahraničně politických záležitostech zpravidla velmi málo ambiciózní. „Během svojí kariéry od referenta až po náměstka na ministerstvu obrany jsem v tomto ohledu pozoroval nízké sebevědomí. Setkával jsem se s názory, že jsou hry velmocí, do nichž jako malá země nemůžeme zasahovat. Cítím ale, že díky muniční iniciativě se tyto postoje mění. Když si budeme více věřit, otevřou se nám nové herní plochy,“ míní Kopečný.

Připomíná, že světoví lídři už několik měsíců používají na různých setkáních obraty: Češi to dokázali, Češi to umí. Je to třeba americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo britský ministr zahraničí a bývalý premiér David Cameron.

Česká republika se od svého vzniku takového renomé nedočkala. „Zažili jsme respekt díky prezidentovi Václavu Havlovi nebo ekonomickým úspěchům. Ale nikdy jsme nebyli vůdci spojenecké aliance jako teď. To je pozoruhodné. Je to ale obrovská zodpovědnost,“ poznamenává Kopečný.

Pokud se předpoklady Česka naplní a finanční objem, s nímž muniční iniciativa nakládá, se zvýší, odrazí se to nejen ve větších objemech dodávek na Ukrajinu, ale zejména v jejich kontinuitě. „V tuto chvíli není úplně nejdůležitější, jak rychle ukrajinská armáda novou zbrojní pomoc prostřednictvím naší iniciativy získá, ale jak dlouho tato pomoc potrvá,“ zdůrazňuje Kopečný.

Česko letos počítá s dodávkami pěti až osmi set tisíc kusů nábojů ráže 155, 152 a 122 milimetrů. Může jich být ale i několikanásobně více, pokud sežene další peníze.

Evropa reguluje, Rusko vyrábí

Čekat na to, až Evropská komise rozhýbe obrannou výrobu a trh s vojenským materiálem, může podle expertů trvat tři až pět let. V Rusku přitom už produkce munice a zbraní běží na plné obrátky.        

„Někteří zahraniční novináři se mě ptají, zda česká iniciativa nekonkuruje evropským iniciativám. Ty ale v současnosti teprve nastavují politiky a regulace, aby evropská výroba munice a evropský obranný průmysl byly pružnější,“ uvádí vládní zmocněnec. 

A teprve v okamžiku, kdy se za několik let výroba v EU rozběhne, začnou firmy dostávat větší kontrakty. „V Evropě zatím chybí nástroj, který by to umožňoval. Když to ale česká iniciativa dokáže už nyní, logicky to povede k tomu, že podniky budou navyšovat výrobu dříve. Například dodání muniční linky může trvat rok. A navíc tomu musí předcházet výstavba haly splňující řadu přísných kritérií,“ poukazuje Kopečný na překážky, jimž čelí evropští výrobci. Připomíná, že jde zároveň o značné investice, které se soukromému sektoru musejí vyplatit, aby neskončil ve ztrátě.

Výrazně flexibilnější jsou Spojené státy. Tamní továrny mají v půlce příštího roku chrlit 100 tisíc dělostřeleckých nábojů měsíčně. Nyní mají kapacitu 30 tisíc kusů. Přestože Evropa slíbila, že do letošního jara pošle Ukrajině milion velkorážové munice, termín odložila na konec roku. Jedním z důvodů je i to, že evropské země nemají takové páky na zbrojovky jako USA, kde tento sektor spadá pod armádu.