Česko dohání resty v elektromobilitě. Suma na výstavbu dobíjecích stanic se má ztrojnásobit

Infrastruktura pro alternativní paliva by se už v příštím roce mohla rozrůstat výrazně rychleji než doposud.

Infrastruktura pro alternativní paliva by se už v příštím roce mohla rozrůstat výrazně rychleji než doposud. Zdroj: ABB

Ministerstvo dopravy chce vypsat nový dotační program pro roky 2021 až 2027, ve kterém budou na investice do dobíjecích a plnících stanic připraveny čtyři miliardy korun.
To je zhruba trojnásobek oproti stejnému dotačnímu programu pro roky 2014 až 2020.
Největší část z navrhované sumy by měla sloužit k podpoře výstavby dobíjecích stanic, konkrétně se jedná o 3,3 miliardy korun.
Dotační programy a jejich konkrétní nastavení podpory však ještě musí schválit Evropská komise.
5
Fotogalerie

Infrastruktura pro alternativní paliva by se už v příštím roce mohla rozrůstat výrazně rychleji než doposud. Ministerstvo dopravy chce vypsat nový dotační program pro roky 2021 až 2027, ve kterém budou na investice do dobíjecích a plnicích stanic připraveny čtyři miliardy korun. To je zhruba trojnásobek oproti stejnému dotačnímu programu pro roky 2014 až 2020.

Největší část z navrhované sumy by měla sloužit k podpoře výstavby dobíjecích stanic, konkrétně se jedná o 3,3 miliardy korun. „Zbytek bude k dispozici na vodíkové plnicí stanice a možná ve velmi omezené míře i na plnicí stanice pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Ve hře je navíc další miliarda, která by měla být na dobíjecí a plnicí stanice k dispozici v takzvaném fondu obnovy,“ říká mluvčí rezortu František Jemelka.

Dotační programy a jejich konkrétní nastavení podpory však ještě musí schválit Evropská komise. Stále tak nejsou jasné podrobnosti o podmínkách dotace ani termín, kdy budou vypsány první dotační výzvy.

Cena standardní stanice se dnes podle hráčů na trhu pohybuje kolem tří set tisíc korun, rychlodobíjecí stanice vyjde na zhruba 750 tisíc. Zapojení jedné nabíječky vychází včetně dalších nákladů na jeden milion až 1,5 milionu korun, řekl už dříve pro deník E15 mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Zvýšení podpory pro budování infrastruktury je podle ministerstva dopravy nutným krokem k tomu, aby Česko splnilo svůj cíl Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) a zároveň aby dostatečně rychle zareagovalo na měnící se situaci na trhu. Evropské automobilky jsou totiž unijní regulací stále více tlačeny k produkci nízkoemisních vozů.

NAP CM počítá s tím, že do konce roku 2030 bude potřeba vybudovat minimálně 19 tisíc dobíjecích stanic. Ke konci loňského roku jich přitom v Česku podle ministerstva průmyslu a obchodu bylo pouhých 734.

Majitelé elektromobilů se mohou utěšovat alespoň tím, že rozvoj výstavby infrastruktury každým rokem zrychluje. Například výrobce dobíjecích stanic ABB jich loni do Česka dodal 118, což je meziročně o tři čtvrtiny více než o rok dříve. „Očekáváme, že trend nadále zrychlí, což jde ruku v ruce s počty registrovaných elektrických vozů, které rostou také stále rychleji,“ míní Vladimír Janypka, šéf ABB Elektrotechnika.

Hlavními odběrateli jejich dobíjecích stanic jsou především energetické společnosti jako například ČEZ. Právě polostátní gigant spolu s dalšími energetickými společnostmi PRE a E.ON disponuje největší sítí dobíječek v Česku. Dohromady tito tři hráči provozují 71 procent všech tuzemských stanic.

Do centrálního registru vozidel bylo k poslednímu loňskému dni přihlášeno 7 109 osobních vozů s bateriovým pohonem, přičemž loni počet elektromobilů vzrostl o 49 procent. Do roku 2030 jich má být podle plánu NAP CM 220 tisíc.

Největší počet dobíječek je podle dat Evropské asociace výrobců automobilů v Nizozemsku, Francii, Německu a ve Velké Británii. Na jejich území se soustředí asi čtvrtina z celkových 171 tisíc stanic v Evropské unii.