Každá druhá gigafactory v ohrožení, investice se škrtí. Elektromobily nelákají kupce dostatečně
Plány na výrobu baterií do elektromobilů v Evropě dostávají vážné trhliny. Více než polovina ohlášených projektů, které se týkají vybudování výrobních kapacit v Evropě, se buď uskuteční v menší než plánované míře, nebo nevzniknou vůbec. Varuje před tím evropská nevládní organizace Transport & Environment, která se zabývá podporou udržitelné dopravy v Evropě. Automobilky působící na kontinentu přitom baterie budou potřebovat, od roku 2035 se totiž v EU fakticky nebudou moci prodávat vozy se spalovacími motory. V takovém případě by v Evropě působícím automobilkám chyběla zhruba polovina poptávaných baterií.
Transport & Environment konkrétně hovoří o 53 procentech všech výrobních kapacit v Evropě, jejichž vznik investoři v minulosti ohlásili. Ke stavbě továren, případně rozšíření těch existujících, buď vůbec nedojde, anebo jen v menší míře. Pokud se tak stane, Evropa bude schopna do roku 2030 vyrábět jen necelou polovinu baterií, které bude potřebovat, varuje výkonný ředitel německé divize Transport & Environment Sebastian Bock.
Vyjádřeno čísly: výrobní kapacity, které na starém kontinentu umožňují produkci bateriových článků, vzrostly z 25 gigawatthodin v roce 2020 na 65 v roce 2023. Loni se jednalo už o dvě stovky. Poradenská společnost Roland Berger ve svém Battery Monitoru 2025 očekává, že by tato kapacita mohla do roku 2030 narůst na asi 1400 gigawatthodin – a právě z tohoto posledního čísla je ohroženo oněch 53 procent. To jsou ty výrobní kapacity, které podle Transport & Environment vůbec nemusí vzniknout.
„Důvodem kritické situace je nižší než očekávaná poptávka po elektromobilech, inovační síla a kvalita výroby čínských dodavatelů i klesající ceny surovin pro baterie. Vysoká volatilita cen surovin je jedem, který otravuje rozvoj evropských rafinérských a těžařských projektů,“ píše odborný portál Automobilwoche.
Konkrétních příkladů, kdy investoři přehodnocují původní, často ambiciózní projekty, je spousta. Nejkřiklavějším je pád švédského výrobce baterií Northvolt, jehož největším akcionářem je automobilka Volkswagen. Někdejší vlajková loď Evropy, která měla napájet zelenou transformaci, se ocitá v konkurzním řízení. Přitom to měla být ona, kdo měl pomáhat snížit závislost evropských automobilek na asijských producentech baterií v čele s čínskou CATL. Potenciální zájemce nepřesvědčilo ani 55 miliard dolarů, tedy hodnota nevyřízených objednávek, které Northvolt získal. Management nedokázal správně nastavit peněžní toky a podniku „došly“ peníze.
Plány mění ale i zaběhlý matador elektromobility jako Tesla. Americká automobilka původně chtěla vedle své již funkční továrny na elektromobily nedaleko Berlína postavit i kompletní závod na výrobu baterií, jehož kapacita měla činit až 50 gigawatthodin ročně. Jeden z nejvýznamnějších bateriových projektů v Evropě však Tesla před rokem zrušila.
VIDEO: Revoluce v kamionové dopravě? Miliardář Vohánka chce změnit trh, svůj projekt přirovnává k Applu.
Neslavně dopadl i další projekt, který se měl realizovat v Německu. Čínský výrobce bateriových článků Svolt loni v květnu oznámil, že nevybuduje svůj plánovaný závod v Lauchhammeru v Braniborsku. Důvod byl prostý: slabý trh s elektromobily. Toho se například norská Fryr Battery neobává a svou továrnu zbuduje. Jen ne v Evropě, jak avizovala, ale ve Spojených státech. USA lákají investory tučnými pobídkami skrze zákon o snižování inflace (IRA), zároveň je k přesunu do zámoří „nutí“ nově zaváděnými cly prezident Donald Trump.
„Vidíme, že se nenaplnily evropskou regulací očekáváné scénáře rozvoje elektromobilů, které v letošním roce měly tvořit až dvacet pět procent prodejů, reálně tvoří zhruba třináct procent. Stagnace prodejů pak výrazně deformuje business case napříč dodavatelskými řetězci elektrických pohonů, včetně baterií. To se propisuje do nevyužitých kapacit a odkládání investičních plánů. S ohledem na očekávaný ekonomický vývoj EU se v nejbližších letech výrazná změna tohoto trendu neočekává,“ dodává ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
Gigafactory a elektromobily Evropě nejdou
Bateriovou expanzi brzdí také Automotive Cells Company, společný podnik Stellantisu, Mercedes-Benz a TotalEnergies. První ze tří plánovaných továren se předloni v severní Francii skutečně otevřela, další dva projekty v německém Kaiserslauternu a italském Termoli jsou pozastavené. Navíc i otevřený francouzský závod má daleko k nárůstu roční kapacity z původních 13 gigawatthodin na 40 do roku 2030. Za rok a půl provozu se zde měly vyrobit baterie jen asi pro dva až tři tisíce elektrovozů.
Situace na trhu s elektromobily a potažmo bateriemi tak nepříjemně dopadá i na projekty, které by ráda získala i česká vláda Petra Fialy (ODS). Chystanou investici až za pět miliard eur do velké gigafactory v Líních u Plzně koncern Volkswagen koncem roku 2023 odložil na neurčito. Nejistá je i budoucnost gigafactory v Lutyni na Těšínsku, kterou podle informací e15 zvažuje jihokorejský Samsung.
Státní agentura CzechInvest na dotaz e15 potvrdila, že vyjednávání s investorem stále pokračují a že jeho zájem o umístění investice do České republiky trvá. „Byli jsme ujištění, že Dolní Lutyně je pro něho v Evropě nejpreferovanější lokalitou pro realizaci této investice. Vzhledem k aktuální situaci na trhu však nyní ani v blízké budoucnosti nelze rozhodnout o realizaci záměru. Rozhodnutí je ve chvíli, kdy dojde k oživení trhů, podmíněno aktivní přípravou, a proto i nadále pokračujeme s přípravnými pracemi,“ říká mluvčí agentury David Hořínek.
„Vysoké ceny energií, menší než očekávaná poptávka po elektromobilech v Evropě, omezení dostupnosti surovin a klesající ceny baterií skutečně komplikují situaci pro nové projekty gigafactories v Evropě. Původní velké plány se i přes podporu EU výrazně redukují. Neúspěch Northvoltu jistě na optimismu nikomu nepřidal. Rozhodně ale nějaké základní kapacity výroby baterií v Evropě budeme potřebovat a zajisté další dobudujeme. Věřím, že Česko má pořád šanci získat projekt, byť s nějakou menší kapacitou výroby,“ říká automobilový expert EY Petr Knap.
Kdo nebere zpátečku, je čínská CATL, největší výrobce baterií na světě. Ambici oznámit nové projekty letos v Evropě vyjádřil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu viceprezident skupiny Jian Pan. Už před Vánoci se asijský gigant dohodl se Stellantisem na tom, že budou společně investovat 4,1 miliardy eur do gigafactory s kapacitou až 50 gigawatthodin ve španělské Zaragoze. Z tamních linek mají od konce roku 2026 sjíždět lithium-železo fosfátové baterie, jež budou určené hlavně do menších vozů značek sdružených ve Stellantisu. Mezi ně patří například Citroën, Fiat, Opel nebo Peugeot.
„Je nepravděpodobné, že evropské nebo severoamerické společnosti budou někdy se stejnými produkty a technologiemi schopny dohnat čínskou výhodu, která spočívá v přístupu k surovinám a v nižších nákladech,“ domnívá se Heiner Heimes, odborník na baterie z institutu PEM při univerzitě RWTH v Cáchách. Řešení pro evropské hráče může spočívat v tom, že se zaměří na obzvláště udržitelně vyráběné, vysoce kvalitní baterie a na inovativní chemii článků.
