Výsledkem celé operace by měla být elektrická síť, která si bude umět snadněji poradit s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů elektřiny. Jednak díky řízení výkonu těchto zdrojů, ale také díky řízení spotřeby. Energeticky náročnější procesy jako vytápění, ohřev vody, dobíjení elektromobilů či provoz tepelných čerpadel se budou přizpůsobovat aktuálním dodávkám elektřiny do sítě.
Chytré elektroměry ale budou zaváděny postupně. Analýza nákladů a přínosů, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat, totiž ukázala, že pro naprostou většinu domácností by instalace chytrého elektroměru, který je výrazně dražší než tradiční přístroj, představovala nadměrnou finanční zátěž.
Proto se od roku 2017 začnou elektroměry zavádět nejprve jen u firem s odběrem nad 20 megawatthodin za rok. Od roku 2019 pak hranice klesne na 10 megawatthodin a od roku 2021 na šest megawatthodin ročně. Nové inteligentní měřiče budou muset mít také výrobny elektřiny s výkonem vyšším než sedm kilowattů. Průměrných domácností se tak měření zatím týkat nebude. Čtyřčlenná domácnost v průměru za rok spotřebuje 4,4 megawatthodiny elektřiny.
Stát stanoví horní hranici, nad níž se náklady na instalaci a provoz chytrého měření nesmí vyšplhat. Podle představ ministerstva průmyslu by se roční náklady na měření a správu chytrého elektroměru neměly dostat nad 100 eur. I tak to ovšem bude ve srovnání se stávajícím způsobem měření růst nákladů až na desetinásobek.
Součástí rozjezdu inteligentního měření a řízení sítě bude také ochrana dat. Komunikace mezi měřidly a distributory či obchodníky bude muset splňovat stanovené bezpečnostní parametry. Panuje totiž reálná obava, že z posílaných dat lze například snadno odvodit chování odběratelů a tyto informace pak zneužít.
Nestabilitu dodávek z obnovitelných zdrojů a následnou zvýšenou zátěž přenosové soustavy Německo řeší masivními investicemi. Jen letos dá 300 milionů eur (zhruba 8,3 miliardy korun) do výstavby přenosové soustavy na východě země.
