Pokud vláda stihne včas schválit potřebnou legislativu, stane se rok 2021 zlomem, po kterém uhelné energetické zdroje začnou přepouštět své postavení modernějším technologiím. Shodli se na tom největší energetičtí hráči, které v anketě oslovil deník E15.
Svou roli v technologickém přechodu sehraje i koronakrize. Navzdory tomu, že je energetický sektor silně regulovaný a pandemie jej postihla jen omezeně, už letos by mohla být situace jiná. Tradiční elektrárny totiž elektřinu prodávají na energetické burze, a i když většinu zobchodují měsíce až roky dopředu, činí tak většinou průběžně a velmi konzervativně.
Z pohledu účetnictví to znamená, že na místo kontraktů sjednaných za vyšší předpandemickou cenu postupně nastupují ty s nižší cenovkou. Tak se nakonec pandemie negativně podepíše na letošních hospodářských výsledcích elektráren, a tím i větších energetických skupin, jako jsou ČEZ, Energetický průmyslový holding či Sev.en Energy.
Nízká cena elektřiny na burze nevydržela dlouho, komodita se už prodává dráž než před pandemií. Hlavním důvodem však není zvýšená poptávka, ale rostoucí cena emisních povolenek. V konečném důsledku to znamená jediné – koronakrize ještě více ztížila roli energetických firem, jejichž byznys je z velké části postavený na spalování uhlí.
ČEZ nebo například EPH se z této kategorie firem pomalu stahují. I proto EPH neočekává výrazné zhoršení výsledků. „Naprostá většina provozního zisku EPH je generována z infrastrukturních aktiv, například sítě plynovodů, u nichž jsou výnosy garantované. I v případě výroby elektřiny je většina produkce dlouhodobě zasmlouvaná,“ uvádí k finančnímu výhledu mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Cestou zeleného vodíku
O něco horší je situace u dalšího energetického giganta, společnosti Sev.en Energy. „Energetika, zejména ta fosilní, je pod tlakem řadu let. Evropská dekarbonizace, čím dál přísnější emisní limity, setrvalý růst cen emisních povolenek a naproti tomu dlouhodobě nízké ceny silové elektřiny vytvořily v energetice velmi nejisté podnikatelské prostředí,“ připouští mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková.
Skupina proto podle ní musí čím dál více myslet na modernizaci. „Chceme co nejdříve zahájit výraznou ekologizaci elektrárny Počerady a budeme pokračovat v ekologizaci elektrárny Chvaletice. V rámci nové platformy Sev.en Innovations navíc chystáme projekty zaměřené na zelenou energii, například solární parky na jezeře či první výrobu zeleného vodíku v Česku,“ dodává mluvčí.
Příchodu nové vlny „zelených“ zdrojů nenahrává jen stále stoupající tlak Evropské komise, ale také po mnoha letech pozměněná legislativa. V účinnost má letos vejít novela energetického zákona, která s největší pravděpodobností zlegalizuje komerční provoz velkokapacitních bateriových systémů. Schválena má být také klíčová novela o podporovaných zdrojích, která nastaví nové podmínky provozní podpory všech obnovitelných zdrojů kromě solárních elektráren.
Nový systém dotací bude fungovat na základě aukcí. Každý energetický projekt v rámci aukce nabídne výkupní cenu za svou elektřinu a část nejnižších nabídek nakonec získá podporu. Systém měl fungovat už letos, ale novela v Poslanecké sněmovně dosud neprošla ani prvním čtením.
Stavba solárů na brownfieldech
Solární elektrárny mohou počítat s obří investiční podporou z takzvaného Modernizačního fondu. Finanční pomoc je zacílena hlavně na největší energetické hráče, kteří mají s její pomocí ekologizovat výrobní portfolio.
Jedním směrem namířená finanční injekce vyvolává kritiku mezi menšími hráči. Jasné však je, že mnozí giganti už mají solární projekty připravené v šuplíku a jen vyčkávají, až si budou moci na peníze z unijního fondu sáhnout. Stavět chtějí na brownfieldech či na jiné půdě s nízkou hodnotou, tedy nevhodnou pro zemědělské účely. Neměl by se tak opakovat scénář z prvního solárního boomu, kdy byly leckteré plodiny vytlačeny solárními panely.
V Modernizačním fondu na obnovitelné zdroje je připraveno šedesát miliard korun a na modernizaci teplárenství dalších čtyřicet miliard. V rámci transformace teplárenství se má uhlí jako médium postupně nahrazovat plynem, biomasou či odpadem.
ČEZ zdůrazňuje, že právě Modernizační fond bude pro dekarbonizaci energetiky klíčový. „Fond by měl kromě transformace teplárenství podpořit zejména rozvoj solární energetiky, která je v rámci českých geografických podmínek tím nejlevnějším a nejlogičtějším obnovitelným zdrojem,“ míní Pavel Cyrani, místopředseda představenstva skupiny.
Lákavá velkokapacitní úložiště
Developeři a provozovatelé solárních parků s českými vlastníky, jako například Solek či Solar Global, se přitom na větší výstavbu v Česku nechystají. Jejich hlavní investice budou dál směřovat do zahraničí – skupina Solek působí v Latinské Americe, Solar Global například v Polsku.
„Fotovoltaika v Česku zůstává legislativně diskriminována. Přestože by výroba energie ze slunce mohla být i v našich zeměpisných šířkách konkurenceschopná, značně zvýhodňovány jsou především jiné zdroje,“ naráží majitel skupiny Solek Zdeněk Sobotka na zmíněnou skutečnost, že solární parky budou vyjmuty z plánovaných aukcí.
Vítězslav Skopal, vlastník společnosti Solar Global, tak alespoň vyhlíží možnost vstoupit na trh podpůrných služeb prostřednictvím velkokapacitních úložišť. „Pevně věřím, že letošní rok bude znamenat alespoň začátek rozvoje akumulace v Česku. Je to jedna z klíčových oblastí, kterým se chceme v nejbližší budoucnosti věnovat,“ řekl Skopal, jehož firma v Česku před třemi lety postavila první velkokapacitní úložiště, které dosud zůstává komerčně nevyužité.
Sázka na biometan
V rámci podpůrných služeb se hraje o zhruba pět miliard korun ročně. Provozovatel tuzemské přenosové sítě ČEPS nákupem těchto služeb elektrárnám a teplárnám platí za to, že mu pomáhají vyrovnávat výkyvy spotřeby v síti. Nově by za to mohli dostávat zaplaceno i „baterkáři“.
S výraznějším optimismem vyhlíží k novému roku zástupci dalšího, relativně nového, sektoru – biometanu. Těm má stát přiklepnout provozní podporu právě v novele o podporovaných zdrojích. Skupina EFG, která patří k průkopníkům technologie v Česku, už provozuje bez jakékoli podpory dvě takové výrobny.
„Pro působení skupiny EFG by bylo rozhodně pozitivní co nejrychlejší schválení. A to i z toho hlediska, že plánujeme další investice a akvizice v tomto sektoru,“ říká šéf společnosti Tomáš Voltr.
Novele však hrozí, že se kvůli podzimním parlamentním volbám letos schválit nestihne. To samé platí o novele energetického zákona.
