Nejčastěji diskutovaná tuzemská legislativní úprava trhu s elektřinou, která by měla zabránit situaci podobné pádu skupiny Bohemia Energy, nese v řadě případů regulační parametry. Přechod z volného trhu však povede k plošné bariéře, která by pro zákazníka znamenala omezení i zvýšení cen služeb. Shodli se na tom zástupci státu i dodavatelů energií na konferenci Energetická bezpečnost ČR, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s deníkem E15.
Předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček upozornil, že některé změny se dají uskutečnit rychle novelizací energetického zákona nebo ve vyhláškách. „Inspiraci vidím na Slovensku. Měly by platit pro všechny jednotné termíny záloh i jejich splatnosti,“ říká Trávníček.
Další poučení je podle něj z náboru dalších zákazníků. „Zákazník, který mění dodavatele, by měl mít možnost v případě jeho krachu zůstat u toho stávajícího,“ doplnil. K hlubokým systémovým změnám je však potřeba přistupovat opatrněji, souvisí totiž s ochranou hospodářské soutěže a předpisy Evropské unie.
Proč roste cena energií?
Zatím podle Trávníčka není jisté, zda mají mít dodavatelé energií vyloženě pojištění nebo společný fond, do kterého by všichni přispívali. „Znamenalo by to totiž zdražení cen pro zákazníky. Zpřísnění regulace vůči dodavatelům by se tak mohlo týkat například jen sociálně zranitelných zákazníků,“ dodal předseda Rady ERÚ s tím, že žádný evropský regulátor aktuálně nedohlíží na obchodní strategie dodavatelů nebo na řízení jejich rizik.
Za současnou situací stojí rekordní ceny povolenek, zpoždění plynovodu Nordsteam 2 nebo nižší výroba větrných elektráren, připomněl předseda představenstva a šéf Innogy Energie Tomáš Varcop. Dlouhodobé řešení situace na trhu si podle něj vyžádá systémové změny v řadě oblastí. Nutná bude i revize energetického mixu tak, aby se k cílům Green Dealu mohlo docházet bez sociálních dopadů.
„Cenu na energetickém trhu jakoukoliv regulací nesnížíme. Žádný z dodavatelů nebude energie dodávat, pokud by na nich ztrácel,“ řekl místopředseda představenstva E.ON Energie Jan Zápotočný. Volný trh by se měl zachovat pro lidi, kteří způsobu obchodování rozumějí. „Ale rozhodně existuje skupina lidí, pro které chybí nějaká ochrana jako v bankovním světě, například v případě obchodování s akciemi,“ dodal Zápotočný.
Podívejte se na záznam z konference
Místo regulace by spíše ERÚ měla dostat obecnou pravomoc dozoru nad trhem, a to s výraznějšími sankcemi, uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Trh s energiemi zároveň potřebuje širší diskusi o kapitálové síle dodavatelů, aby změny na celosvětových trzích zvládali. „Problém je, když nakupujete krátkodobě a prodáváte dlouhodobě,“ vysvětlil Cyrani. V delším horizontu však ČEZ očekává pokles cen energií. Ceny plynu se už snižují, na rok 2025 se aktuálně obchoduje za třetinové ceny v porovnání se současným stavem.
Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, očekává, že se trh s energiemi v lednu ustálí. Do budoucna je podle něj potřeba se zamyslet nad strategií, tuhou regulaci jako způsob správného řešení ale nevidí.
Oblast energetiky by se neměla honit od jednoho extrému k druhému, mínil náměstek pro řízení sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. Aktuálně se legislativa shoduje s evropskými předpisy. „Ale určitě je tam možné zavést mechanismy, které je třeba diskutovat s Evropskou komisí z hlediska omezení trhu. Je možné se inspirovat v bankovním sektoru nebo v oblasti cestovního ruchu,“ doplnil náměstek Neděla. Pro skupinu sociálně zranitelnějších obyvatel by mohly například platit nižší tarify.
