Sklárna Lasvit spustila největší spékací pec v Evropě. Usnadní výrobu skleněných fasád 

Nová fusingová pec dokáže spékat desky o rozměru tři krát šest metrů.

Nová fusingová pec dokáže spékat desky o rozměru tři krát šest metrů. Zdroj: E15 Michal Nosek

Zkušební prostor v budově Lasvitu
Ruční výroba
Nová pec je největší v Evropě.
Nová pec dokáže spékat více malých desek či jednu velkou.
5
Fotogalerie

Designová sklárna Lasvit z Nového Boru investovala 5,5 milionu korun do nové fúzní čili spékací pece. Výrobek karlovarské společnosti BVD umožní spékat velké skleněné desky o rozměru až tři krát šest metrů a tvarovat je, což sklárně dává významnou konkurenční výhodu.

Lasvit pec instaloval v areálu sklářské společnosti TGK v Novém Boru na Českolipsku. Ta pro Lasvit již několik let modeluje desky v peci, která je třikrát menší než nově pořízená.

„Spotřeba energie na jeden výrobní cyklus je zhruba 400 kilowatthodin. Fixace nám brzy končí, tak budeme muset zdražení promítnout do ceny. Ale neznamená to, že zdražíme trojnásobně. Výroba v nové peci bude třikrát efektivnější než současná, tak se vyplatí,“ uvádí ředitel sklárny TGK Jaroslav Švácha.

Sklářská novinka je unikátní nejen velikostí, ale i z technologického hlediska. Pece podobné velikosti sice na světě existují a používají se na tvarování plochého skla, ale žádná nepracuje s teplotou až 1000 stupňů Celsia, která umožňuje spékání a prostorové tvarování.

Oproti výrobě foukaného skla má to lehané (tvaruje se vlastní vahou, „lehá“ do předem připravené matrice – pozn. red.) výhodu, že pec neběží kontinuálně, ale zapíná se, když přijde konkrétní zakázka. Jednatel Lasvitu Martin Šikola k nové peci uvedl, že zákazníci mají zájem o stále větší designové kusy a malované desky.

Se skly o velkých rozměrech a hmotnosti kolem jedné tuny již musí manipulovat jeřáb a tabule o tloušťce devatenáct milimetrů jsou zavěšené na dvanácti speciálních vakuových přísavkách. Pec je navíc napojená na internet, takže ji sklářští mistři mohou dálkově ovládat.

Leon Jakimič, zakladatel firmy, která na trhu působí patnáct let, se pro expanzi do sektoru skla určeného pro architekturu rozhodl po dokončení unikátní fasády ze skleněných tašek na sídle Lasvitu v roce 2019. Vyvolala obrovský zájem, získala několik architektonických ocenění a vyhrála ve veřejném hlasování soutěž o nejlepší kancelářskou budovu na světě. Všechny obklady se ale nedají vyrábět z malých skleněných prvků, protože architektům mnohdy vadí hliníkové rámečky. Velké formáty tak Lasvitu dávají konkurenční výhodu.

„Technologicky a rozměrově nemáme konkurenci. My získáme zakázky a skláři v TGK vyrobí obklady podle našich návrhů, spolupráce je oboustranně výhodná,“ uvedl Jakimič s tím, že devadesát procent obkladů bude představovat zakázková výroba a zbylých deset sériová.

Skláři z Nového Boru navíc zvládají technologii výroby skleněných obkladů, které už nejsou jen dekorativní, ale mají také izolační funkci. Proto Jakimič počítá s tím, že se nová divize podniku pro výrobu unikátních skleněných fasádních prvků stane v budoucnosti novým nosným programem Lasvitu. „I díky zakázkám z oblasti architektury se letos Lasvitu navzdory energetické krizi daří a zakázky máme zajištěné nejméně na další dva roky,“ podotkl Jakimič.

Jak se také vyrábí v Lasvitu

Video placeholde
Novoborská sklářská a designerská firma Lasvit odkoupila zbývající podíl ve sklárně Ajeto. • E15