Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty dovážejí ruskou ropu a ropné produkty, potvrzují data společností, jež monitorují dodávky. Ukazuje se tak, že země Perského zálivu aktivně spolupracují s Moskvou, která po ztrátě západních trhů hledá odbyt pro svou těžební produkci. Obchodníci se navíc domnívají, že by se ruská nafta mohla dostat k zákazníkům Rijádu, mezi něž patří evropské země. Zároveň se množí informace o záhadné flotile tankerů, kterou zřejmě sankcionovaná země využívá k obcházení postihů.
Údaje o sledování lodí dokazují, že Spojené arabské emiráty, tedy jeden z největších světových producentů ropy, dovezly od listopadu 1,5 milionu této suroviny z Ruska. Analytická firma Kpler míní, že emiráty uskutečnily první dovoz ruské ropy už v roce 2019, po začátku války však jeho objem vzrostl. Podle jiných dat započal obchod až loni. „Zásilky do Spojených arabských emirátů jsou příležitostné,“ tvrdí podle Reuters nejmenovaný zdroj zabývající se obchodem s ruskou ropou.
V únoru začal válčící stát dle dat společnosti Refinitiv dodávat naftu do Saúdské Arábie. Ve druhém měsíci roku totiž začalo platit unijní embargo na ruské ropné produkty a bylo zřejmé, že Moskva musí najít nové trhy pro své zboží. Do arabské země zamířila přinejmenším tři plavidla přepravující 190 tisíc tun nafty z baltského přístavu Primorsk.
Podle obchodníků, které zmíněná agentura oslovila, by Saúdové mohli po určitém zpracování část ruské nafty dodávat do dalších zemí. Evropa přitom v poslední době ve snaze nahradit ruský diesel dováží jeho větší množství mimo jiné právě z oblasti Blízkého východu. Sedmadvacítka se dříve spoléhala na ruskou naftu zhruba ze čtyřiceti procent svého importu. Ještě v uplynulém roce podle think-tanku Bruegel putovaly do EU každý měsíc dva miliony tun dieselu tohoto původu, tedy zhruba půl milionu barelů denně.
Rusko přesměrovalo své naftové toky z Evropy i jinam, především do severní Afriky a Asie, přičemž jeho nejdůležitějšími odbytišti jsou Čína a Indie. S&P Global odhadl, že minulý měsíc přesto ruský export ropných produktů klesl o pětinu, tedy na nejnižší úroveň od minulého května. Příjmy z ropy a plynu se dle oficiálních dat Moskvy za leden a únor ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížily o 46 procent.
V tuto chvíli není jasné, jak velké slevy musí Rusko zájemcům poskytovat a jak spolehlivě fungují cenové stropy, které zavedla skupina zemí G7 ve spolupráci s EU. „Krása tohoto systému je v tom, že funguje a že ruská ropa a ruské ropné produkty se prodávají pod cenovým stropem,“ uvedl tento týden americký poradce pro energetickou bezpečnost Amos Hochstein.
Bloomberg však aktuálně konstatoval, že ceny za ruskou ropu a paliva v poslední době rostou, jelikož se v asijských zemích zvedá počet zájemců, kteří se zbavují obav ze západních sankcí. Odborníci se v poslední době rovněž snaží vysledovat, jak Rusko svůj ropný export provádí, aby nemuselo spoléhat na služby západních dopravců a poskytovatelů pojištění, které podléhají pravidlům cenového stropu.
Píše se tak o záhadné a rozšiřující se flotile tankerů ochotné Rusům posloužit. V současnosti ji dle CNN tvoří zhruba šest stovek plavidel. Jejich vlastnictví je neprůhledné, stojí za nimi fiktivní firmy, často se sídlem v Dubaji či v Hongkongu.
„Je tu flotila, která neprovádí žádný ruský obchod, a pak je tu flotila, která téměř výlučně podniká v Rusku,“ řekl stanici Richard Matthews ze společnosti EA Gibson, která zprostředkovává nákup a pronájem lodí. Tajemné tankery už dříve přepravovaly po světě sankcionovanou íránskou a venezuelskou ropu. Ta se zřejmě ke koncovým zákazníkům dostává často tak, že země jako Malajsie, Spojené arabské emiráty či Omán ji mísí s vlastní produkcí.
Jisté je, že kvůli přesměrování toků ropy a ropných produktů a nárůstu vzdáleností ze západních ruských přístavů k zákazníkům klesá efektivita tohoto obchodu a rostou náklady na dopravu. „Majitelé lodí mají pravděpodobně největší prospěch z celé této situace kvůli dlouhým trasám a vysokým sazbám za přepravu,“ řekl už dříve Reuters nejmenovaný obchodník. Panují rovněž obavy o bezpečnost na moři, protože stínovou flotilu tvoří často plavidla, která by jinak už skončila jako šrot.
Rusko každopádně může očekávat další tlak na svůj ropný obchod ze strany Západu. Některé evropské země jako Polsko od začátku považují cenovou mez u ropy ve výši šedesáti dolarů za barel za příliš mírnou. Estonsko aktuálně vyzývá k jejímu snížení na polovinu.
VIDEO: Co určuje cenu ropy?
