Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly
Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think-tanku Ember poprvé vyrobily více energie, než pocházelo z plynu. Výrobu z něj přitom příliš neovlivnily snahy sedmadvacítky vymanit se ze závislosti na fosilních palivech z Ruska. V důsledku sucha však loni významně klesla produkce elektřiny z vody a odstavené francouzské reaktory způsobily pokles celkové unijní výroby z jádra.
Ze slunce a větru se loni v EU vyrobilo 22 procent elektřiny. Nástup těchto zdrojů je poměrně rychlý, před dekádou to byla desetina. Z plynu v roce 2022 pocházela pětina elektrického proudu, což odpovídá statistikám posledních let. Z uhlí vzniklo šestnáct procent elektřiny. Ember zdůrazňuje, že přes určitou uhelnou renesanci vyvolanou energetickou krizí to znamenalo meziroční nárůst o pouhého 1,5 procentního bodu. Míní tak, že návrat k uhlí je v sedmadvacítce jen přechodný a omezený.
„Otřesy z roku 2022 způsobily pouze menší vlnu uhelné energie a obrovskou vlnu podpory obnovitelných zdrojů,“ podotkl jeho představitel Dave Jones. Na kontinentu se tak nahromadilo uhlí, jelikož jeho import pro elektrárny vzrostl o polovinu a spálila se z něj pouze část. Embargo na surovinu z Ruska vedlo k velkému nárůstu dodávek ze vzdálených končin. Kupříkladu dovoz z Jihoafrické republiky se zvedl na šestinásobek.
Zatímco plány na evropský odchod od uhlí jsou podle think-tanku stále reálné a kupříkladu v Německu se hovoří o roce 2030, ve světě je situace odlišná. Bedlivě sledovaný největší producent skleníkových plynů Čína čeká meziroční nárůst poptávky po elektřině o šest procent a chystá jak velký rozvoj obnovitelných zdrojů, tak uhelných a plynových elektráren. Letos by v asijské velmoci mělo vzniknout sto gigawattů solární kapacity, 65 větrné a sedmdesát tepelné, uvedl Bloomberg. Loni v zemi přibylo čtyřicet gigawattů elektráren spalujících fosilní paliva.
Loňský rok v Evropě zároveň naplno ukázal, jak jsou některé obnovitelné zdroje zranitelné. Velké sucho a extrémně špatná kondice části významných evropských toků v čele s Pádem vedly k tomu, že unijní hydroelektrárny vyprodukovaly nejméně elektřiny přinejmenším od roku 2000. Meziročně zaznamenaly pokles téměř o pětinu. Až na podzim se situace zlepšila.
Loni se však propadlo i jádro, a to zejména kvůli velkým technickým odstávkám francouzských reaktorů, ale i německého odklonu od tohoto zdroje. Přesněji řečeno, na celkovém propadu výroby o šestnáct procent se Francie podílela ze dvou třetin. V důsledku toho se tradiční silný exportér elektřiny proměnil v čistého dovozce. Bloomberg nedávno informoval o tom, že německý vývoz elektřiny do Francie byl loni na nejvyšší úrovni za více než tři dekády.
Francouzské problémy tak silně ovlivnily celý kontinent a přispěly k růstu cen energií. „Francouzské jaderné elektrárny jsou velmi důležité pro výrobu elektřiny v Evropě jako celku. Síť je velmi propojená, každý člen přispívá k celkové bezpečnosti systému,“ vysvětlil webu France24 energetický expert z Francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI) Olivier Appert.
Letos by se však situace mohla výrazně zlepšit, země nedávno informovala, že se v lednu opět stala vývozcem elektřiny. Kromě restartu některých reaktorů k tomu přispěly teplé počasí a vyšší výkon větrných turbín v důsledku příznivých podmínek.
Ember zároveň poznamenal, že významně klesla poptávka po elektřině. „Evropa zaznamenala pokles poptávky o 7,9 procenta ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022, což je v rozsahu blízkém tomu, jakého jsme byli svědky během nejextrémnějších omezení, kdy poptávka ve druhém čtvrtletí roku 2020 klesla o 10,2 procenta,“ uvedl think-tank s odkazem na pandemii.
