V areálu papírny ve Štětí se za zdmi obehnanými žiletkovým drátem vdechuje nový život bezpečnostnímu papíru. Poptávka po něm sice slábne, ale čím dál větší zájem vzbuzuje jeho propojení s elektronickými databázemi. Na tuto digitální budoucnost sází vlastník papírny SPM, česká skupina Security Ident Group.
Původní scénář byl napsaný jasně. Churavějící firmě osekat náklady, postavit ji na nohy a rychle prodat. Alespoň tak to v roce 2012 viděl Michael Broda, který do Neographu, výrobce bezpečnostního papíru, nastoupil jako krizový manažer. Firmě z roku na rok spadly tržby o třetinu, navíc na každé utržené koruně prodělávala 16 haléřů.
Stále ji pronásledovala kauza předražených jízdenek pro pražský dopravní podnik spojená s lobbistou Ivo Rittigem. Kvůli ní se ze spolupráce s Neographem chtěla vyvázat i Státní tiskárna cenin, hlavní tuzemský odběratel bezpečnostního papíru. Důležitého českého partnera se Neographu nakonec podařilo udržet.
„Jenže jak chcete prodat firmu, jejíž trh neustále klesá. Proto jsme začali rychle hledat dosud nevyužívané silné stránky, které by z Neographu zase udělaly životaschopnou firmu,“ vzpomíná Broda, který dnes vlastní investiční skupinu Delta Capital. Po dvou letech byl Broda přesvědčený, že pro papírnu našel nové pole působnosti. „Tehdy jsem si řekl, že ji koupím sám,“ dodává investor.
Neograph změnil jméno na Security Paper Mill a zrodil se základ nynější skupiny Security Ident Group, do níž patří ještě německá bezpečnostní tiskárna SSP Ident, česká Tiskárna Hradišťko a polská softwarová a hardwarová společnost SPM Systems, zaměřující se primárně na aplikace pro automobilový průmysl včetně poznávacích značek.
Na začátku papírenského stroje pomalu vytéká bílá papírovina. Z třesoucího se síta postupně odtéká přebytečná voda. Kovový válec do měkké hmoty obtiskává ochranný vodoznak. O kousek dál se sušícími válci prohání pára o teplotě 150 stupňů Celsia, aby se papír zbavil zbytků vody. Je tady horko, vlhko a stroj, který ročně vychrlí tři tisíce tun bezpečnostního papíru na jízdenky, kolky či pasy, spolehlivě přehluší jakékoliv mluvené slovo.
Papír chráněný proti padělání míří ze Štětí do 38 zemí světa. Jen pět procent tržeb pochází z Česka. Jenže papír začíná pomalu vytlačovat digitální technika. V Rusku po zavedení elektronických jízdenek klesla poptávka dopravců po bezpečnostním papíru na polovinu. „V Africe jsme měli největší obrat v Ghaně, kam jsme dodávali zabezpečené výplatní pásky. Ty fungovaly zároveň jako šeky na výběr peněz. Jenže i tam se najednou rozhodli, že přejdou na elektronickou verzi,“ říká Broda.
Některé země dokonce dobu papírovou přeskočily úplně. Tak jako se v Česku nikdy nerozšířily šeky a rovnou se přešlo na platební karty, tak třeba Keňa jízdenky na běžném nezabezpečeném papíře vyměnila za elektronické jízdné.
Digitální budoucnost
Paradoxně právě digitalizace představuje budoucí byznys i pro výrobce papíru. „Sázíme na obor, který se dá nazvat identifikace a zabezpečení věcí. U osob je už celý systém dobře propracovaný. U věcí jsme na začátku,“ vysvětluje Broda. Papír bude nosičem elektronického čipu, který se propojí s databázemi. Kolek z takto vybaveného papíru na cigaretách nebo alkoholu umožní státu velmi podrobně sledovat, odkud se kuřivo nebo alkohol v zemi vzaly, kudy prošly a kde se prodaly.
Stačí jen přiložit v obchodě čtečku na víčko nebo krabičku. „V jedné ze zemí bývalého Sovětského svazu už takový systém připravujeme,“ dodává Broda. O tuto digitální nadstavbu se stará SPM Systems. Podobnou službu může papír osazený čipem nabídnout farmaceutickým společnostem, které budou lépe kontrolovat reexport léků.
Využití je také u identifikace automobilů. SPM Systems už vyvinula poznávací značku s čipem, který lze načíst ze vzdálenosti deseti metrů při rychlosti sto kilometrů za hodinu. Na SPZ pak může být snadno navázána kontrola parkovacích poplatků nebo povolení ke vjezdu do měst či objektů. I proto se SPM ucházela o kontrakt na výrobu poznávacích značek v tuzemsku. V tendru ministerstva dopravy nakonec s nejlevnější nabídkou vyhrála.
Trh se sledováním věcí by měl růst v příštích letech celosvětově dvouciferným tempem, odhaduje analytická společnost MarketsandMarkets. V poslední zprávě o trhu s obaly zabezpečenými proti padělání odhaduje, že z celkového obratu 82 miliard dolarů v roce 2015 se do pěti let tento trh posune na 154 miliard dolarů. Technologie sledování věcí by do pěti let měla dohnat tržní podíl klasického zabezpečeného papíru. Klíčovou technologií budou RFID čipy. Po vstupu Delta Capital do Neographu se firma více zaměřila na vlastní výzkum.
„Už máme první komerčně využitelné produkty. Typickým příkladem je papír, který obsahuje tenká kovová vlákna,“ uvádí ředitel SPM Zdeněk Kůstka. Na pohmat se tento papír od normálního nepozná. Vidět jsou jen tenké šedivé čárky. Kov v papíru má důležitou úlohu. Díky speciálnímu skeneru, který se umístí do klasické laserové tiskárny, může uživatel povolit tisk dokumentů jen na takto zabezpečený papír. Kovová vlákna navíc reagují s bezpečnostními rámy, takže vytištěný dokument nelze z firmy vynést.
„Zákazníci, jako třeba výzkumné instituce, mohou snadno ochránit své citlivé know-how, aby zůstalo ve firmě,“ říká Kůstka. Kovová vlákna zaujala i jeden asijský elektrotechnický koncern, který papír ze Štětí už používá.
I do papíren už dorazily nanotechnologie. SPM sama zaměstnává jednoho experta na nanomateriály a spolupracuje s tuzemskými vědci. Slibnou budoucnost mají třeba papíry se speciálními nanonátěry. Ty dají papíru nové vlastnosti, například odolnost vůči vodě nebo lepší pohlcování zvuku.
„Vážně se zabýváme také tiskem elektronických obvodů přímo na papír. K tomu ale potřebujeme, aby papír byl na mikroskopické úrovni ještě rovnější než dnes, aby obvody spolehlivě fungovaly. Nanonátěry by to měly umožnit,“ vysvětluje Kůstka.
Natištěná elektronika posune digitální možnosti papírových výrobků na další úroveň. I když se SPM v tendrech po celém světě utkává s velkými papírenskými koncerny, svou kapacitou patří spíše k menším hráčům. Do první ligy by mateřskou Security Ident Group posunulo úspěšné završení akvizice jedné papírny na výrobu bezpečnostního papíru, která zvládá také výrobu papíru pro tisk bankovek.
Na transakci už Broda pracuje. Další případné rozšiřování rodiny SIG bude záviset na tom, jak rychle poroste poptávka po digitálních službách. Plán tržeb celé skupiny ukazuje, že Broda nejspíš našel dobrou skulinu na trhu.
Letos se tržby SIG dostanou na 300 milionů korun, příští rok by to měl být už dvojnásobek a o rok později by obrat měl dosáhnout miliardy korun. Vzhledem k tomu, že získání zakázky v tomto oboru typicky trvá rok až dva, tak výhled na rok 2018 je už teď postaven na konkrétních kontraktech. Více než polovina tržeb by za dva roky už měla pocházet z digitálních služeb.
