Nejen inflace, ale i nedostatek nájemních bytů požene v letošním roce ceny činží vzhůru. Týká se to zejména zájemců o bydlení v Praze, kteří se často musejí spokojit s menšími byty. Přestože trh očekává, že se snížením úrokových sazeb se řada lidí rozhodne investovat do vlastního bydlení, o nájemní byty bude čím dál vyšší zájem. Ať už kvůli flexibilitě, kterou nabízejí, nebo zkrátka proto, že splátky hypoték jsou pro mnohé Čechy stále příliš vysoké.
Čerstvá data Rent Indexu poradenské společnosti Deloitte ukázala, že průměrná cena nájmu koncem loňského roku mezikvartálně nepatrně klesla o 0,3 procenta. „Na podzim se v Česku zastavil trend, který jsme viděli takřka celý rok, kdy vlivem trvajících vysokých úrokových sazeb rostl zájem o nájemní bydlení, čímž rostla i jeho cena,“ uvedl za Deloitte Petr Hána. „Vlivem korekce růstu minulých období v některých lokalitách, klesající inflace a dalších faktorů ale nastal obrat a cena nájmů v Česku přestala stoupat.“
To ale neplatilo o Praze, kde bydlení v nájmu neustále zdražuje. Nájemníci v hlavním městě na konci roku platili podle studie Deloitte v průměru 395 korun za metr čtvereční, tedy zhruba dvacet tisíc korun za padesátimetrový byt. Za stejnou částku sežene například zájemce o bydlení v Hradci Králové téměř osmdesátimetrový byt.
Mírná korekce cen na konci roku je podle Hány pravděpodobně jen krátkodobý jev a trh by se měl s novým rokem opět vrátit k mírnému růstu. Za celý loňský rok stouply nájmy o zhruba sedm až osm procent. Průměrnou cenu ostatně zvedá každá nová nájemní smlouva, vliv má i stoupající počet dražších komerčních nájemních projektů.
„Obecně platí, že právě nájmy mají v Česku největší prostor pro růst. Počet lidí, kteří je vyhledávají, bude nadále růst. Vznikají nové nájemní trhy v krajských, ale i bývalých okresních městech. Češi jsou zároveň ochotni dávat za nájem výrazně větší podíl z příjmů své domácnosti než v minulosti,“ domnívá se ředitel Bezrealitky Martin Ponzer. „Dá se tedy předpokládat, že také letošek bude znamenat především pro Prahu a krajská města další posun v cenách směrem vzhůru. A pokud se opět zvýší kupní síla Čechů, může to být růst skokový.“
Podle Asociace nájemního bydlení, která zastupuje velké pronajímatele, poroste počet lidí v nájmu letos o nižší desítky tisíc. „Nastartovaný větší zájem o nájemní bydlení se stane trvalým trendem a v roce 2030 může v Česku bydlet v nájmu kolem 25 procent lidí,“ domnívá se člen prezidia asociace Jan Rafaj. Podle posledních dat Eurostatu žije v České republice v nájmu 22,9 procenta lidí. V Německu pro srovnání žije v nájmu více než polovina obyvatel, ve Francii třetina, ale třeba v Rumunsku je to pět procent. Data nicméně ukazují jasný trend napříč Evropou, podíl lidí v nájmu stále stoupá.
Trh s nájemními byty začnou podle odborníků stále více ovládat institucionální pronajímatelé. Největší procento pronajímatelů je stále mezi jednotlivci, kteří hledají nájemce do vlastních bytů, přibývat však budou firmy s desítkami a stovkami nájemních bytů. Nárůst bude patrný zejména v Praze a v Brně, trend by měl nicméně dorazit i do dalších krajských měst. Část developerů už začala stavět nájemní projekty na míru firmám, realitním fondům, bankám nebo i církvi, které se do byznysu s nájmy rozhodly pustit.
Zdražování činží ale dál zvyšuje tlak na domácnosti, které se potýkají s vyššími účty za energie i potraviny. Prosincová data společnosti PAQ Research pro Český rozhlas ukázala, že nájemníkům zdražuje bydlení rychleji než vlastníkům. Za poslední rok stouply náklady lidem v nájmu o dva tisíce korun, vlastníkům o tři sta korun. Nájemníci podle spoluautora studie a sociologa Daniela Prokopa v porovnání s vlastníky více šetří na potravinách, spotřebním zboží a rekreaci. Problémem je podle něj zejména nedostatek nájemních bytů. Spíše než výstavba nových bytů by podle Prokopa pomohla daňová opatření, která by vlastníky motivovala pronajmout prázdné byty, případně omezení krátkodobých pronájmů.
Přestože občanský zákoník chrání nájemníky tím, že omezuje možnost zvýšení nájemného maximálně o dvacet procent za tři roky, skutečnost je často jiná. Nájemci dostávají obvykle nájemní smlouvu pouze na rok, při uzavření nové smlouvy majitele bytu už nic neomezuje. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá návrh, který by měl řetězení nájemních smluv na dobu určitou omezit. Zároveň s tím chce vyslyšet majitele bytů a usnadnit vyklizení bytu v případě neplatičů. To dnes často trvá dlouhé měsíce, ne-li roky.
Klíčovým dokumentem pro orientaci na trhu s nájemním bydlením by měla být cenová mapa, kterou chystá ministerstvo financí. Mapa má ukázat, kolik stojí tržní nájemné ve všech regionech v Česku, což by mělo úřadům i samosprávám pomoci s výstavbou dostupného bydlení i stanovování příspěvků na bydlení. Data by měl stát aktualizovat dvakrát za rok, poprvé mají být představena v průběhu tohoto roku. Součástí by mohla být i cenová mapa novostaveb nebo obecních bytů.
