Žebříček architektonických skvostů mezi dopravními stanicemi. Boduje Francie a Blízký východ
Prestižní architektonické ocenění Prix Versailles 2025 letos vyzdvihlo sedm nových stanic, které spojují dopravní funkčnost s výjimečnou architekturou a udržitelným přístupem. Ceny udělované pod patronací UNESCO reflektují nejen estetickou hodnotu staveb, ale i jejich význam pro rozvoj měst a veřejného prostoru. Do finálního žebříčku se dostaly projekty z Evropy, Asie i Blízkého východu, které reprezentují různé přístupy k moderní městské infrastruktuře. Všechny stanice umístěné v žebříčku se otevřely veřejnosti během posledních tří let.
7. Stanice Gadigal – Sydney, Austrálie
Stanice Gadigal v centru Sydney vznikla podle návrhu ateliérů COX Architecture a Foster + Partners. Porota ocenila její inovativní ztvárnění, energetickou efektivitu a propojení s nadzemní komerční a rezidenční výstavbou. Podzemní část je tvořena pískovcovými panely a hliníkovými prvky, které zlepšují akustiku a odkazují na přírodní materiály regionu. Dominantou stanice je veřejná instalace The Underneath od Calluma Mortona, sestávající z deseti tisíc smaltovaných dlaždic. Gadigal se otevřela v roce 2024 a denně obsluhuje přes 15 tisíc cestujících.
6. Stanice Mons – Mons, Belgie
Belgické město Mons svěřilo návrh nové stanice architektu Santiagu Calatravovi, který ji pojal jako multimodální uzel propojující historické centrum s novými městskými čtvrtěmi. Galerie z oceli a skla překrývá kolejiště a funguje i jako pěší most mezi dvěma částmi města. Projekt, jehož počátky sahají do roku 2006, prošel výrazným rozšířením i navýšením rozpočtu – z původních 37 na více než 300 milionů eur.
5. Stanice Baiyun – Kanton, Čína
Nově otevřená Baiyun Station v Kantonu je jedním z největších dopravních uzlů v Asii. Na ploše 180 tisíc metrů čtverečních propojuje vysokorychlostní železnici, šest linek metra a tři autobusové terminály. Architekti pojali stavbu jako městský park, a tak soustava kruhových chodníků, teras a zahrad plynule propojuje nástupiště s kancelářemi a veřejnými prostory. Návrh inspirovaný krajinou hory Baiyun a tokem Perlové řeky ztělesňuje přístup, který spojuje dopravní infrastrukturu s městskou krajinou a sociálním prostorem.
4. Stanice Pleyel – Saint-Denis, Francie
Stanice Saint-Denis–Pleyel na severu Paříže je klíčovým uzlem projektu Grand Paris Express. Architektonické řešení využívá dřevo jako hlavní konstrukční i vizuální materiál a celé atrium hluboké 30 metrů je obloženo dubovými lamelami, které propouštějí přirozené světlo až k nástupištím. Střešní zahrada s parkem propojuje dříve oddělené čtvrti a stavbu začleňuje do městské struktury. Součástí interiéru je instalace 108 soch od umělkyně Prune Nourry, která propojuje dopravní prostor s uměním.
3. Stanice Gustave Roussy – Villejuif, Francie
Na jihu Paříže vyrostla stanice Villejuif–Gustave Roussy, umístěná padesát metrů pod zemí. Konstrukce z betonu, oceli a skla je uspořádána kolem centrálního válce o průměru 70 metrů, který přivádí přirozené světlo do všech úrovní. Instalace chilského umělce Ivána Navarra vytváří optickou iluzi hvězdné oblohy. Díky systému přirozené ventilace, využití podzemních zdrojů a materiálové odolnosti patří stanice k energeticky nejefektivnějším částem pařížského dopravního systému.
2. Stanice KAFD – Rijád, Saúdská Arábie
Stanice KAFD od studia Zaha Hadid Architects je součástí rozsáhlého projektu Riyadh Metro a slouží třem linkám. Inspirací pro tvarování stavby byly pouštní duny a tradiční arabské mashrabíje (ozdobné dřevěné mříže). Organické křivky vytvářejí přirozené stínění a zajišťují ventilaci. Stavba o rozloze přes 8 tisíc metrů čtverečních získala v roce 2024 certifikaci LEED Gold za udržitelnost. Stanice se nachází v obchodní čtvrti King Abdullah Financial District a má ambici stát se její architektonickou dominantou.
1. Stanice Qasr Al-Hukm – Rijád, Saúdská Arábie
V historickém jádru Rijádu vznikla stanice Qasr Al-Hukm, navržená norským ateliérem Snøhetta. Na ploše téměř 20 tisíc metrů čtverečních propojuje modrou a oranžovou linku metra a zároveň respektuje tradiční architekturu oblasti Nadžd. Charakteristickým prvkem je nerezová markýza, která se vznáší nad šikmou zdí s geometrickými vzory inspirovanými místními stavbami. Projekt doplňuje architektonickou transformaci saúdské metropole.
