Budova Masarykova nádraží v centru Prahy stojí od roku 1845 a její okolí prochází zásadní revitalizací. Nejviditelnější je zatím skelet nové devítipatrové dominanty, která vzniká podle projektu ateliéru architektky Zahy Hadid. Hrubá stavba ukazuje obrys budoucích domů, nyní investiční skupina Penta zahájila práce na instalaci komponentů fasády. „O jménu pro tuto stavbu jsme dlouho přemýšleli, pak jsme projektu začali říkat Masaryčka a u toho jsme už zůstali. Proč vymýšlet nějaké nové názvy, když tento k území roky patří,“ říká Lucia Pálková, projektová manažerka, jež zajišťuje plynulý chod týmu od začátku do konce stavby.
Železobetonový skelet budovy je již hotový, kdy bude stavba kompletně dokončená?
Otevření obou budov máme naplánované na 1. srpen příštího roku. Teď v březnu jsme dokončili hrubou stavbu, směrem od magistrály začínáme postupně navěšovat fasádu. Zároveň pokračují veškeré práce na technologiích.
Pociťujete nějak nedostatek a zdražování stavebních materiálů?
Řadu dodávek jsme si stihli zajistit před nástupem extrémního zdražení a nedostatku materiálů, ale současný růst cen určitě pociťujeme. Naštěstí jde o prémiové budovy, kde byl opravdu vysoký i původní rozpočet.
Na kolik již stavba vyšla a jaká je finální cena?
Bez akvizičních nákladů jsme zatím proinvestovali 1,5 miliardy. Celkový rozpočet byl původně 2,5 miliardy korun, nebude snadné ho dodržet.
Má budova již své nájemníky?
Máme pronajato víc než z poloviny, značnou část ovšem zabereme i my. Akcionáři nakonec rozhodli, že se Penta přemístí do nejmodernější budovy v Praze. Ve Florentinu prázdno nezůstane, o centrum Prahy je stále zájem.
Jak pokračují práce?
Intenzivně se pracuje na strojovnách, na technologických jádrech, začínáme s izolačními vrstvami střech, máme instalované výtahy. Důležitá je koordinace. Ona práce na jakékoli velké stavbě je jak řízení letového provozu. Nejvíc viditelné jsou změny na plášti budovy, budova dostává kabát z jednotlivých modulů, které pro nás vyrábí firma Sipral. Ti mají za sebou instalace v Paříži, Manchesteru, Kodani. Modulů jsou stovky variant, proto se fasáda bude kompletovat až do samotného dokončení celé budovy. Unikátní návrh od Zahy Hadid je realizačně velmi náročný. Jeden modul se např. skládá až z 1500 komponentů. Vše se připraví ve výrobně a následně na kamionech převáží na stavbu a instaluje jeřábem na skelet. Nejnáročnější část fasády – zlatá věž – se bude i výrobně ladit přímo na stavbě.
Budova, kterou navrhl ateliér Zahy Hadid, se díky vizualizacím zapsala do povědomí zejména unikátní fasádou. Jaké technologie nabídne uvnitř?
Jako všechny naše projekty i tento bude mít certifikaci LEED, dokonce v kategorii platinum. Hodně si dáváme záležet na kvalitě vzduchu. To svým způsobem akceleroval covid. Vzduchotechnika je jedna z nejlepších, co vůbec existují. Veškeré energie se budou rekuperovat. Zachycená dešťová voda se zužitkuje na splachování a zálivku na zelených střechách. V budovách budou smart technologie, kdy budete od místa pro parkování po služby recepce vše ovládat ze svého mobilního telefonu.
Projekt v okolí Masarykova nádraží je velmi rozsáhlý, co všechno je jeho součástí?
Kromě dvou hlavních objektů, které jsou v podzemí propojené, se věnujeme i úpravám okolí. Kromě toho, že místo parkoviště před historickými budovami nádraží vznikne nové malé náměstí, dojde ke zcela zásadní rekonstrukci ulice Na Florenci. Naproti přes kolejiště v Hybernské ulici postupně vyroste hotel Motel One. K tomu všemu již několik let probíhá rekonstrukce historických budov nádraží. V neposlední řadě na naši stavbu naváže i zastřešení části nádražního kolejiště, které připravuje Správa železnic.
Bude Penta spolupracovat i na projektu přestřešení?
My projekt podporujeme a vnímáme jako velice důležitý. Přispíváme na něj také částkou čtyřiceti milionů korun. Dokončení modernizace kolejiště včetně zastřešení je naplánované v roce 2026. Nosným prvkem urbanistické studie Zahy Hadid bylo obnovit prostupnost území. Tehdy se řešilo, zda bude podchod, nebo přestřešení. Vyhrála druhá varianta, ale dalším pracem na přestřešení se už Zaha Hadid nevěnovala, protože to není naše území. Ale bylo – stejně jako hotel u Hybernské – součástí původní urbanistické studie.
Jak se tedy zlepší prostupnost centra Prahy v rámci těchto projektů?
Představte si, že cestou do Hybernské nebo na Hlavní nádraží už nebudete muset obcházet celé Masarykovo nádraží. Stejně tak v rámci dalších etap dojde k propojení také směrem do Karlína na Prahu 8. Bude se tedy jednat o zásadní pěší propojení uzlu, kde se potkávají tři městské části. Veřejná prostranství v okolí také projdou zásadní změnou, na rozdíl od dnešní podoby široké silnice vzniknou cyklopruhy pro cyklisty, široké chodníky, plnohodnotné stromořadí s 66 stromy a místo parkoviště náměstí, které se sice velikostí rozhodně nemůže porovnávat s velkými náměstími v Praze, ale pro tuto lokalitu bude určitě velmi vítané. Vznikne tu odpočinková zóna se stromy a novým mobiliářem včetně vodního prvku a pítka, otevře se přístup k novým nástupištím. Dnes je tam silně omezená doprava, omlouváme se i Pražanům, kteří tudy chodí. Kvůli budoucím stromům se musejí přeložit veškeré sítě.
Jak funguje spolupráce s magistrátem?
Na to bych nerada zapomněla: Jak náměstí, tak rekonstrukci ulice Na Florenci realizuje město, to není součástí naší stavby. Ale polovinou se podílíme na celkových nákladech, které by měly skončit těsně před 200 miliony korun. S městem je dneska spolupráce dobrá. Důkazem toho je, že společně s ČSAD holding právě s městem těsně spolupracujeme na rozvoji druhé části brownfieldu, u autobusového nádraží Florenc.
