Covid vypadal jako černá labuť, pro některé obory jde ale o velkou rybu, říká partner Enernu Mucha | E15.cz

Covid vypadal jako černá labuť, pro některé jde ale o velkou rybu, říká partner Enernu Mucha

Leoš Rousek

Vstoupit do diskuze
0

Zatímco řadu oborů uvrhla koronavirová pandemie do hluboké krize, pro digitální ekonomiku šlo naopak o vítr do plachet. „Všichni jsme prošli masivním proškolením na nástroje vzdálené spolupráce. Nebýt této unikátní situace, tak bychom se sice také všichni proškolili, ale trvalo by to roky,“ říká Pavel Mucha, zakládající partner fondu rizikového kapitálu Enern, který investuje do začínajících firem, jako je Supernova nebo Topíte, a má za sebou úspěšné investice do firem, jako je Slevomat, Twisto nebo Rohlík.cz. V rozhovoru v rámci série PFI Talks, která vznikla ve spolupráci platformy Prague Finance Institute při CERGE-EI a deníku E15, hovoří Mucha také o svých vlastních zkušenostech s výukou na Harvardské univerzitě během první vlny pandemických restrikcí.

„Česká startupová scéna vzkvétá, za posledních deset let se obrovsky proměnila. Je mnohem bohatší, sebevědomější a odvážnější dělat služby a prodávat je po celém světě. Taková před deseti lety nebyla,“ popisuje Mucha s tím, že start-upy se v Česku nyní v drtivé většině zaměřují na oblast digitální ekonomiky. To, co by se na první pohled mohlo zdát jako bezvýhradně příznivý trend, ale podle Muchy může omezovat příležitosti k rozvoji projektů zakladatelů, kteří přemýšlejí úplně jiným směrem. 

„Když se podíváte na země, které považujeme za bohatší a rychleji se rozvíjející, zjistíte, že mají řadu dalších oblastí, v nichž jsou úspěšné,“ dodává. „Například jde o oblast biotechnologií nebo nových materiálů a živých organismů. A já si myslím, že my bychom v nich uměli být úspěšní také,“ zamýšlí se Mucha 

Archetypy start-upů

Venture kapitálové fondy se podle něj setkávají především se dvěma druhy start-upů. Jedny jsou na úplném začátku, ještě ve fázi myšlenky nebo prototypu. Ty druhé už mají službu, po které už existuje alespoň náznak poptávky. „Když vezmeme tu první skupinu, tak jsou pro nás při rozhodování o tom, zda do projektu investovat, nebo ne, rozhodující tři faktory. Zakladatelé, produkt a trh. Můžete mít fantastickou službu, ale když bude jen pro 50 zákazníků, tak to bude jiná firma, než když její potenciál dosahuje 50 milionů zákazníků,“ říká Mucha. 

Kromě ratia a čísel ale při posuzování startupových projektů hrají velkou roli intuice a emoce. „Nakonec je to vždy o lidech. Technicky sice nabýváme podíl ve firmě, ale ve skutečnosti investujeme do jejích zakladatelů. Pak stojíme při nich a řešíme problémy, jež jim stojí v cestě, pokud jde o něco, co je v naší moci,“ líčí.

Pavel Mucha se v letošním roce pustil do studií na první pohled vzdálených jeho profesi na fakultě veřejné správy na Harvardské univerzitě. Plán na startu zkomplikovala pandemie. Místo prezenčního programu se studijní programy rozjely čistě po internetu. „Přechod na on-line kromě osobního seznamování s novými lidmi nesnížil vůbec kvalitu. První týdny se překrývaly s počátky pandemie, a tak se problematika pandemie stala silným tématem a nabídla jedinečný vhled od lidí, kteří vedli dlouhé roky vyspělé vládní instituce,“ popisuje studijní zážitky a dodává, že financování a rozvoj start-upů jsou v tomto ohledu více přímočaré.

Kolaborativní kapitál

Fond Enern pracuje při investicích do začínajících firem nejprve s malou částkou, jež může začínat už na úrovni 100 tisíc eur. Pokud se ale start-upu daří a v dalších investičních kolech dokáže přilákat nové investory, přidává Enern další kapitál na růst a rozvoj projektu s nimi. Do jedné firmy je tak fond dohromady schopen umístit až 10 milionů eur. 

„S příchodem dalších investorů ti původní neodcházejí, jen zmenšují svůj podíl, jak ho nový kapitál rozmělňuje. Všichni ale pořád společně na úspěchu dané firmy pracují a dodávají jí svoje bohatství v podobě zkušeností a dalších dveří, jež se mohou otevřít. V tom je venture kapitál jako koncept jiný než private equity,“ popisuje Mucha. Venture kapitálové fondy navíc podle něj preferují, aby ve firmách nebyly jako kapitáloví partneři osamocené. 

„Náš prostor je mnohem více prostorem kolaborativního kapitálu. Majoritní investice nás děsí. Když začnete přemýšlet o majoritě, mění se vám pohled na svět a začínáte být spíše kapitálem, který přebírá pozici jiného kapitálu. To přináší úplně jiný způsob přemýšlení nad tím, jak firmu rozvíjet,“ říká.

Dlouhé manželství

Časový horizont, se kterým Enern při investici do start-upů pracuje, je zpravidla desetiletý. „Když máte firmu, která je úspěšná a roste, snažíte se s ní být co nejdéle, protože je to to nejlepší, co můžete udělat pro svoje investory. Na druhou stranu v průběhu jejího života, jak se uskutečňují jednotlivá investiční kola pro další rozvoj, vznikají přirozené příležitosti, jak postupně po částech svou pozici odprodávat. Máme zkušenosti i s tím, že některé zakladatele provázíme od začátku až do konce jejich působení ve firmě a reálně jim pomůžeme i odřídit prodej firmy,“ říká Mucha. Jako příklad uvádí platformu Dáme Jídlo založenou podnikatelem Tomášem Čuprem, v níž Enern před lety vlastnil podíl.

Podcast z rozhovoru (včetně všech minulých dílů série) si můžete pustit zde.

Investoři, kteří do venture kapitálových fondů, jako je Enern, přinášejí prostředky, se podle Muchy dělí na dvě hlavní skupiny – institucionální, kteří se investování do fondů věnují profesionálně, a dále příslušníci generace úspěšných českých průmyslových či digitálních podnikatelů, kteří mají k podpoře podnikatelství osobní vztah. „Pokud chce někdo investovat do venture kapitálového fondu, měl by vnitřně cítit, že je připravený svůj kapitál nechat pracovat až deset let. Může se stát, že několik let neuvidíte žádné peníze, které by se vám vracely. Když do firem vstupujeme, jsou jejich zakladatelé na začátku a často trvá pět až sedm let, než se kapitál začne zhodnocovat,“ popisuje Mucha a dodává, že do fondů rizikového kapitálu je podle něj rozumné investovat zhruba tři až sedm procent majetku.

Pavel Mucha (46)

Po studiích na Vysoké škole ekonomické v Praze se v roce 1999 vrhl do světa technologií a průkopnických projektů. Do roku 2001 působil ve společnosti Aliatel, která jako jedna z prvních v Česku konkurovala státnímu telekomunikačnímu monopolu. Následně přešel do poradenské společnosti McKinsey a od roku 2007 vedl tři roky internetový portál Centrum. Ve fondu Enern působí od jeho založení v roce 2010. Ve volném čase se kromě dálkového studia na Harvardské univerzitě, konkrétně na John F. Kennedy School of Government, začal učit hře na piano. 

Autor Leoš Rousek je zakladatelem a majitelem společnosti Investorio zaměřené především na poradenství v oblasti vztahů s investory a médii. Mezi její klienty patří významné finanční společnosti, například mezinárodní divize skupiny Home Credit, INVESTIKA, investiční společnost a MONETA Money Bank.

Autor: Leoš Rousek

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.