Na svou smělou vizi nalákala investory s miliardami dolarů. Soud rozhodl o vině Elizabeth Holmesové

Elizabeth Holmesová

Elizabeth Holmesová Zdroj: Profimedia.cz

Elizabeth Holmesová čelí obvinění z mnoha podvodů
Soud s Elizabeth Holmesovou začíná
Elizabeth Holmesová založila firmu Theranos, která slibovala rychlé komplexní diagnózy z jediné kapky krve. Vizi uvěřilo mnoho celebrit, politiků i investorů.
Na vrcholu své slávy provázela Elizabeth Holmesová svou firmou i budoucího prezidenta Joea Bidena.
Elizabeth Holmesová byla jednu dobu vyhledávanou tváří, příběh o zázračném podnikatelském nápadu ji dostal na televizní obrazovky i do časopisů a novin.
8
Fotogalerie

O osudu Elizabeth Holmesové, která patří k nejzajímavějším osobnostem uplynulé dekády, je částčně rozhodnuto. Zakladatelka společnosti Theranos je podle pondělního rozhodnutí kalifornského soudu vinna z podvodu a spiknutí. Svou unikátní vizí chtěla změnit zdravotnictví, podařilo se jí vnutit ji spoustě investorům, stala se miliardářkou. Ale pak se vše zhroutilo a dobrodružství zvané Theranos skončilo.

Holmesové nyní hrozí až dvacet let odnětí svobody. Do hledáčku vyšetřovatelů se dostala kvůli svému působení ve společnosti Theranos, kterou založila, aby přinesla revoluci do zdravotnictví. Měla vizi, za kterou šla krátce po ukončení studií na prestižní Stanfordově univerzitě. Měla vizi, o níž jí spousta vědeckých kapacit tvrdila, že je nesmyslná a její dosažení je nemožné. Měla vizi, na kterou jí přispěla celá řada investorů opravdu vysokými částkami. Měla vizi... a její příběh ukazuje to nejlepší a zároveň nejhorší z logiky startupové scény.

Táta z Enronu

Jak to u těch největších prominentů startupové scény bývá, Elizabeth Holmesová pocházela z velmi dobře situované rodiny. I když v tomto příběhu je všechno tak trochu napůl pravda, napůl výmysl. Ale přeci: jejím otcem byl viceprezident jedné z nejvýznamnějších amerických společností. A ta společnost se jmenovala Enron. Ano, ten Enron, který po roce 2000 neslavně skončil po provalení velkolepých podvodů. Ten Enron, který zpopularizoval termín „kreativní účetnictví“. Elizabethina matka zase pracovala v americkém Kongresu. Přístup do velkého světa tedy měla z obou stran, a to jak do politiky, tak do byznysu.

Holmesová se narodila v roce 1984 a velmi brzy se začala projevovat její nadprůměrnost. Již na střední škole propadla kouzlu počítačům a zde také rozjela svůj první byznys, když začala prodávat C++ překladače čínským univerzitám. Rodiče tak nechali dceru studoval mandarínskou čínštinu, posléze ji začala studovat na letním kurzu právě na Stanfordu. Na tuto univerzitu, která je dlouhodobě považována za jednu z deseti nejlepších vysokých škol světa, poté také nastoupila, aby se tu věnovala chemickému inženýrství. To byl rok 2002. Ale již o dva roky později ze školy odešla, protože už věděla, čeho chce v životě dosáhnout. Už znala svou vizi.

Stačí kapka krve

Idea, na které Elizabeth Holmesová několik let pracovala a která ji nakonec nejspíš dostane i do vězení, je opravdu přelomová, skoro geniální. Na základě nejmodernějších technologií a možností analýzy velkých dat chtěla z pouhé kapky krve dostat veškeré diagnostické informace, které lze z krve vůbec dostat. Tedy včetně diagnóz, pro které je nutno vzít pacientovi výrazně větší vzorek. Sama Holmesová v dobách největší slávy ráda vyprávěla, že ji její přelomová inovace měla pomoci překonat její vlastní fobii z jehel. A také takzvaně „demokratizovat zdravotní péči“.

Když svůj nápad představovala své tehdejší profesorce medicíny Phyllis Gardnerové, ta jí opáčila, že si myslí, že to prostě nemůže fungovat. Holmesová si však stála za svým nápadem (v té době zcela logicky) a šla za děkanem Channingem Robertsonem, který ji v jejích vizích podpořil.

Holmesová si tedy založila firmu, kterou o rok později přejmenovala na Theranos podle anglických slov pro terapii a diagnózu. Robertson se stal členem dozorčí rady a představil Holmesovou investorům do firem prosazujících inovace ve zdravotnictví.

A tím začala skutečná pohádka. V roce 2004 získala firma 6 milionů dolarů, ale o šest let později již nasbírala 92 milionů dolarů od investorů. O firmu byl ohromný zájem, a tak se v roce 2011 Holmesová setkala s bývalým ministrem zahraničních věcí Georgem Shultzem, který se stal výraznou postavou Theranosu.

Když to zjednodušíme, Holmesové projekt se stal absolutně žhavým zbožím, o něž měli všichni zájem. Z dnešního pohledu pak působí vlastně zcela logicky jedna věc: Holmesová o Theranosu a jeho zázračné technologii nikdy oficiálně nemluvila, nedala jediné interview a firma nevydala jedinou tiskovou zprávu, a to až do roku 2013. Mezi investory tak fungovala šeptanda a lidé do Theranosu investovali tak trochu i omámení tím, že se k této možnosti vůbec dostali.

Projekt měl navíc velmi exkluzivní krytí ze strany nejrůznějších celebrit politického i byznysového světa. Věhlas Theranosu (a Holmesové) se tak nabaloval jako sněhová koule, která se valila a nalepila na sebe další a další investory.

Miliardářka nikoli z chatrče

Léta 2013 až 2015 pak musela být pro Holmesovou neskutečná jízda. Její firma se dostala do širšího povědomí díky uzavření smlouvy s lékárenským řetězcem Walgreens, v němž měla vzniknout centra na odběry krve právě pro Theranos.

A rozjel se opravdový kolotoč. Holmesovou začaly na svou obálku dávat nejprestižnější magazíny, dávala jeden rozhovor za druhým, v nichž představovala svou zázračnou technologii, která změní zdravotnictví. Tehdy teprve třicetiletá žena získávala přízviska jako Největší talent Silicon Valley či Nejbohatší self-made-woman. Ten druhý titul Holmesové přiřkl magazín Forbes, který její jmění v roce 2014 odhadl na 9 miliard dolarů, když se jí v různých kolech financování podařilo od investorů získal 400 milionů dolarů.

Z dnešního pohledu se to může zdát absurdní, možná až směšné a velká část magazínů se později za tento přehmat omlouvala. Nicméně na jejich obranu je nutné dodat, že jméno Holmesové bylo v té době připojeno pod desítky patentů po celém světě. A zázračná technologie společnosti Theranos působila jako realita, či přinejmenším potenciál vedoucí ke skutečné změně zdravotnictví po celém světe.

Důvěřovalo tomu stále více vlivných osob a také nemocenských zařízení, která uzavírala smlouvy s Theranosem na využití jeho technologií. Zkrátka v té době vše působilo reálně.

Síla novinařiny

Vše se ale mělo poměrně záhy změnit. A do hlavní role příběhu se dostává John Carreyrou, novinář Wall Street Journal. Ten se v roce 2015 pustil do několikaměsíčního vyšetřování na základě tipu od bývalého zaměstnance Theranosu. Kauza byla vlastně jednoduchá: technologie Theranosu nefunguje, z kapky krve se zatím stále nedaří zjistit o mnoho více diagnóz než dříve, ale Holmesová si to nechce, nebo neumí přiznat a pokračuje ve svém výzkumu, jako by byl průlom doslova na dosah. 

Carreyrouovo pátrání bylo opravdu důsledné, měl k dispozici řadu interních dokumentů, výpovědí bývalých i stávajících zaměstnanců. Holmesová tak znervózněla. Kontaktovala miliardáře Ruperta Murdocha, do jehož mediálního impéria tehdy Wall Street Journal patřil a který zároveň byl díky investici ve výši 125 milionů dolarů hlavním investorem Theranosu. Žádala, aby Carreyrouovým snahám zabránil. Murdoch však odmítl s tím, že věří svým editorům. Holmesová se pak snažila bránit vydání i právní cestou, ani to však nepadlo na úrodnou půdu.

Článek tak v říjnu 2015 skutečně vyšel a způsobil šok v nejedné rodině. Zjištění byla zdrcující. Asi nejhorší bylo, že Theranos podle článku pro testování využívá volně dostupných přístrojů vyrobených třetími stranami. Žádné zázračné technologie (nazývané Edisonův přístroj) tedy nejspíš neexistují, nebo je jejich vývoj hodně vzdálen finálnímu stavu. Materiál dále dokazoval, že Holmesová reálný stav před investory i veřejností vykresluje výrazně optimističtěji, vědomě tedy balamutí investory i zástupce veřejných institucí, které poté objednávají výrobky Theranosu.

Holmesová přirozeně veškerá nařčení oficiálně odmítla, nicméně úřady pojaly podezření a rozjely vlastní vyšetřování.

Konec snu

Pád na dno byl nejspíš nevyhnutelný. V lednu 2016 dostala Holmesová výzvu od vládní agentury dohlížející nad zdravotnickými zařízeními, aby Theranos vysvětlil a napravil vážné prohřešky, na něž agentura přišla při kontrole kalifornské laboratoře. Prohřešky se týkaly pracovníků, procesů i technologií. Theranosu se do března nepodařilo napravit problémy, a tak agentura navrhla Holmesové dvouletý zákaz řízení jakékoli zdravotnické organizace. Holmesová, tehdy požívající status celebrity, na to reagovala po svém: vystoupila v prestižní The Today Show a uvedla, že je „zničená, že se jim nepodařilo agentuře odpovědět včas“.

Krátce na to se celý domek z karet zvaný Theranos začal postupně rozpadat. Holmesová skutečně dostala dvouletý zákaz, Walgreens vypověděl smlouvu o testovacích centrech, americký úřad schvalující zdravotnické pomůcky zakázal používání v jednom z klíčových produktů Theranosu. Mimochodem byznysové magazíny samozřejmě změnili hodnotu majetku Holmesové z několika miliard na nulu.

A začaly také právní bitvy. Stát Arizona se soudil s Theranosem za odkup 1,5 milionu krevních testů, což vedlo k pokutě ve výši téměř pěti milionů dolarů. O Holmesovou se začala zajímat FBI a později také americká Komise pro cenné papíry s tím, že Theranos údajně vylákal od investorů 700 milionů dolarů na vývoj neexistujícího produktu. Zde připomeňme, že Holmesová v tom nebyla sama, častým spoluobviněným byl Ramesh Balwani, COO Theranosu a její životní partner.

Theranos měl na vrcholu slávy téměř tisícovku zaměstnanců, postupně však během pár měsíců po skandálu dostali všichni výpověď a oficiálně Theranos zaniká 4. září 2018.

Směr loch?

Již v polovině roku 2018 bylo Holmesové a Balwanimu sděleno obvinění z celé řady zločinů, těmi nejzávažnějšími byl podvod a zločinné spolčení. Soud měl začít v srpnu roku 2020, ale kvůli pandemii covidu-19 byl start soudu s Holmesovou odložen za srpen roku 2021, Balwani se před porotou objeví až v příštím roce.

Ale rušno by mělo být také kolem principů startupové scény, kde se odehrávají velmi často podobné sázky na nejistotu, lakování reality na růžovo, které by v jednu chvíli mohly být označeny za podvod. Ostatně je docela zajímavé, že v roce 2017 se 99 procent investorů vzdalo možnosti v budoucnu žalovat Theranos a za to dostali akcie společnosti. Zkrátka přijali odpovědnost za to, že uvěřili chybné vizi.

Zároveň stojí za zamyšlení, od jakého momentu byl Theranos již jen nesmyslnou boudou a nikoli potenciálně přelomovým podnikem. Nebyl jeho krach jen důsledkem nedostatku financí a času? Je myšlenka analyzovat stopové množství krve a získat veškeré diagnózy tak absurdní nápad? A není stejně absurdní měřit si EKG hodinkami? Vidíte, a přeci to dělají miliony lidí na celém světě.