Recenze: Dvojka Kingdom Come je skvělou reklamou na český středověk

Kingdom Come: Deliverance 2

Kingdom Come: Deliverance 2 Zdroj: Warhorse

Jindřich se v části příběhu hry bude muset utkat i s legendou českého dějepisu - Janem Žižkou
Jindřich se v části příběhu hry bude muset utkat i s legendou českého dějepisu - Janem Žižkou
Kingdom Come: Deliverance 2
hráč má možnost v propracovaném systému oblečení zcela od základu obléci "svého" jindru do řady různých outfitů
Kingdom Come: Deliverance 2
40 Fotogalerie
Marek Schwarzmann

Kingdom Come: Deliverance II přináší dlouho očekávané pokračování příběhu Jindřicha, který tentokrát zamířil na Kutnohorsko. Vývojáři z Warhorse Studios ve hře opět kladou důraz na historickou přesnost, propracovaný RPG systém a hluboký příběh, který hráče vtáhne do dění raného 15. století. Přečtěte si podrobnější recenzi e15 na řádcích níže.

Dan Vávra se, jakožto matador herního průmyslu, hlavní autor příběhu a režisér celé hry, co se týče květnatosti, propletenosti a zajímavosti zápletky, opět vyznamenal. Popravdě, kdyby se namísto komentování všeho na sociálních sítích věnoval právě třeba psaní beletrie z raného středověku, byl bych asi mezi prvními, kdo by si jeho případnou knihu koupil.

Kingdom Come: Deliverance 2

  • Název: Kingdom Come: Deliverance 2
  • Vydavatel: Deep Silver
  • Vývojářské studio: Warhorse Studios
  • Platformy: PlayStation 5, PC, Xbox Series X/S
  • Skóre e15: 85 %   (po 60 hodinách na PC)

Mít odehranou jedničku netřeba

Pro naskočení do příběhu je výhodou, že člověk nepotřebuje zcela nutně mít odehraný první díl hry. Do sledu událostí je umně, ba přímo kinematicky, uveden v prvních pár hodinách děje.

Vývojáři si dali záležet na ztvárnění řady dobových postav a jejich možných motivací v daném okamžiku. Mezi ty nejvýraznější pak patří Jan Žižka. Toto, pro předběžné recenze utajované, překvapení a zakomponování českého loupeživého rytíře a slavného Husity do příběhu je odvážným, avšak logickým krokem. Historici nemají toto období Žižkova života (kdy spíše než kvůli majetku loupí, rabuje a přepadává napříč českými zeměmi kvůli politice) příliš zmapované, což Vávrovi a spol. poskytlo dostatek manévrovacího prostoru pro patřičnou uměleckou svobodu a tvořivost. 

Bez herců by to nešlo

Větší pozornost byla věnována také širšímu obsazení herců. Zprvu musím poznamenat, že Tom McKay (Jindra) a Luke Dale (Jan Ptáček) zcela excelují v tom, co na digitálním plátně předvádějí, a že oba archetypy „čecháčků“, které dostali ke ztvárnění, zmákli bravurně. McKayův vřelý hlas a nevinná tvář byly ostatně i hlavním tahákem první hry a rozjařenost a nafoukanost Ptáčka je pro celou vážnost příběhu zcela odlehčující a zásadní.

Za zmínku pak stojí hlavně pokračující svěží interakce mezi oběma protagonisty, kteří si ve dvojce dále prožívají svoji „bromanci“ (za což si autoři těsně před vydáním hry vysloužili zcela zbytečnou a přecitlivělou kritiku jisté části hlasitého publika). Celkem se ve hře podle tvůrců objeví dalších 82 hereckých tváří a hlasů, sice jsem je nepočítal, ale u málokterého setkání s neherní postavou (NPC) jsem si všiml, že se něco opakuje. Právě i takto široký cast velmi napomáhá realističtějším dialogům a cutscénám. Fanoušci první hry se mohou těšit na návrat oblíbeného faráře Bohuty, který navíc dostane více prostoru a jeho příběhová linka se výrazněji rozvine.

Warhorse Studios pojali promo své nové hry velmi aktivně a vtipně:

Lákadlem pro našince může být také přítomnost dalších známých českých herců a hereček. Ve hře poznáte hlasy (a tváře) třeba Marka Vašuta, Pavla Zedníčka či Kristýny Leichtové, jejíž ztvárnění Žižkovy parťačky / špionky Kateřiny je solidní. Místy mi svojí silou, a hlavně jízlivostí připomínala její starší roli – Ivušku z Comebacku, ale ve výsledku je to odpustitelné a vcelku – od všech těch drsňáků, chámů, drnohryzů a žoldáků středověku – osvěžující. Mimochodem, postavu Kateřiny tvůrci vytvořili kombinací několika reálných žen stejného jména ze Žižkova života.

Bez zvuku to nejde

Hudební složka hraje v pokračování velkou roli. Ve Warhorse Studios do hry zakomponovali přes 200 unikátních skladeb, které dotvářejí atmosféru hry. Soundtrack od Jana Valty a Adama Sporky v kombinaci s autentickými nástroji skvěle podtrhuje středověké prostředí a opět velmi chytře mění hudební tematiku dle toho, kde se hráč/Jindra nacházejí.

Na rozdíl od prvního dílu není nutné čekat na český dabing, protože hra vychází s plnou českou lokalizací. I když jsou místy některé tuzemské hlasy křečovité nebo neodpovídají věku postavy, pro české hráče to představuje další vrstvu ponoření se do středověké atmosféry. Osobně jsem prvních patnáct hodin hry strávil s původním, anglickým zněním hry, pak jsem ale po prosbách mých přihlížejících synů přepnul na český dabing a již u něj zůstal.

Poslechněte si jeden z hlavních hudebních motivů hry Kingdom Come: Deliverance 2:

Tvůrci již před vydáním hry avizovali, že „dvojka bude hodně upovídaná“, a měli pravdu. Každý Jindrovi něco říká, zdraví, komentuje. Řada dobových průpovídek postav je vtipná a výstižná, naneštěstí i velmi peprná. Každý ve hře mluví, „jak mu huba narostla“ a jak mu společenský status připisuje. To se odrazilo též na rozsahu scénáře. „Druhý díl Kingdom Come má 1,7 milionu slov, to je přes čtvrt milionu replik pro dabing,“ oznámil už dříve výkonný producent a spoluzakladatel Warhorse Martin Klíma.

Tento rozsah jen potvrzuje, jak obrovský důraz byl kladen na dialogy a příběhové možnosti. A také to, že si autoři zadělali na zápis do Guinessovy knihy rekordů. Opět o nějaký ten statisíc překonali jinou slavnou RPG hru – polský Cyberunk 2077. Před vydáním KCD2 se spekulovalo, že by právě tato hra mohla mít pro domácí vývojářskou scénu stejný dopad jako měl právě třetí Zaklínač či zmíněný Cyberpunk 2077 na tu polskou. Po odehrání KCD2 v to nejen doufám, ale též tomu věřím.

Velmi odladěná hra

Po technické stránce se hra dočkala významného vylepšení. Poháněná novou verzí CryEngine tolik nepadá a nezasekává se, nabízí detailnější prostředí, realističtější nasvícení, méně chyb a vylepšenou fyziku. Obecně si troufám říci, že jde o nejvyladěnější hru s otevřeným světem, jakou jsem kdy hrál – franšízy jako Fallout (4, New Vegas), Elder Scrolls (Skyrim), Far Cry, Assassins Creed či Star Wars (Outlaws) se mohou jít klouzat a dostavit se na lekci výuky ve Warhorse.

Hra se spouští a načítá velmi rychle a na mé grafické kartě RTX 3080 běží bezproblémově i ve 4K v průměru mezi 40 a 60 fps. Během hraní jsem nezažil jediné zamrznutí ani pád do Windows, což svědčí o výjimečné technické propracovanosti titulu. Možná i proto, aby měli autoři čas „ladit“, posunuli vydání hry z konce roku 2024 na únor 2025. Ostatně s technickým stavem měla trochu potíže první hra – Martin Klíma si už před šesti lety stěžoval, že po kampani na Kickstarteru měli málo času na odladění celé hry.

léto v Troskovicích je nádherné, po začátku hry má člověk chuť jen bloumat kolem a kochat se
Kingdom Come: Deliverance 2
Kingdom Come: Deliverance 2
Kingdom Come: Deliverance 2
Kingdom Come: Deliverance 2
40 Fotogalerie

Velké uznání si tvůrci zaslouží též za to, že zhruba dva týdny před vydáním hry uvolnili pro recenzenty kompletní hru s Day1 patchem, tedy opravami většiny doposud odhalených chyb a glitchů v betě.

Pochopitelně se vzhledem k velikosti hry a množství prvků nějaký ten glitch a chybka se občas vyskytne, většinou však pouze grafického rázu, a nijak neovlivňuje hratelnost či dohratelnost úkolů. Odladitelnou kaňkou je podle mého názoru zcela jistě občas se chybně zobrazující déšť – i když je Jindra zrovna pod střechou. Déšť je obecně podle mě vizuálně ne úplně povedeným prvkem – obzvláště pak v noci. Místo navození atmosféry spíše kazí celkový dojem svou nepřirozeností a vizuální rušivostí „šedých šmouh“ přes obrazovku.

Středověk, to je boj

Ve Warhorse pro KCD2 vzali původní bojový systém z jedničky, který byl pro někoho dost možná až komplikovaný (a souběžně až příliš jednoduchý), a vycizelovali veškeré dřívější nedokonalosti. Třeba odstranili až příliš jednoduchý mistrovský úder, který v jedničce vedl k bezduchému „klikání na povel“. Ve dvojce je k provedení mistrovského seku potřeba sledovat, z jaké strany na vás váš oponent útočí, a v průběhu bloku zaútočit na opačnou stranu, než je protivníkova zbraň.

Kingdom Come: Deliverance 2 uvedla dobové palné zbraněKingdom Come: Deliverance 2 uvedla dobové palné zbraně | Warhorse Studios

Celkově vývojáři udělali hodně práce, aby se každá zbraň chovala jinak a boj s ní byl jiný a rozmanitý. Velmi zajímavé jsou například tyčové zbraně – symboly husitského povstání – sudlice a halperty. Milovníci tradičního šermu nesmí zapomenout na naučení se různých komb, jejichž zpracování ve Warhorse opět konzultovali s fechtýřskými mistry.

Vyrazte do světa a nezapomeňte se na to obléknout

Prozkoumávání otevřeného světa je nyní také o trochu zajímavější. Neherní postavy více reagují na to, co Jindra ve světě již dokázal, do čeho se zapletl nebo co s panem Ptáčkem „vymňoukl“. Kromě toho NPC lépe vnímají Jindřichův vzhled – pokud se například objeví ve špinavém nebo zakrváceném oděvu, může mu to ztížit jednání s obchodníky. Po boji s lapky se tak vyplatí nejprve se opláchnout v kádi nebo se převléknout.

Právě pro převlékání vývojáři zapracovali do menu inventáře hned tři nastavitelné a přepínatelné outfity. Hráč tak může snadno přecházet mezi slavnostním šlechtickým vzhledem pro diplomacii, tmavým oděvem pro plížení se tmou a okrádání měšťanů či bojovým vybavením pro střety s nepřáteli. Přepínání ovšem není možné v průběhu boje, stejně jako konzumace léčivých lektvarů (pokud je nemáte v tašvici u pasu!).

zbroje a různé ochranné oděvy lze vrstvit, pod avatarem lze přepínat mezi třemi verzemi nastavitelných outfitůzbroje a různé ochranné oděvy lze vrstvit, pod avatarem lze přepínat mezi třemi verzemi nastavitelných outfitů | Warhorse Studios

Objevování herního světa je navíc obohaceno o nové náhodné události. NPC často hovoří o různých situacích v okolí – hráč například může vyrazit omrknout převrácený žebřiňák v rybníce, o kterém lamentoval vozka v hospodě, a vylovit si z něj nějaký ten majetek, nebo se vydat prozkoumat pověsti o čertovi v kutnohorských šachtách, což vede k hororově laděnému questu ve stylu známé hororovky Outlast.

Obecně děj hry zabírá hned dva velké regiony – Trosecko a Kutnohorsko, mezi kterými lze od určitého okamžiku ve hře volně přejíždět. A nejlepším přítelem rytíře je hned po jeho panošovi jeho oř. Jízda na koni je v KCD2 celkem v pořádku, boj na něm významný, ale trochu neohrabaný. Ostatně asi jako tomu bylo ve středověku.

Uvař lektvar, vykuj meč

Vaření lektvarů učarovalo řadě hráčů již v první hře, a tak není divu, že se alchymie vrátila i do dvojky. A nutno podotknout, že ve skvělé formě. Vedle povinného vaření sejvovice, aby si hráč mohl hru ukládat kdykoliv potřebuje a nespoléhal se na dějové milníky či spánek ve vlastní posteli, je alchymistický stůl stěžejní pro získání řady lektvarů pro odemčení dočasných buffů a vyřešení několika situací z úkolů. Celkově dokáže alchymie velmi pobavit a poskytnout čas k odpočinku.

Na podobné škále zábavnosti se pak nachází kovařina. Překout prut železa v tesák či meč je pro Jindru jakožto syna kováře celkem snadné, celý proces kování navíc komentuje a dává drobné nápovědy, jak dále pokračovat (čti jak a kam mlátit kladivem). Bavila mě však méně než výše zmíněná alchymie.

Jednou z velmi zábavných vedlejších her je alchymie, oblíbená kratochvíle mnoha hráčů z prvního dílu Kingdom Come se vrátila vycizelovaná. Představuje též jednu z forem, jak si ve hře vydělat slušné peníze - výrobou a prodejem lektvarů. Navíc se bez ní hráč neobejde, pokud si chce čas od času sám uložit postup hrou - sejvovicí (nechce-li nakupovat u kupců).Jednou z velmi zábavných vedlejších her je alchymie, oblíbená kratochvíle mnoha hráčů z prvního dílu Kingdom Come se vrátila vycizelovaná. Představuje též jednu z forem, jak si ve hře vydělat slušné peníze - výrobou a prodejem lektvarů. Navíc se bez ní hráč neobejde, pokud si chce čas od času sám uložit postup hrou - sejvovicí (nechce-li nakupovat u kupců). | Warhorse Studios

Vedlejší questy = ozdoba hry

Druhá hra celkově nabízí mnohem více konzistentního a zajímavého obsahu pro objevování v otevřeném světě. Vedlejší úkoly jsou solidně promyšlené a poskytují jedinečný pohled na život ve středověku i rozmary tehdejšího obyvatelstva.

Mezi velmi zábavné vedlejší questy podle mě patří třeba pitka s Kumány (ano, čtete správně, protože někdy je nejlepší způsob, jak se někoho nežádaného zbavit, s ním prostě jít promluvit a popít), která se, podobně jako pitka s farářem Bohutou v prvním díle, nesmazatelně zapíše do duše každého abstinenta i lihumila. Dalším skvělým vedlejším úkolem je náhodně spuštěné setkání u cesty s umírněným lapkou „Karlem Šípem“, jehož vyústění překvapí i toho nejzarytějšího odpůrce lapků a okradačů pocestných. O čertovi jsem se zmiňoval výše.

Vzpomenu-li si na další silný „highlight“, tak jsou jím (vedle hlavních dějových scén, které zde však nechci příliš prozrazovat) určitě rozhovory s Kuběnkou na Čertovce. Tento ochmela a rváč má neuvěřitelně vtipný styl vyprávění a v podstatě každý rozhovor a pobyt s ním byl provázen hrobovým tichem v místnosti a pak hlaholem – nejen mým, ale i mých dětí a manželky, kteří byli vždy Kuběnkou přilákáni.

Pes, který štěká a kouše

Pes jako zvířecí společník Jindry byl slibován už pro první hru. Tehdy jej nestihli zapracovat, ve dvojce nám ale autoři udělali radost, a Jindra se tak stará o Vořecha. Rafan má vlastní „inteligenci“ a pomáhá nejen v boji okusovat kotníky protivníků (což je velmi praktické!), ale též snaživě stopuje a poštěkává v případě, že se blíží nebezpečí.

Vořech je milým dodatkem, s nímž může hráč komunikovat pomocí několika základních povelů, a přináší do interakce i nějakou tu nejistotu – pokud se o něj totiž moc nestaráte (nekrmíte ho dobře), Vořechovi se moc nebude chtít riskovat, že za vás dostane nějakou tu ránu ve vřavě, a raději uteče. Naopak věrný Vořech je statečný a protivníky v boji více než dobře otravuje a rozptyluje tak, že se nestihnou krýt před Jindrovými ranami.

Kingdom Come: Deliverance 2Kingdom Come: Deliverance 2 | Warhorse

Kdo nehraje, není Čech

Celkově je KCD2 počinem hodným minimálně k nominaci na Hru roku – a že si těch titulů zcela jistě od řady slovutných médií a herních anket pár shrábne. Díky jednoduššímu soubojovému systému je navíc přístupnější – potěší řadu hráčů, kteří jedničku právě kvůli této unikátní „fičuře“ českého titulu „nedali“. Neznamená to však, že je zcela pro každého. KCD2, stejně jako život, obzvláště pak ten ve středověku, neodpouští jedinou chybu (což jsem si odnesl z prvního dílu, o kterém jsem psal recenzi dříve), máte-li smůlu, nebo se chováte opravdu hloupě, nemilosrdně Jindru zabijete. Nechováte-li se podle dobových konvencí a logických souvislostí, dopadnete zle – když ne přímo zranění, tak třeba i na pranýři, nebo se dokonce zhoupnete na oprátce.

„Tradiční“ méně přemýšlivé hráče hra zvládne vytrestat už jen tím, že příliš často automaticky neukládá postup, hráč tak musí myslet na občasné vypití (a uvaření, nebo aspoň nakoupení) výše zmíněné sejvovice pro vytvoření nového „sejvu“. Osobně jsem pak třeba strávil dvě frustrované hodiny při řešení úkolu „Komu zvoní hrana“ na Troseckém hradě, dovolím si ale být zlomyslný a neřeknu, jak na něj. I to je součástí hry – bojovat, užívat si, riskovat, objevovat i být naštvaný.

Tvrdím, že ve Warhorse Studios zcela jistě vyrobili titul, u kterého jen zmínka jeho názvu v globální herní komunitě vyvolá naprosto zasloužené uznání. KCD2 je, stejně jako jeho první díl, reklamou na český středověk a um tuzemských vývojářů v tom nejpozitivnějším smyslu slova.

Hra Kingdom Come: Deliverance 2 vyjde v úterý 4. února v 17.00 středoevropského času. Doporučuji, abyste ji neminuli.