Velká analýza 10 000 největších webů ukázala, že jsou tak nějak všechny stejné | E15.cz

Velká analýza 10 000 největších webů ukázala, že jsou tak nějak všechny stejné

Jakub Čížek - Živě.cz

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Vzpomínáte, jak vypadaly weby před dvaceti lety? Ano, z dnešního úhlu pohledu byly šílené. Byla to doba bizarních animovaných prvků, které všemožně poblikávaly a poskakovaly sem a tam, aniž by to mělo jakýkoliv praktický význam. Jak pak vypadají, co umí a co nabízejí weby dnes? 

Ještě ale na skok do historie, někam do 90. lete. Všechno se to hýbalo a blikalo prostě proto, že to bylo možné. World Wide Web v té době zažíval svoji pubertu a vývojáři zkoušeli každou novinku, byť to s odstupem dvaceti a více let vypadá, že si namísto ranní kávy dopřávali spíše LSD a lysohlávky.

Nemějme jim to ale za zlé, tou dobou totiž ještě neexistovaly jakékoliv standardy internetového grafického designu a jak dnes říkáme design rules a best practices. 

Na stranu druhou, i když tehdejší weby vypadaly všelijak, často to byly příkladné a neopakovatelné originály, do kterých se promítla (byť nevkusná) duše jejich autorů. Dnes se naopak podle stále hlasitější skupiny designérů dostáváme do éry naprosté uniformity, kdy se weby navzájem podobají jako vejce vejci, a kdykoliv některý z nich provede nějaký ten refresh, diskuze se zaplní řečnickými dotazy, koho úspěšného zase okopíroval. 

No dobrá, má ale tato podobnost nějaké reálné základy v tvrdých datech, anebo je to jen ničím nepodložený dojem? Stejnou otázku si položila i parta doktorandů z Indianské univerzity a začala pracovat na docela rozsáhlé studii Web Project. Pole výzkumu dobře znali, už dříve totiž zpracovali článek Understanding the Aesthetic Evolution of Websites (PDF), ve kterém se snažili rozčlenit vývoj podoby webů v posledních třiceti letech do několika ucelených období.

Vše odstartovala informační éra 90. let, kdy kvůli limitům technologie ještě převládala textová informace nad grafikou a weby často připomínaly úvodní strany tištěných novin, které na tom tehdy byly podobně. Po roce 2000 přichází éra chaosu, kdy se objevují všechny ty nové javascriptové a animované prvky, Java applety a ano, i Flash. 

Zhruba v roce 2007 začíná společně s Web 2.0 převládat vkusnější formativní/kinematická éra plná šablon s velkými logy a fotografiemi v hlavičkách. Zrychlili nám internetové přípojky, koupili jsme si rozměrnější LCD monitory, IE jsme vyměnili za technologicky vyspělejší Firefox a bylo to prostě znát. 

Po roce 2011 konečně začíná převažovat současná kondenzační/flat éra – éra dospělosti (alespoň z dnešního úhlu pohledu), kterou definuje praktická jednoduchá grafika, čitelnost a vítězství obsahu nad formou. A také převaha velkých designových autorit. Třeba tvůrců knihoven jako Bootstrap, jQuery UI apod., které sjednocují podobu GUI prvků na webu, ale také Googlu a dalších, kteří díky svému vlivu prosadí koncepci responzivního designu, nejrůznějších hamburgerových nabídek apod. 

Dámy a pánové z Indianské univerzity však chtěli mít tyto předpoklady černé na bílém a podložené tvrdými daty, a tak s pomocí historických snímků stránek z Wayback Machine spočítali, jak se z hlediska barev a struktury měnila v průběhu let jejich vzájemná podobnost.

Aby měli výzkumníci co nejrelevantnější data, provedli několik analýz, během kterých prošli okolo 10 000 jednotlivých webů. 

Jak vidno, vzájemná vzdálenost v podobě webů (Layout, oranžová) dramaticky klesá zhruba od roku 2010/2011. To je ta kondenzační/flat éra reprezentovaná nástupem responzivního designu a generických knihoven typu Bootstrap, generických šablon a také nepsanými pravidly velkých hráčů, které ostatní tak nějak v tichosti převzali a dnes je vyžadují i koncoví uživatelé. Zvykli si na ně a web, který by je nerespektoval, by se pro ně stal nečitelným. 

Celý článek na toto téma si přečtěte na webu Živě.cz zde.

 

Autor: Jakub Čížek - Živě.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah