Toto je nové vydání Technoverse Newsletteru, ve kterém se každý týden věnujeme aktuálním technologickým trendům z Česka i ze světa. Chcete, aby vám každé úterý chodil do e-mailové schránky? Zde se můžete přihlásit k odběru.
Technologické firmy v čele s americkými titány vládly poslední pětiletce. Každá společnost, která měla své IT oddělení, proto měla tendenci se nazývat jako technologická. Bylo to logické, investoři na to slovo slyšeli jako studenti na čínskou polévku ve slevě. Ta doba je ovšem dočasně pryč, kombinace zvyšujících se úrokových sazeb, menší důvěry ve světlé zítřky a obecně zhoršující se ekonomické situace srazila výrazně hodnotu technologických firem.
Byla to spíše kosmetická změna, když minulý týden energetická společnost Saudi Aramco vyšoupla z pozice nejhodnotnější společnosti světa americký Apple. Nicméně symbol v tom lze nalézt. Ještě v lednu Apple dosahoval tržní hodnoty přes tři biliony dolarů a měl náskok před Saudi Aramco celý jeden bilion dolarů. Válka vše změnila.
Ruské tanky způsobily obří výplach na akciových trzích, technologické giganty jako Apple, Microsoft nebo Tesla za pouhé tři dny ztratily z hodnoty bilion dolarů, což je zhruba patnáctinásobek českého státního rozpočtu. „Růst úrokových sazeb nahrává dluhopisům, a naopak sráží akcie v čele s technologickými firmami, které jsou často zadluženější, než je zbytek trhu, a často také negenerují zisk,“ vysvětloval minulý týden pro deník E15 hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Ani módní vlna „techu“ mladé společnosti nezachrání, naopak jim může uškodit, jelikož jejich růstový potenciál, který mají technologické společnosti obecně větší než firmy z jiných odvětví, může být omezen.
V dalších měsících a letech tak možná skončí doba, kdy se kdejaká firma snažila tvářit jako high-tech společnost. Třeba i jedna, jejíž podnikání spočívalo v pronajímání pracovního místa. Řeč je samozřejmě o společnosti WeWork, která v roce 2019, když směřovala na newyorskou burzu, slovo technologie uvedla v prospektu hned 110×. A vyplatilo se jí to, původně byla oceněna na 47 miliard dolarů. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby se zakladateli WeWorku Adamu Neumannovi podařilo tuto šarádu dotáhnout do konce. Nakonec firma vstoupila na burzu o dva roky později prostřednictvím spojení se SPAC firmou; ohodnotilo ji to na pouhých devět miliard dolarů.
K WeWorku se pojí také investiční gigant, japonská SoftBank. Její Vision Fund, což je jeden z největších investičních fondů zaměřených na technologické firmy, vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní ztrátu 27 miliard dolarů. Podobně na tom je i společnost Tiger Global, která ztratila 17 miliard dolarů. A nelze vynechat Cathie Woodovou a její ARKK Innovation ETF. Ten během pandemie raketově rostl, se zhoršujícími se ekonomickými podmínkami ovšem ještě rychleji jeho hodnota klesla.
Také v České republice se některé společnosti stylizují do technologické polohy. „Jsme technologická firma, které se stalo to, že skončila v maloobchodu,“ říkal mi před pár týdny Olin Novák, šéf startupu Rohlík, který rozváží lidem potraviny. „Zásilkovna nikdy nebyla logistická firma, my jsme především technologická firma. Jinak bychom nikdy nerostli meziročně o 140 procent,“ řekla před rokem Simona Kijonková o své společnosti, jejímž hlavním předmětem podnikání je dostat zásilku z bodu A do bodu B.
Podle některých názorů nyní přichází zemětřesení srovnatelné s Dot Com bublinou na přelomu milénia. „Pro mnoho startupů to znamená, že si budou muset vybrat mezi dvěma variantami: osekáním výdajů, tedy například propouštěním, které v současné době vidíme, a zvýšením kapitálové efektivity, nebo vybrat víc peněz, aby se zrychlil růst a naplnily vytyčené cíle. Častěji se bude jednat o kombinaci obou možností,“ píše na webu Protocol Biz Carson.
V dalších měsících tak nebude důležité, jestli jde o technologickou firmu či nikoli, ale význam růstového potenciálu se umenší ve prospěch fungujícího byznys modelu, který generuje pravidelné zisky. Například jako nejoblíbenější firma Warrena Buffetta.
Výběr z internetu 🌍
Kryptopolicie. S tím, jak se kryptoměny rozšířily mezi širší množinu lidí, se také více využívají ke zločinným účelům. Americké úřady v posledních měsících intenzivně hledají experty, kteří by se mohli stát kryptodetektivy. Státní správa to ovšem nemá jednoduché, jelikož stejnou poptávku vytváří i soukromý sektor a také zatím není definovaná cesta, jak se člověk může stát stopařem kryptoměnových zločinů.
Proč už Japonsko není technologickým lídrem. Asijská mocnost byla dlouhé roky vnímána jako technologická špička, zejména v době na přelomu milénia. Za ty roky se to ovšem podle Rolanda Keltse nepodařilo přenést do státní správy. Jako příklad zmiňuje vytištěné formuláře, které je nutné vyplnit propiskou a následně odeslat faxem, což není zcela nepodobné situaci v Česku. Nejsme tak zřejmě až tak ostudnou výjimkou.
Internet pro všechny. Je přístup k internetu nezadatelné lidské právo? To stále nevíme, nicméně současná americká administrativa Joea Bidena připravila program, díky kterému dostanou desítky milionů Američanů příležitosti objednat si internet se slevou 30 dolarů. „Každý člověk v této zemi by měl být schopen dovolit si vysokorychlostní internet, a to bez ohledu na to, kolik vydělává,“ uvedla k tomu viceprezidentka Kamala Harrisová.
Investice klesají. Venture kapitál v minulém roce zažil svůj vrchol, z něhož teď ovšem pomalu padá. Podle společnosti Crunchbase bylo letos v dubnu investováno do soukromých společností nejméně za posledních 12 měsíců, konkrétně 47 miliard dolarů, což je o deset procent méně než v březnu a o dvanáct procent méně než ve stejný měsíc minulý rok. Na druhou stranu je částka 47 miliard dolarů vyšší než objem investic v kterémkoli měsíci v roce 2020.
