Čte se to jako americký sen. Jen-Hsun Huang přišel do Spojených států jako malý kluk bez rodičů. Přivydělával si kde čím, přesto vystudoval prestižní univerzitu a spoluzaložil společnost Nvidia. Ta jde za tři desítky let své existence od úspěchu k úspěchu, mimo jiné i díky svému šéfovi, který opakovaně ukázal, že vidí několik let dopředu.
Když zadáte do vyhledávače Jensen Huang, jak Američané běžně komolí toto jméno, našeptávač doplní slovo jacket. Černou koženou bundu nosí šéf Nvidie snad při všech příležitostech. Kožená bunda k němu patří podobně jako černý rolák k zakladateli Applu Stevu Jobsovi. Pokud ve fotobance Reuters hledáte Huangovy fotografie, najdete koženou bundu na všech jeho snímcích za posledních deset let. Bez jediné výjimky. Formální příležitost, při níž všichni muži sahají po obleku? Huang zůstává věrný kožené bundě.
Když v roce 2016 vystoupil na akci Ask Me Anything na sociální síti Reddit, napsal na úvod: „Jsem Jen-Hsun Huang, šéf Nvidie. Možná mě spíše znáte jako toho chlápka v kožené bundě, který všechno opakuje třikrát.“
Popularity Huangova oblečení si všimli i obchodníci. Bundu zaručeně stejnou, jako nosí Jensen Huang, tak nabízí řada prodejců. A americké magazíny diskutují, zda je Huangovi v černé kožené bundě buď jen prostě dobře, nebo si tak buduje výraznou image.
Sám na jiném světadílu
Jen-Hsun Huang se narodil na Tchaj-wanu. Z dětství si pamatuje, že se jeho otec vrátil ze studijní cesty ve Spojených státech, které na něj silně zapůsobily. Když se pak v Thajsku, kam se rodina mezitím přestěhovala, postupně zhoršovala situace vzhledem k válce v sousedním Vietnamu, rodiče se rozhodli poslat oba syny za vzděláním do USA. Matka začala bratry na cestu systematicky připravovat. „Každý den náhodně vybírala ze slovníku angličtiny deset slov a nutila nás je vyslovovat a ptala se na jejich význam,“ vzpomínal Huang v rozhovoru pro CNBC. „Neměla ani ponětí, jestli to říkáme správně, nebo ne,“ dodal.
Na začátku sedmdesátých let přijeli bratři do USA, aby žili u příbuzných a studovali na tamních školách. Huangovi bylo devět. „Vzpomínám si, že jsem byl vyplašený a smutný,“ řekl v rozhovoru pro BBC v roce 2010. Teta a strýc jej zapsali na internátní školu pro problémové žáky, o níž se mylně domnívali, že je to prestižní vzdělávací instituce. Huang tam pravidelně uklízel koupelny, zatímco bratr pracoval na tabákové farmě. „Jsem produktem snů a ambicí mých rodičů,“ říká zpětně.
Později se Huang dostal na střední školu v Oregonu a po ní na západě USA vystudoval elektroinženýrství. Při studiích si přivydělával jako číšník v restauračním řetězci Denny’s. I to ho prý obohatilo, protože se zbavil ostychu a naučil se, jak „z vnitřního zmatku vytěžit to nejlepší“.
Hned po studiích prošel několika čipovými společnostmi včetně AMD. Na čas se pak vrátil ke studiu, v roce 1992 odpromoval na Stanfordově univerzitě.
O rok později už se dvěma kamarády Chrisem Malachowskym a Curtisem Priemem a kapitálem 40 tisíc dolarů založil firmu Nvidia. Vsadila na počítačové hráče a začala pro ně vyvíjet grafické karty.
Zlom pro Nvidii i celé odvětví nastal v roce 1999, kdy firma představila první běžně dostupný grafický procesor (GPU). Ten umožnil vykreslování stínů v reálném čase, což zcela změnilo veškerou, nejen herní počítačovou grafiku.
Včasná sázka
Huang měl ale dalekosáhlejší cíle než počítačovou grafiku. Nvidia neměla být „jen“ výrobcem čipů. V polovině nultých let rozvíjela nápad, že čipy Nvidia nemusejí sloužit jen jako grafické karty. Firma spustila platformu CUDA, a tak vývojářům všemožného softwaru umožnila programovat čipy od Nvidie. To k produktům firmy přitáhlo záplavu nových uživatelů včetně těch z oblasti kryptoměn.
„Počítačová grafika je jednou z nejkomplexnějších oblastí počítačové vědy. Musíte rozumět všemu,“ vysvětloval Huang předloni, když přebíral od dalších kapitánů Silicon Valley cenu za celoživotní přínos oboru, proč bylo pro Nvidii logické se rozkročit šířeji.
Huang také zjistil, že na univerzitách se čipy Nvidia využívají k rozvoji tehdy okrajové oblasti počítačové vědy – umělé inteligence –, která ale do budoucna slibovala široké uplatnění. Nvidia v reakci na to vydala první čipy vytvořené přímo pro umělou inteligenci, což se jí o řadu let později, kdy se tato technologie vydala z laboratoří do světa, bohatě vyplatilo.
Univerzitnímu světu se Huang za tuto inspiraci odměnil. Jedné ze svých alma mater, Stanfordově univerzitě, věnoval 30 milionů dolarů na vybudování vývojového centra nesoucího jeho jméno. Letos v květnu se dočkala i Oregonská státní univerzita, které Huang a jeho žena Lori jako absolventi věnovali 50 milionů dolarů na rozvoj výzkumu v oblasti umělé inteligence, vědy o klimatu a robotiky.
Zázraky z trouby
To ale předbíháme. Vraťme se do roku 2020. Svět se prakticky zastavil vlivem pandemie. Lidé nucení trávit čas doma se hromadně vrátili k počítačovým hrám – a z počítačových grafických karet se přes noc stalo vysoce poptávané nedostatkové zboží. Nvidia přitom na tomto trhu dlouhodobě drží dominantní podíl.
Uprostřed této vlny poptávky přišel Huang s další novinkou, tentokrát z čistě PR oblasti. Protože Nvidia nemohla novinky představovat na obvyklých produktových konferencích, přesunula prezentace do virtuálního světa. Jak ale vytvořit tu pravou upoutávku? Na scénu vstupuje Huang, tentokrát dokonce bez kožené bundy, a zve diváky na YouTube do své kuchyně. „Mám tu něco, co vám musím ukázat,“ říká a otáčí se k troubě, ze které na pekáči vytahuje největší grafickou kartu na světě.
Vedle grafických karet stoupla během pandemie i poptávka po čipech do datových center. V pandemických letech 2020 a 2021 se tak Nvidii mimořádně dařilo, akcie každý rok posílily o více než 120 procent. Zisk ve fiskálním roce 2021 od února 2020 do ledna 2021 vyskočil meziročně o polovinu na více než deset miliard dolarů. Další rok to byl skok dokonce o 68 procent.
V roce 2021 se Jensen Huang dostal do žebříčku sta nejvlivnějších světových osobností časopisu Time. A nejen to, jako jeden ze sedmi vyvolených dostal vlastní obálku magazínu.
Ne vše se podařilo. Nvidia se v roce 2020 dohodla na převzetí výrobce procesorových jader ARM, jehož výrobky vedle Nvidie používá ve svých čipech řada konkurentů. Dotažení transakce by tak znamenalo obrovskou koncentraci vlivu na trhu s čipy. Tak to tedy alespoň viděly antimonopolní úřady po celém světě, které spojení firem kladly takové překážky, až se Nvidia o dva roky později rozhodla svůj záměr odvolat. Jen na poplatcích za nedokončení transakce prodávajícímu, japonské bance Softbank, to stálo přes miliardu dolarů.
Nvidii to v rozletu nezastavilo. Právě se začala vyplácet letitá sázka na umělou inteligenci. Loni 22. listopadu dala OpenAI veřejnosti k dispozici nástroj ChatGPT poháněný čipy Nvidia. Hodnota Nvidie tak vystřelila ze 420 miliard dolarů až k jednomu bilionu dolarů, kam se nakrátko podívala v uplynulých dnech. Překonat bilionovou metu se jí podařilo jako jedné ze zatím jen několika technologických firem.
Huang věří, že umělá inteligence posune svět do nové éry – a s ním i Nvidii. Na konci května se vrátil do svého rodiště a poprvé v posledních čtyřech letech vystoupil na veřejnosti. „Došli jsme do bodu zlomu nového počítačového věku,“ prohlásil na tchajwanském veletrhu Computex, kde se mu od diváků dostalo uvítání na úrovni popové hvězdy, jak to popsala agentura Reuters.
Huang tam přestavil nový superpočítač zaměřený na umělou inteligenci, jehož kapacity budou využívat firmy, jako jsou Google, Meta nebo Microsoft. Stroj DGX GH200 bude využit k „objevitelskému výzkumu na pionýrské frontě hledání limitů umělé inteligence“, prohlásil Huang.
Nvidia opět nestíhá vyrábět. A jak si postěžoval zakladatel Tesly Elon Musk, který podle médií hodlá založit startup věnující se umělé inteligenci, koupit grafické procesory Nvidia je dnes „mnohem těžší než se dostat k drogám“.
