Mladé nadějné firmy nejen v Česku se loni musely vypořádat s nedostatkem peněz na trhu i s důkladnějším prověřováním ze strany investorů. Celkově v Evropě získaly 45 miliard dolarů, tedy zhruba o 40 procent méně než vpřed minulém roce. Do startupového sektoru tak přišla dosud nevídná krize. V roce 2024 by se ale podle oslovených investorů měla situace zlepšit.
V roce 2021 přiteklo do evropských startupů 100 miliard dolarů, peněz byla spousta a valuace nadějných firem prorazily nejeden strop. Pandemická pohádka je ale pryč, trh se stabilizoval a vrátil se lehce nad hodnoty z roku 2020, jako kdyby se roky 2021 a 2022 nikdy nestaly.
Utlumení investičního nadšení se projevilo zejména ve výrazném úbytku obřích investičních kol, ve kterých startupy získávají na další rozvoj částky nad 100 milionů dolarů, tedy zhruba 2,2 miliardy korun. Například v Česku taková kola proběhla v roce 2022 hned čtyři, u společností Rohlík, Mews, Productboard a Ataccama, letošní maximum tuzemského trhu je 29 milionů dolarů pro datový startup Keebola. Podobné skóre vykazuje i Evropa jako celek, před dvěma lety bylo obřích kol na starém kontinentu téměř 200, v prvních devíti měsících loňského roku toto číslo spadlo na 36.
„V seedových investicích (investice mezi jedním a dvěma miliony dolarů, pozn. red.) jsme zásadní pokles ve valuacích nezaznamenali. Nicméně velikost kol se trochu usměrnila a zaznamenáváme méně ultra velkých investičních kol do startupů bez produktu nebo rychlého růstu, možná s výjimkou v podobě oboru umělé inteligence,“ říká Karolína Mrozková z Credo Ventures, jedné ze společností, které se investicemi do startupů zabývají.
Podle ní se proto mladé firmy soustředily na přežití s penězi, které mají aktuálně k dispozici. Investoři pak nejednou financovali raději firmy, do kterých už v minulosti investovali, aby složitou dobou prošly bez větších problémů a dotáhly to do dalšího investičního kola ve chvíli, kdy k tomu bude lepší situace na trhu.
Petr Šíma z Depo Ventures nicméně pozoruje, že tlak na konkurenceschopný byznys model startupů ze strany investorů se projevil ve zvýšené kvalitě firem, které se u jeho společnosti ucházely o podporu. Loňský rok z tohoto pohledu proto považuje za nejpodařenější.
Na trhu je ale znát, že se pomalu situace otáčí, a rok 2024 by mohl být pro tuzemské a evropské startupy přívětivější. To si alespoň myslí si právník Ondřej Zemek z advokátní kanceláře Sparring, která se na odvětví rychle rostoucích firem zaměřuje. „V případě Česka předpokládám, že to bude trvat půl roku. Pokud by to trvalo déle, startupová scéna by měla velký problém,“ uvedl v listopadovém rozhovor pro e15.
Větší zájem investorů v závěru roku 2023 potvrzuje také Martin Kešner z J&T Ventures: „V porovnání s předloňským rokem jsme loni udělali méně investic, nicméně aktuálně máme před podpisem tři velmi zajímavé transakce. Na trhu vidíme nyní větší aktivitu.“
Marek Moravec z investičního fondu N1 přidává další aspekt, který potvrzuje, že se situace pomalu mění k lepšímu: na trhu se připravuje spuštění několika nových fondů. Jeden z nich se chystá otevřít hned na začátku roku 2024 právě N1 „Navazující fond chceme mít zaměřený opět na investice v rané fázi a zůstat v našem regionu,“ popsal jej už dříve pro e15 Moravec. Nyní dodává, že nové fondy chystají také Purple Ventures a že vzniká i pre-seedový fond z peněz Evropské unie zaměřený na podporu těch nejmladších startupů, pro který se právě hledá správce z řad investorů.
Investoři i fondy ovšem jsou a budou mnohem obezřetnější. „Startupy se především musí popasovat s novou realitou, že investiční kola trvají déle, analýzy investičních příležitostí jdou do větší hloubky a také s tím, že došlo ke snížení valuací firem,“ vyjmenovává Kešner a dodává, že „část fondů si dala pauzu, než se ustálí nová rovnováha ve valuacích technologických firem, kterou akceptují jak investoři, tak zakladatelé“.
Navzdory sníženému přísunu financí ale v Evropě ani v Česku startupy nijak dramaticky nekrachovaly. Evropský technologický sektor přes několik vln propouštění v celkových číslech počtu zaměstnanců příliš neoslabil, vyplývá z reportu estonského fondu Atomico. Podle něj v tomto oboru pracovalo v druhé polovině letošního roku 2,3 milionu lidí, což je o milion víc než před pěti lety, a dokonce posílil i oproti loňsku, byť jen o pár tisíc pracovních pozic.
I přes složitější situaci se loni urodilo několik pozoruhodných investičních kol. Podle Marka Moravce stojí za pozornost zmíněný startup Keebola, který získal na další rozvoj 700 milionů korun. Martin Kešner vidí největší potenciál ve správci síťové infrastruktury IP Fabric, jenž nabral loni v červnu půl miliardy. Petr Šíma ke zmíněným doplňuje ještě Vrgineers, který dostal na další vývoj brýlí pro virtuální a rozšířenou realitu od tchajwanského fondu a dalších investorů více než sto třicet milionů korun.
Už nyní je jasné, že minimálně jedno velké investiční kolo se letos v tuzemsku odehraje: další peníze chce na trhu získat online prodejce potravin Rohlík. V předešlých letech nabral celkově od investorů už přes 16 miliard korun. Zároveň se dá očekávat, že v případě zlepšení ekonomických podmínek se o velká investiční kola pokusí i další nadějné firmy, které v mezidobí dorostly do zralé fáze.
