Českému zemědělství meziročně klesl zisk | E15.cz

Českému zemědělství meziročně klesl zisk, přesto byl třetí nejvyšší od začátku tisíciletí

Českému zemědělství meziročně klesl zisk, přesto byl třetí nejvyšší od začátku tisíciletí
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Reuters

ČTK

Zisk českého zemědělství loni meziročně klesl o 5,4 procenta na 21,3 miliardy korun. I tak byl ale třetí nejvyšší od začátku tisíciletí, uvedl místopředseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Nejvyšší zisk zemědělství vykázalo v předloňském roce a v roce 2014. Loňské výsledky jsou předběžné, v následujících měsících je bude úřad upřesňovat. Za poklesem stojí podle ministerstva zemědělství především sucho.

Celková zemědělské produkce činila zhruba 133 miliard korun, rostlinná výroba měla hodnotu 73,7 miliardy korun, živočišná 51,4 miliardy korun. O 13 procent vzrostla hodnota živočišné produkce, mimo jiné kvůli zdražení mléka a vajec.

Naopak hodnota rostlinné produkce klesla o 6,1 miliardy korun, slabší byla sklizeň kukuřice, řepky, pšenice a ovoce. Zvýšila se ale sklizeň luskovin kvůli vzrůstající ploše hrachu. Rostl také objem produkce cukrové řepy, jejíž cena ale klesla, takže produkce ve finančním vyjádření byla nižší. Ceny a sklizeň byly pro zemědělce pozitivní u vinných hroznů.

Podle ministerstva postihlo sucho v různé intenzitě mnoho oblastí republiky. Nižší sklizeň byla zejména u obilovin, ale také u olejnin. "Ceny v roce 2017 oproti roku 2016 buď stagnovaly nebo jen mírně rostly. Například průměrná cena potravinářské pšenice v roce 2016 byla 3703 korun za tunu a v roce 2017 pak 3820 korun za tunu. U pšenice krmné to bylo v předloňském roce 3519 korun za tunu a v loňském roce 3619 korun za tunu. Obdobně tomu bylo i ostatních komodit," sdělilo tiskové oddělení ministerstva.

České drůbežáře děsí ukrajinská konkurence

Náklady zemědělců na výrobu bez nákladů na mzdy loni stouply o zhruba dvě procenta, zlevnila například hnojiva, krmiva nebo elektrická energie.

Objem vyplácených dotací na výrobu meziročně vzrostl o 6,1 procenta na 32,5 miliardy korun. Největší objem byl vyplacen na jednotnou platbu na plochu (SAPS) a na ozeleňování (Greening). Jak řekl ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek, zemědělci jsou na dotacích stále více závislí.

"Na zhruba 100 korun produkce v běžných cenách je 28,5 koruny dotací, které byly do zemědělství poslány. Závislost na dotacích je obrovská a dynamika závislosti je rostoucí," řekl Hrbek.

Evropská komise prověří, jak se na Slovensku nakládá s evropskými dotacemi

Celkové množství dotací, kam spadají například i dotace na výrobky nebo investice, stouplo o více než dvě miliardy na 37,8 miliardy. Do dotací započítává úřad hlavní dotační tituly, které jsou určené přímo pro zemědělce. Vedlejší dotační tituly, které by mohli zemědělci také získat, například na projekty zaměstnanosti nebo na opravy kapliček, však již ne.

Přestože se zemědělcům "vždycky žije špatně", jak řekl Hrbek, dochází v oboru k některým reálným změnám. Část peněz v zemědělství podle něj tvoří například i zisk ze zhruba 300 bioplynových stanic, které v Česku jsou. Zemědělci podle něj ale z nich mají nižší peníze, protože jim končí záruční lhůty, opravy si tak musí platit sami.


Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!