Dokument Víta Klusáka o sexuálních predátorech budí pozornost ještě před čtvrteční premiérou. Herečky šokovalo, s čím se při natáčení setkaly. Kdo chce snadno získat představu o tom, co se skrývá v hlubinách internetu, má k dispozici řadu dalších „studijních materiálů“. A publikum na takové náměty slyší.
Temné stránky internetu, který měl podle svých zastánců a tvůrců v první řadě povznést vzdělanost a přispět k lidské svobodě, se stávají v popkultuře stále oblíbenějším motivem. A to i v českém filmařském prostředí. Loni si například ocenění na brněnském mezinárodním festivalu Serial Killer odnesl projekt #martyisdead, který vznikl v koprodukci Mall.TV a iniciativy Bezpečně na netu.
Dílo, jehož námětem je kyberšikana, současně ukazuje těsné provázání on-line a off-line světa. Podobně „osvětově“ může v důsledku zapůsobit i Klusákovo V síti. Tím spíše, když prolínání virtuálního a „reálného“ světa není jen námětem snímku, ale také metodou jeho vzniku i způsobem spolufinancování. Zájemci na platformě Hithit přispěli na vznik snímku více než třemi miliony korun, což výrazně překonalo původní cíl ve výši 850 tisíc. Oproti očekáváním se nakonec vyvinuly i zážitky aktérek.
„Ztratila jsem iluze o světě,“ popisuje herečka Tereza Těžká svůj šok z toho, kolik mužů její falešný profil oslovilo. Uvádí, že u většiny interakcí byl sexuální podtext doprovázený onanií.
Další filmová a seriálová díla dokázala přinést pohled na celospolečenský dopad technologií umocněných patologických projevů. Řeč je o seriálu Black Mirror (Černé zrcadlo), který se poprvé odvysílal v roce 2011 a záhy získal kultovní status. Důvod? Odvrácenou stranu rozmachu sociálních sítí názorně ukázal i těm lidem, kteří se o jejich technické fungování vůbec nezajímají.
Děsí vás koncept takzvaných sociálních kreditů, se kterým experimentuje Čína? Povědomí o něm řada lidí získala právě díky jeho dystopickému ztvárnění ve třetí sérii Black Mirror. O prvotním úspěchu seriálu svědčí i to, že za práva na pokračování série neváhal v roce 2015 Netflix utratit 40 milionů dolarů, zhruba 932 milionů korun.
S varováním před kybersvětem později přišla i konkurenční streamovací služba HBO Go. Seriál Euforie, jehož námětem jsou především vztahy amerických teenagerů, poukazuje na problematičnost seznamování v éře aplikací typu Tinder. Představy dospívajících o sobě samých a svých bližních v loňském seriálu navíc mohutně ovlivňuje i snadno dostupný a prakticky všudypřítomný on-line erotický obsah.
Téma internetových hrozeb je aktuální i kvůli tomu, že se do pubertálního věku dostává generace lidí, která vyrůstala v dosahu sociálních sítí.
Zatímco mileniálové měli v raném věku k dispozici přinejlepším počítače či herní konzole bez přístupu na internet, v 21. století jsou doplňkem řady dětských pokojíčků od nejmladšího věku chytré telefony a tablety. Rodiče se často bojí, že někdo s dítětem na internetu naváže důvěrný vztah a následně je vyzve k setkání za účelem sexuálního či jiného zneužití.
„Je ale nutné říct, že navazování kontaktu s cizími lidmi, zejména vrstevníky, je běžnou součástí dospívání v on-line světě i mimo něj. Dospívající musejí být jednoduše opatrní, ať byl kontakt započat kdekoli, i když se jedná o vrstevníky,“ uvedl psycholog David Šmahel.
