Ruský vzdušný úder vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich provozovatel, firma DTEK. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko předtím uvedl, že napadena byla zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.
Sledujte online zpravodajství.
Důležité události posledního dne:
- Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti evropské obrany proti hrozbám z Ruska. „Jsem pro otevření této debaty, která musí zahrnovat protiraketovou obranu, odpalování zbraní dlouhého doletu, jaderné zbraně pro ty, kteří je mají, nebo kteří mají na své půdě americké jaderné zbraně,“ řekl Macron v rozhovoru.
- Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální české muniční iniciativy, kterou vnímá především jako obří PR akci. Babiš to napsal v odpovědi na dopis ministryně obrany Jany Černochové (ODS), ve kterém bývalému premiérovi vyčítala útoky na muniční iniciativu.
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. Informovala o tom dnes agentura TASS s odkazem na oficiální záznamy ruského ministerstva vnitra. Databáze ministerstva uvádí, že je ukrajinský prezident hledaný podle článku trestního zákoníku, píše TASS. Na základě kterého ustanovení byl Zelenskyj na seznam hledaných osob umístěn, spis neupřesňuje.
Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku
Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje?
Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Země EU se shodly, že z výnosů ze zmrazených ruských aktiv vyzbrojí Ukrajinu
Zástupci členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Informovalo o tom belgické předsednictví.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje, v březnu předložila Evropská komise. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.
Británie vyhostí ruského vojenského atašé v Londýně, Rusko slíbilo odvetu
Velká Británie vyhostí ruského vojenského přidělence v Londýně, zruší diplomatický status některých nemovitostí spojených s Ruskem a omezí délku platnosti ruských diplomatických víz. Oznámil to britský ministr vnitra James Cleverly. Britská vláda tím podle něj reaguje na škodlivé aktivity Moskvy v zemi i jinde v Evropě. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že Moskva na kroky Londýna patřičně odpoví.
„Vyhostíme ruského vojenského přidělence, který je nedeklarovaným důstojníkem vojenské rozvědky,“ řekl Cleverly v britském parlamentu. Podle ministra vnitra také několik ruských nemovitostí na území Británie, které podle Londýna mohly být využívány pro zpravodajské účely, ztratí svůj diplomatický status.
„Zavedeme také nová omezení na ruská diplomatická víza, včetně omezení doby, kterou mohou ruští diplomaté strávit v Británii,“ dodal Cleverly.
Britské úřady v dubnu vznesly obvinění proti dvěma mužům ze střední Anglie, kteří čelí podezření z vazeb na ruské rozvědky. Dotyční byli zadrženi v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna a podle obžaloby plánovali útoky na podniky napojené na Ukrajinu. Ruské ministerstvo zahraničí podíl na žhářském útoku v Londýně odmítlo.
Rusko potvrdilo útok na ukrajinské elektrárny
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že armáda zaútočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. „Ruské ozbrojené síly v odpovědi na pokusy kyjevského režimu poškodit ruská energetická zařízení dnes ráno spustily hromadný útok s naváděnými střelami dlouhého doletu, systémem Kinžal i bezpilotními letouny,“ píše se ve sdělení ministerstva. Cílem podle něj byly ukrajinské vojenské a průmyslové podniky a energetická zařízení.
Ruský útok vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl provozovatel
Ruský vzdušný úder vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich provozovatel, firma DTEK. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko předtím uvedl, že napadena byla zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.
„Další mimořádně těžká noc pro ukrajinský energetický sektor. Nepřítel ostřeloval tři naše tepelné elektrárny. Zařízení byla vážně poškozena. Energetici v současné době pracují na odstranění následků útoku,“ uvedla společnost DTEK na síti Telegram.
Za posledního půldruhého měsíce jde podle ní už o pátý rozsáhlý útok na její energetická zařízení. Firma neupřesnila, jaké elektrárny se staly terčem ruských útoků v noci na dnešek, podle ruskojazyčného serveru BBC je ale na základě zpráv z upozornění a sociálních sítí pravděpodobné, že jednou z nich je zařízení v Dobrotviru. Jde o největší elektrárnu v západoukrajinské Lvovské oblasti.
„Následky se objasňují. Energetici už pracují na jejich odstranění,“ uvedl Haluščenko v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo. Dodal, že lidé by měli šetřit elektřinou.
Rusko zvažuje, že zruší zákaz vývozu benzinu, uvádějí vládní činitelé
Rusko zvažuje, že zruší zákaz vývozu benzinu. Uvádějí to zdroje agentury Reuters z řad ruských úředníků a vládní činitelé. Krok umožňuje fakt, že se rafinerie vracejí do normálního provozu a že zásoby pohonných hmot rostou. Rusko zavedlo částečný zákaz vývozu benzinu na šest měsíců od 1. března. Země chtěla předejít nedostatku pohonných hmot a zastavit růst cen po sérii útoků ukrajinských dronů na ruské rafinerie a po technických výpadcích.
Vývoz pohonných hmot pokračoval i nadále do zemí hospodářské unie, kterou Moskva vede. Proudily také do některých zemí, s nimiž má Rusko přímé mezivládní dohody o dodávkách pohonných hmot, jako je Mongolsko.
Unijní ministři řešili další pomoc Ukrajině i humanitární situaci v Gaze
Unijní ministři zodpovědní za rozvojovou problematiku dnes v Bruselu řešili, jak dále podpořit Ukrajinu a jak zajistit doručení humanitární pomoci civilistům v palestinském Pásmu Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba Kyjev podporovat vojensky, ale zároveň podpořit i reformy, které v zemi probíhají. V souvislosti se situací v Pásmu Gazy Borrell vyzval k obnovení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které některé státy pozastavily.
Bělorusko oznámilo, že provádí cvičení týkající se taktických jaderných zbraní
Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda.
„Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní,“ uvedl dnes běloruský resort obrany.
Kyjev odhalil ruský plán na zabití Zelenského
Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) oznámila, že odhalila skupinu agentů ruské tajné služby (FSB), kteří údajně plánovali zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a další ukrajinské činitele.
SBU zadržela pět lidí, mezi nimi dva členy státního bezpečnostního úřadu, který má na starosti ochranu nejdůležitějších úřadů v zemi. Jedním z úkolů agentů bylo vyhledat mezi členy prezidentské ochranky člověka, který by byl ochotný vzít Zelenského jako rukojmí a pak ho zavraždit. Kromě Zelenského prý agenti plánovali zabít také ředitele SBU Vasyla Maljuka a šéfa vojenské rozvědky (HUR) Kyryla Budanova. Podezřelí podle ukrajinských vyšetřovatelů předávali ruské straně informace a také připravili prostředky pro provedení teroristického útoku. Jeden z nich dostal dva drony a munici k nim. Prý je měl předat svým společníkům, aby je použili.
Informace o tom, že Moskva se pokouší provést atentát na Zelenského, přicházely zejména v počátcích ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, kdy ruské jednotky mířily na Kyjev.
Ruská vláda podala demisi, Putin předloží parlamentu jméno nového premiéra
Ruská vláda podle zvyklostí po inauguraci prezidenta Vladimira Putina podala demisi. Příslušné nařízení podepsal premiér Michail Mišustin. Ruská hlava státu Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, v nejbližších dnech předloží jméno nového šéfa kabinetu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dopoledne uvedl, že Putin by mohl jméno nového premiéra navrhnout už dnes. Parlamentní schůze, na které se jméno nového premiéra bude schvalovat, je naplánovaná na 10. května.
Je téměř jisté, že si Mišustin, který vládu převzal v roce 2020 od svého předchůdce a exprezidenta Dmitrije Medveděva, udrží premiérský post, píše server Meduza s odkazem na své zdroje. Objevují se ale spekulace, že by ho mohl nahradit zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko nebo moskevský starosta Sergej Sobjanin.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že rozkryla skupinu agentů ruské FSB, která podle ní plánovala zabít prezidenta Zelenského a další činitele.
Putin v Kremlu složil prezidentskou přísahu
Ruský prezident Vladimir Putin se v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu.
Jedenasedmdesátiletý ruský prezident, který dominuje politické scéně své země už od přelomu tisíciletí, při ceremonii převzal symboly svého úřadu a pronesl k účastníkům v sále krátký projev. V něm uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se ale nastavit za rovnocenných podmínek.
Začala Putinova prezidentská inaugurace
Ruský prezident Vladimir Putin při okázalé inauguraci v Kremlu zahájí svůj pátý mandát v čele země. Ceremonie začala ve 12:00 moskevského času (11:00 SELČ) a potrvá přibližně hodinu.
Inaugurace se zúčastní členové ruské vlády, poslanci, soudci, příslušníci ústřední volební komise i význačné osobnosti ruské vědy a kultury či slavní sportovci. Účast naopak odřekli představitelé řady zemí včetně Česka.
Pro Putina to bude popáté, co v Andrejevském sále složí přísahu. Poprvé tak učinil v roce 2000, následně v roce 2004. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stanul proto v čele vlády, než se v roce 2012 opět stal prezidentem. Znovuzvolen byl i v roce 2018.
V lednu 2021 pak Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu a prezidentem tak může být až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let vládnutí.
Rusko chce jadernými manévry manipulovat Západ, píší analytici
Kreml se s pomocí jaderných hrozeb a diplomatického zastrašování snaží manipulovat rozhodnutí Západu ohledně pomoci Ukrajině. S odkazem na pondělní oznámení Moskvy, podle kterého ruská armáda chystá cvičení zahrnující přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní, to v analýze uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Kreml ve své kampani podle analytiků využívá jeden z klíčových nástrojů své hybridní války proti západním zemím, takzvanou reflexivní kontrolu. Ta spočívá ve formování protivníkových rozhodnutí skrze cílená prohlášení a informační operace a má vést k tomu, aby druhá strana zdánlivě z vlastní vůle podnikla kroky výhodné pro Rusko.
Součástí takového postupu Moskvy jsou zejména jaderné hrozby, podotýká ISW. Ruští představitelé od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně hovoří o možné jaderné konfrontaci. Ruský prezident Vladimir Putin například v březnu uvedl, že jeho země je z vojensko-technologického hlediska připravená na jadernou válku a v případě ohrožení je připravena jaderné zbraně použít.
O hrozící jaderné válce několik dní předtím mluvil i šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin, opakovaně ji zmiňuje zejména bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že Putin vydal pokyn k přípravě na provedení manévrů s jadernými zbraněmi s cílem „procvičit jejich přípravu a použití“. Ruský obranný resort i diplomacie následně v souladu s předchozími vyjádřeními uvedly, že jde o reakci na „provokativní prohlášení a hrozby“ Západu.
Ruští představitelé své mlhavé hrozby jadernou odvetou či cvičení jaderné připravenosti důsledně časují tak, aby odpovídaly důležitým politickým rozhodnutím Západu ohledně Ukrajiny. Snaží se tím pravděpodobně odradit západní spojence Kyjeva od poskytnutí další vojenské podpory či zamezit tomu, aby Západ povolil ukrajinským silám používat jeho zbraňové systémy pro útoky na legitimní vojenské cíle v Rusku.
Současné zjevné oživení jaderné rétoriky, tentokrát v podobě plánovaných cvičení s taktickými jadernými zbraněmi, se shoduje s blížícím se příchodem západních zbraní na Ukrajinu, domnívají se analytici. Je podle nich ale nepravděpodobné, že by Rusko na bojišti v sousední zemi nebo kdekoliv jinde použilo taktickou jadernou zbraň.
Rusko spouští výrobu raket středního a krátkého doletu, uvedla Moskva
Rusko urychluje vývoj a spouští výrobu raket krátkého a středního doletu, dříve zakázaných smlouvou INF, uvedl server Meduza s odvoláním na dnešní prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou v prosinci 1987 v Bílém domě podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan, zanikla v létě 2019 poté, co od ní USA a Rusko odstoupily.
Scholz chce, aby 90 procent výnosů ze zmrazených aktiv Ruska šlo na zbraně Kyjevu
Německý kancléř Olaf Scholz chce, aby bylo kolem 90 procent výnosů ze zmrazených ruských aktiv použito na nákup zbraní pro Ukrajinu. Řekl to dnes podle agentury Reuters při návštěvě Lotyšska, a podpořil tak návrh, o kterém uvažuje Evropská unie.
„Je důležité, abychom se také dohodli, že tyto peníze mohou být použity na nákupy zbraní nejen v EU, ale na nákupy po celém světě,“ uvedl dále Scholz po setkání se členy vlád pobaltských zemí.
