Aktualizováno: Zrušení koncesionářských poplatků 2026/2027: Veřejnoprávní média přejdou pod státní rozpočet

Budoucnost koncesionářských poplatků v roce 2026 má jasné obrysy. Ačkoliv občané i firmy zatím musí pod hrozbou pokut plnit platné zákonné povinnosti, vládní koalice představila legislativní návrh, který poplatky za ČT a ČRo od roku 2027 zcela ruší. Předcházet tomu má první vlna úlev pro vybrané skupiny, která má přijít už od letošního července. Koalice chce financování médií přenést na státní rozpočet, s čímž se pojí výrazné finanční škrty.

Obsah:

• Kdy dojde ke zrušení poplatků?
• Strach o nezávislost médií
• Babiš zrušení hájí
• Opozice hrozí obstrukcemi
• Kdo musí platit poplatky v roce 2026?
• Pozor na mobily a tablety
• Poplatky pro firmy a OSVČ
• Srovnání s Evropou
• Časté dotazy

Kdy dojde ke zrušení koncesionářských poplatků za ČT a ČRo?

Ačkoliv ještě v polovině února ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) tvrdil, že na budoucím modelu nepanuje shoda, na konci března koalice (ANO, SPD, Motoristé) představila dvoufázový plán. Okamžitý konec totiž není možný kvůli již nasmlouvaným závazkům médií pro letošní rok.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura původně avizoval okamžité předložení poslaneckého návrhu, který měl znamenat první úlevy už od 1. července letošního roku.

Od koncesionářských poplatků chce koalice v první fázi osvobodit tyto skupiny:

• senioři starší 75 let,
• nezaopatřené osoby do 26 let,
• lidé se zdravotním postižením,
• všechny firmy.

Tyto plány 14. dubna potvrdil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), který představil finální návrh zákona. Od 1. ledna 2027 se koncesionářské poplatky plošně zruší a média budou placena přímo ze státního rozpočtu formou samostatné kapitoly. Tato částka se bude pravidelně valorizovat o inflaci (maximálně však o pět procent). Na hospodaření obou institucí nově dohlédne Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zmíněné dřívější úlevy pro vybrané skupiny chce koalice prosadit ještě letos formou samostatného poslaneckého návrhu.

Strach o nezávislost veřejnoprávních médií

Nejsilnější hlas proti vládním plánům zazněl přímo zevnitř obou institucí. Varování před ovládnutím médií politickou mocí podepsala už značná část pracovníků České televize a Českého rozhlasu.

Mezi signatáři jsou i klíčové tváře zpravodajství, jako Michal Kubal, Daniel Stach, Jakub Železný nebo Jana Klímová. „Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům. Současný model financování zaručuje nezávislost a stabilitu,“ stojí v prohlášení. Zaměstnanci kritizují také to, že vláda chystá zásadní změny bez odborné debaty. 

K iniciativě se přidala i veřejnost prostřednictvím internetové petice, která rovněž varuje před vznikem „státních médií“.

Nezávislost veřejnoprávních médií podpořil také prezident Pavel. V diskusi s Pražany při své dvoudenní návštěvě metropole uvedl, že převedení financování Českého rozhlasu a České televize pod státní rozpočet nemusí být nutně problém v zemích, kde politická kultura zaručí, že nebude docházet k tlakům ze strany státní moci. „U nás si tím nejsem tak úplně jistý,“ řekl. Dodal, že pokud by měla být narušena nezávislost, je potřeba se proti takovým snahám postavit.

Prezident Petr Pavel do debaty navíc vstoupil i během své dubnové návštěvy Argentiny. Zdůraznil, že samotná forma financování (zda jde o poplatky či státní rozpočet) není tak zásadní jako jasné garance, že nebude docházet k politickému zasahování do fungování médií. Zároveň se proti aktuálnímu znění vládního zákona ostře ohradila Iniciativa pracovníků České televize a Českého rozhlasu. Její petici podepsalo přes 3000 ze 4500 zaměstnanců. Navrhované převedení pod státní rozpočet podle nich nezávislost přímo ohrožuje.

Andrej Babiš zrušení poplatků hájí: O ovládnutí ČT a ČRo prý nejde

Premiér Andrej Babiš (ANO) však obavy ze ztráty nezávislosti veřejnoprávních médií odmítá. Podle jeho slov je financování z rozpočtu běžné v 17 zemích EU. „Kdybychom chtěli nějakým způsobem ovládat tahle média, nemuseli jsme v minulosti schvalovat jejich výroční zprávy,“ uvedl premiér v únoru v Bratislavě. Jako cestu k lepší transparentnosti navrhuje možnost kontroly obou médií Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). 

Konec poplatků za ČT a ČRo? Opozice hrozí obstrukcemi a varuje před paralýzou

Zatímco zaměstnanci varují před ztrátou nezávislosti, opozice i samotná média bijí na poplach kvůli bezprostřednímu ohrožení fungování ČT a ČRo. Vládní plán označují za snahu instituce finančně „vyhladovět“. Opoziční strany varují před úplnou paralýzou vysílání i rizikem následného politického ovládnutí a jsou připraveny návrh ve Sněmovně obstruovat.

Vláda už potvrdila, že instituce čekají citelné škrty, protože se rozpočet vrací na úroveň roku 2024. Od příštího roku má ČT dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun (o miliardu méně, než letos vybere na poplatcích) a ČRo 2,07 miliardy korun (o 400 milionů méně).

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek v reakci na to prohlásil, že s takovým rozpočtem televize nebude schopna naplnit své závazky, bude muset utlumit výrobu a propouštět zaměstnance. Ředitel ČRo René Zavoral to označil za pokus otevřít si cestu k oslabení a politickému ovládnutí média.

Opozice návrh považuje za účelovou likvidaci médií a přípravu na jejich zestátnění. Proti zákonu chystá ve Sněmovně masivní obstrukce. „Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve Sněmovně zažije vláda peklo, 'spacáky' jsou slabý odvar,“ vzkázal vládě předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Kdo musí platit poplatky za televizi a rozhlas v roce 2026?

Bez ohledu na politické plány pro rok 2027 je nyní povinností každého řídit se platným zákonem.

Pozor: Pokud projde aktuální vládní návrh, od 1. července 2026 by měli být od těchto poplatků zcela osvobozeni senioři starší 75 let, nezaopatřené osoby do 26 let a lidé se zdravotním postižením.  

Aktuální sazby koncesionářských poplatků (měsíčně):

• Televize: 150 Kč
• Rozhlas: 55 Kč
• Celkem: 205 Kč

Pozor na mobily a tablety

Mnoho lidí stále chybuje v tom, kdo je poplatníkem. Podle oficiálních informací České televize je poplatníkem každá domácnost, která vlastní zařízení technicky způsobilé k příjmu vysílání. Tato definice po novele zahrnuje i chytré telefony, tablety a počítače. Pokud tedy nevlastníte televizor, ale máte smartphone s připojením k internetu, poplatková povinnost se na vás vztahuje.  

Co hrozí neplatičům? Pokud by se domácnost nepřihlásila, hrozí jí podle zákona pokuta (přirážka): 

• 10 000 korun za nepřihlášenou televizi, 
• 5 000 korun za nepřihlášený rozhlas. 

Koncesionářské poplatky pro firmy a OSVČ v roce 2026

Upozornění: Vládní koalice plánuje od 1. července 2026 povinnost platit poplatky pro všechny firmy a podnikatele zcela zrušit. Do té doby však nadále platí následující pravidla.

Výše poplatku za televizi pro firmy se neodvíjí od počtu přístrojů na provozovně, ale od počtu zaměstnanců. 

• 0–24 zaměstnanců: Osvobozeno od poplatku.
• 25–49 zaměstnanců: Platí se pětinásobek sazby. 
• 50 a více zaměstnanců: Sazba roste progresivně. 

Podobně jako u televizních poplatků, i u rozhlasu se výše platby pro právnické a podnikající fyzické osoby odvíjí od počtu zaměstnanců. Povinnost platit vzniká firmě v případě, že vlastní alespoň jeden rozhlasový přijímač (včetně autorádií ve firemních vozech) nebo zařízení technicky způsobilé k příjmu, což jsou nově i chytré telefony a počítače. 

Měsíční výše rozhlasového poplatku:

• 0–24 zaměstnanců: 0 korun
• 25–49 zaměstnanců: 275 korun
• 50–99 zaměstnanců: 550 korun
• 100–199 zaměstnanců: 1 100 korun
• 200–249 zaměstnanců: 1 650 korun
• 250–499 zaměstnanců: 3 850 korun
• 500 a více zaměstnanců: 5 500 korun

OSVČ, která rozhlasový poplatek hradí již v rámci své domácnosti, je od podnikatelského poplatku osvobozena, pokud má méně než 25 zaměstnanců. Firmy s více než 25 zaměstnanci však platí poplatek bez ohledu na to, zda jejich majitelé platí poplatek i soukromě. 

Srovnání: Evropa a TV poplatky v roce 2026

Vláda často argumentuje tím, že v Evropě je trendem poplatky rušit. Jaká je realita v okolních a významných státech? 

• Německo (18,36 eur / cca 445 korun): Platí se plošně za každou domácnost, bez ohledu na vybavení. Systém je striktní a neumožňuje výjimky pro ty, kteří televizi nesledují. 
• Rakousko (15,30 eur / cca 371 korun): Rakušané přešli na podobný model jako Německo (tzv. ORF-Beitrag), aby zamezili vyhýbání se platbám přes streamovací služby. 
• Velká Británie (cca 419 korun): BBC zvedá od dubna 2026 roční poplatek na 180 liber, aby pokryla inflaci. 
• Slovensko (0 eur): Zde byly poplatky zrušeny a nahrazeny přímým financováním ze státního rozpočtu. Právě tento model, který je ale na Slovensku spojen s kritikou ohledně ztráty nezávislosti, chce česká vláda napodobit.

Často kladené dotazy ke koncesionářským poplatkům 2026

Kdy mají být koncesionářské poplatky za ČT a ČRo zrušeny?

Vládní koalice představila v polovině dubna finální návrh zákona, který poplatky pro všechny domácnosti plošně ruší od 1. ledna 2027. Financování od tohoto data přejde pod státní rozpočet. Ještě předtím má ale začít platit první fáze úlev. Podle vládního plánu by už od 1. července 2026 měly být od placení osvobozeny všechny firmy, senioři nad 75 let, nezaopatřené osoby do 26 let a lidé se zdravotním postižením.

Kolik činí koncesionářské poplatky v roce 2026?

Do schválení a platnosti nových úlev platí aktuální sazby z loňské novely. Domácnosti platí měsíčně 150 korun za televizi a 55 korun za rozhlas (celkem tedy 205 korun měsíčně).

Musím platit poplatek za televizi, když mám jen mobil nebo počítač?

Ano. Zákon definuje poplatníka jako domácnost, která vlastní zařízení technicky způsobilé k příjmu vysílání. Do této kategorie aktuálně spadají i chytré telefony (smartphony), tablety a počítače s připojením k internetu.

Co hrozí, když koncesionářské poplatky neplatím?

Pokud domácnost nevlastní přijímač, musí tuto skutečnost podložit čestným prohlášením. V případě, že přijímač (včetně chytrého telefonu) máte a nepřihlásíte se, hrozí vám podle zákona pokuta ve formě přirážky: 10 000 korun za nepřihlášenou televizi a 5 000 korun za nepřihlášený rozhlas.

Zpracováno s využitím informací ČTK.