Která města mají na účtech nejvíc peněz? Dominují ta největší, některá ale překvapí
- Kolik peněz mají města na účtech?
- Jak a do čeho investují?
- A kde zvládají hospodařit bez úvěrů?
Před komunálními volbami se opět řeší, jak velké úspory mají mít obce k dispozici. České samosprávy mají na účtech více než 500 miliard korun a peníze leží v bankách a ztrácí hodnotu. Stát proto začíná uvažovat, jestli obce zapojit do financování státního dluhu. Obce na druhou stranu oponují, že musejí šetřit na velké investiční projekty.
Podívejte se na žebříček deseti měst, která mají na účtech nejvyšší rezervy. Analýza e15 seřadila města s alespoň 10 tisíci obyvateli podle výše takzvaného čistého dluhu. Ten je vypočítán podle metodiky Ministerstva financí jako celkový dluh po odečtení peněz na účtech.
10. Opava
- Hrubý dluh: 344 milionů korun
- Peníze na účtu města: 1,360 miliardy korun
- Finanční rezerva: 1,016 miliardy korun (18 400 korun na obyvatele)
Opava část přebytků cíleně odkládá na velké projekty. Jen z lepšího hospodaření v roce 2025 převedla podle radnice zhruba 300 milionů korun do rezervy na strategické investice, mezi které řadí přestavbu Slezanky, obnovu obchodního domu Breda, aquapark nebo přípravu pozemků pro nové bydlení. Rezervu už ale Opava začíná také využívat. Rozpočet na rok 2026 je schodkový a počítá se zapojením peněz z předchozích let. Na investice má jít přibližně 630 milionů korun, přičemž největší současnou akcí je proměna bývalých Dukelských kasáren na novou městskou čtvrť. Část dřívějších rezerv město v posledních dvou letech využilo na odstraňování následků povodní z roku 2024.
9. Česká Lípa
- Hrubý dluh: 0
- Peníze na účtu města: 1,170 miliardy korun
- Finanční rezerva: 1,170 miliardy korun (31 800 korun na obyvatele)
Česká Lípa patří mezi města, která si vysokou finanční rezervu vytvořila prakticky bez využívání úvěrů. K nahromadění peněz přispěla série let, kdy příjmy města převyšovaly výdaje. Jen v letech 2020 až 2022 vytvořila Česká Lípa dohromady přebytek přes 360 milionů korun a dalších 76 milionů přidala v roce 2024. V posledních letech už ale radnice část dřívějších přebytků zapojuje zpět do rozpočtu. Pro rok 2026 schválila výdaje zhruba o 300 milionů korun vyšší než očekávané příjmy. Vysoká rezerva tak není jen pojistkou pro horší období, ale postupně slouží také k financování investic, aniž by se kvůli nim město muselo výrazně zadlužovat.
8. Hradec Králové
- Hrubý dluh: 692 milionů korun
- Peníze na účtu města: 2,052 miliardy korun
- Finanční rezerva: 1,360 miliardy korun (14 400 korun na obyvatele)
Poměrně vysoká rezerva souvisí mimo jiné s penězi na investice, které se zatím nepodařilo uskutečnit. Jen výsledek hospodaření za rok 2024 umožnil městu převést dalších 255 milionů korun do rozpočtové rezervy. Hradec nyní plánuje tempo investic výrazně zvýšit. V roce 2026 na ně vyčlenil téměř 1,1 miliardy korun, mimo jiné na rekonstrukci domu pro seniory Harmonie I, školy nebo okolí Gayerových a Vrbenského kasáren. Na jejich financování ale vedle dřívějších úspor využívá také nový bankovní úvěr ve výši až 700 milionů korun. Právě souběh vysokých zůstatků a dalšího zadlužování vyvolal debatu i ve finančním výboru města, který doporučil prověřit množství peněz dlouhodobě vyčleněných na dosud nerealizované projekty.
7. Teplice
- Hrubý dluh: 8 milionů korun
- Peníze na účtu města: 1,522 miliardy korun
- Finanční rezerva: 1,514 miliardy korun (29 700 korun na obyvatele)
Teplice jsou dalším příkladem města, které nemá skoro žádné úvěry a které si zároveň dokázalo vytvořit vysokou rezervu. Její část město plánuje využívat. Rozpočet na rok 2026 počítá se schodkem 681 milionů korun, který mají celý pokrýt úspory z minulých let, nikoliv nový úvěr. Na investice Teplice vyčlenily přes 920 milionů korun. Například na nové trolejbusy, rekonstrukce škol a ulic, dokončení Tržního náměstí nebo úpravy Aquacentra. V dalších letech město připravuje i nákladnější projekty, například revitalizaci teplického přednádraží a bývalé plovárny.
6. Karviná
- Hrubý dluh: 0 milionů korun
- Peníze na účtu města: 1,647 miliardy korun
- Finanční rezerva: 1,647 miliardy korun (33 700 korun na obyvatele)
Karviná podobně jako Česká Lípa hospodaří bez úvěrů. Ještě pro rok 2025 město sestavilo vyrovnaný rozpočet, nyní už ale začíná část nahromaděných peněz využívat. Rozpočet na rok 2026 je schodkový a rozdíl mezi příjmy a výdaji chce Karviná pokrýt právě z rezerv vytvořených v předchozích letech. Peníze směřují například do rekonstrukce Zámeckých koníren, nové mateřské školy v Loukách, obnovy polikliniky v Mizerově nebo modernizace areálu Lodičky. Město tak může větší investice financovat z vlastních prostředků bez potřeby úvěru, zároveň si v rozpočtu ponechává dalších 100 milionů korun jako rezervu na neočekávané výdaje.
5. Přerov
- Hrubý dluh: 13 milionů korun
- Peníze na účtu města: 1,671 miliardy korun
- Finanční rezerva: 1,658 miliardy korun (40 500 korun na obyvatele)
Dalším městem s nízkým dluhem je Přerov. Ten zároveň v posledních letech využíval nahromaděné peníze na investice pomalejším tempem. V roce 2024 měl například Přerov po úpravách rozpočtu na kapitálové výdaje vyčleněno téměř 1,37 miliardy korun, skutečně ale proinvestoval jen 275 milionů. Město přitom připravuje několik nákladných projektů. Historicky největší městskou investicí je přestavba bývalého Emosu na náměstí T. G. Masaryka na nové sídlo magistrátu, na kterou bylo vyčleněno přes 390 milionů korun, část nákladů ale pokryje dotace. Vysoká rezerva Přerovu umožňuje financovat investice převážně z vlastních zdrojů, její velikost ale zároveň souvisí s tím, že část plánovaných projektů se realizuje později, než předpokládají jednotlivé rozpočty.
4. Ostrava
- Hrubý dluh: 1,792 miliardy korun
- Peníze na účtu města: 6,619 miliardy korun
- Finanční rezerva: 4,827 miliardy korun (17 000 korun na obyvatele)
Největší česká města se seřadila na špičce tohoto žebříčku. Část vysoké rezervy město vytváří záměrně kvůli nákladným projektům. Dlouhodobě si spoří například ve zvláštních fondech na rekonstrukci městské nemocnice a výstavbu nového koncertního sálu, do kterých jen v rozpočtech na roky 2025 a 2026 vyčlenilo dohromady téměř 2,4 miliardy korun. Současně už Ostrava nahromaděné prostředky výrazně zapojuje do investic. Rozpočet na rok 2026 využívá přes tři miliardy korun uspořených či nevyčerpaných v předchozích letech a na investice počítá s rekordními 5,4 miliardy. Vedle koncertního sálu a nemocnice město financuje například most u Karoliny, Nové Bazaly nebo úpravy před hlavním nádražím.
3. Brno
- Hrubý dluh: 3,307 miliardy korun
- Peníze na účtu města: 9,565 miliardy korun
- Finanční rezerva: 6,258 miliardy korun (15 500 korun na obyvatele)
Fondy na nákladné projekty využívá také Brno. Město přitom stojí před mimořádně nákladnou investiční vlnou. Financuje například Janáčkovo kulturní centrum, multifunkční arenu, prodloužení tramvajové trati na Kamechy, projekty Velkého městského okruhu, vodohospodářskou infrastrukturu nebo bytovou výstavbu. Ani vysoké vlastní rezervy ale Brno nechce vyčerpat najednou. V rozpočtu na rok 2026 proto počítá také s přijetím úvěrů za 3,6 miliardy korun na kapitálové výdaje. Město tak velké investice rozkládá mezi vlastní nahromaděné prostředky, účelové fondy, dotace a úvěrové financování.
2. Plzeň
- Hrubý dluh: 1,223 miliardy korun
- Peníze na účtu města: 7,710 miliardy korun
- Finanční rezerva: 6,487 miliardy korun (34 500 korun na obyvatele)
Pro rok 2026 Plzeň naplánovala rekordních 5,2 miliardy korun investic a rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši zhruba 2,7 miliardy chce pokrýt právě penězi ze svých fondů. Prostředky mají směřovat například do rekonstrukce náměstí Republiky, Kulturního domu Peklo a hlavní knihovny, bytové výstavby nebo rozvoje areálu DEPO2015. Rezervy se přitom průběžně doplňují. Hospodaření za rok 2025 přineslo další stovky milionů volných prostředků, z nichž město většinu rozdělilo na nové projekty a část ponechalo ve Fondu rezerv a rozvoje.
1. Praha
- Hrubý dluh: 6,908 miliardy korun
- Peníze na účtu města: 169,274 miliardy korun
- Finanční rezerva: 162,816 miliardy korun (116 500 korun na obyvatele)
Praha převyšuje ostatní města nejen ve výši rezervy, ale i v přepočtu úspor na počet obyvatel. Na účtech na konci roku 2025 mělo hlavní město více než 160 miliard korun. K rozsahu rezerv přispívají vysoké příjmy metropole, ale také pomalé realizace plánovaných investic. V roce 2024 Praha jako celek vyčerpala jen 67 procent rozpočtovaných kapitálových výdajů a samotný magistrát 80 procent. Vedení města přitom samo připouští, že s tempem investic není spokojeno a že velké projekty brzdí například dlouhé povolování staveb a soutěže na dodavatele. Peníze přitom potřebuje na mimořádně nákladné projekty, jako jsou metro D, dopravní stavby nebo vodohospodářská a školská infrastruktura. Obrovská finanční rezerva Prahy tak není pouze výsledkem spoření na budoucí projekty, ale také dlouhodobého problému města proměnit plánované investice ve skutečně dokončené stavby.
