Válka na Ukrajině ONLINE: Možná přijde táta zítra. Ukrajina s Ruskem mění zajatce, někteří se nedočkají
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
Někteří příbuzní se však návratu blízkých nedočkali a podle AP doufali, že propuštění jim alespoň řeknou nějaké informace o nich. "Možná přijde táta zítra," plakal jeden malý chlapec.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
EIB představila nový fond v hodnotě 400 milionů eur na obnovu Ukrajiny
Evropská investiční banka (EIB) dnes zveřejnila nový fond v hodnotě 400 milionů eur (přibližně 9,5 miliardy korun) na obnovu Ukrajiny. Tyto prostředky z fondu budou použity před zahájením dlouhodobého plánu obnovení Ukrajiny ze strany Evropské unie Fond bude financován příspěvky 16 z 27 členských zemí EU, přičemž největší částky, po 100 milionech eur, vloží Francie a Itálie. Jeho posláním je poskytovat granty a půjčky, a také poskytovat záruky ukrajinským bankám a podnikům. Píše to agentura Reuters.
Ukrajina v NATO je hrozbou pro Rusko, řekl Putin
Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil obavy ohledně možného členství Ukrajiny v NATO, které bylo předmětem debat členských zemí aliance a Kyjeva na nedávném summitu ve Vilniusu. Putin uvedl, že to považuje za hrozbu pro Rusko. Agentura TASS informovala, že to dnes prezident prohlásil během televizního vysílání. Podle Putina není Moskva proti diskuzi o bezpečnostních zárukách, ale zdůraznil, že tyto záruky nesmí ohrozit ruské zájmy.
Summit NATO, který proběhl v Litvě v úterý a ve středu, se zaměřil zejména na situaci na Ukrajině, která od února loňského roku čelí ruské invazi. Zástupci aliančních zemí se dohodli, že zkrátí cestu Ukrajiny k vstupu do NATO, ale oficiální pozvání bude uděleno až poté, co budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tedy nedostal pozvánku ani časový plán pro své připojení.
Válka se nebude táhnout roky, řekl Joe Biden v Helsinkách. Putin jednou zjistí, že to není v zájmu Ruska, dodal americký prezident. Není podle něj realistické, že by Putin použil jaderné zbraně.
Ukrajina už obdržela dodávku kazetové munice od USA, v boji ji ale nepoužila. Pro CNN to řekl ukrajinský armádní velitel Oleksandr Tarnavskyj.
V ruské Karélii dostanou "hrdinové speciální vojenské operace" zdarma pozemky, řekl šéf republiky Artur Parfenchikov.
Sestřelený dron, který v noci zneškodnila ukrajinská armáda.
Další útok dronů
Ve čtvrtek v ranních hodinách ukrajinská protivzdušná obrana už třetí den v řadě zasáhla v Kyjevě a jeho okolí proti ruským dronům. Následkem byl pád trosek sestřelených dronů do několika městských čtvrtí, vznik požárů a nejméně jeden mrtvý. Zprávu přinesla agentura Reuters na základě informací z ukrajinských úřadů.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko sdělil, že při likvidaci požáru v historickém Podilu bylo objeveno tělo místního obyvatele. Úlomky dronu také způsobily škody na jednom patře bytového domu v čtvrti Darnycka na východě města, kde byly také dvě osoby zraněny. Dvě další osoby utrpěly zranění ve čtvrti Ševčenkovskij na západě města, kde došlo k požáru na balkoně bytového domu.
Měli byste být vděční
Dnes vyvolal kontroverzi britský ministr obrany Ben Wallace, když vyzýval Ukrajinu, aby projevila více vděčnosti za vojenskou pomoc ze strany Západu a nesměrovala ke svým spojencům stejný postoj, jaký by měla k americkému e-shopu Amazon. Wallace to řekl ve Vilniusu v Litvě, kde končil summit NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý kritizoval jako absurdní skutečnost, že neexistuje časový plán pro přijetí Ukrajiny do NATO. Avšak dnes se od své kritiky odklonil a prohlásil, že výsledky summitu jsou pozitivní, i když ne perfektní. Co se týče Wallaceových poznámek, Zelenskyj uvedl, že je nepochopil. Dále připomněl, že Ukrajina vždy vyjadřovala Británii svou vděčnost.
Ukrajina by měla být členem NATO, uvedl Sunak
Na konci dvoudenního summitu NATO ve Vilniusu britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že Severoatlantická aliance udělala „značný pokrok“ v poskytování podpory Ukrajině. Členské státy v Litvě oznámily nové balíčky vojenské pomoci a dohodu o změně budoucího procesu členství v alianci. Skupina G7 také představila dlouhodobé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Přesto Ukrajina neobdržela pozvánku ke členství v NATO.
Sunak uvedl, že Ukrajina by měla být členem Severoatlantické aliance a stane se jím v případě splnění všech požadovaných podmínek. „Z tohoto summitu je naprosto jasné, že veřejné mínění podporuje členství Ukrajiny v NATO a že se tak stane,“ dodal Sunak.
V loňském roce počet cizinců žijících v České republice poprvé přesáhl milionovou hranici, což bylo hlavně kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Nárůst počtu cizinců oproti předchozímu roku činil 69 procent, přičemž zvláštní nárůst byl zaznamenán mezi lidmi, kterým byla udělena takzvaná dočasná ochrana. Tato informace pochází z roční zprávy o migraci a integraci cizinců.
Český prezident Petr Pavel je s výsledky summitu NATO spokojen. NATO podle něj dokáže, když je potřeba, přijímat rozhodnutí rychle a efektivně.
G7 v prohlášení podpořila Ukrajina
Členové skupiny G7 podepsali společnou deklaraci, v níž nastínili dlouhodobou bezpečnostní a ekonomickou podporu, kterou hodlají poskytnout Ukrajině, a také "program reforem", který Ukrajině zajistí "řádnou správu věcí veřejných nezbytnou k tomu, aby se přiblížila svým euroatlantickým aspiracím".
Skupina G7 se například zaručila za zajištění technických a finančních potřeb vyplývajících z války s Ruskem nebo za posílení hospodářské stability a odolnosti Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím úsilí o rekonstrukci a obnovu.
V prohlášení se rovněž uvádí, že v případě budoucího ruského ozbrojeného útoku poskytne G7 Ukrajině rychlou a trvalou bezpečnostní pomoc.
Prohlášení rovněž uznává "potřebu vytvoření mezinárodního mechanismu pro náhradu škod, ztrát nebo újmy způsobených ruskou agresí".
Na oplátku se Ukrajina zaváže k reformám v oblasti dodržování lidských práv, demokracie, právního státu, respektu, svobody sdělovacích prostředků a uvedení svého hospodářství na udržitelnou cestu.
Zelenskyj: pokrok dosažený na summitu NATO je dobrý, ale pozvání by bývalo ideální
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje výsledky summitu NATO za velmi pozitivní, ale zdůrazňuje, že by bývalo ideální, kdyby Kyjev dostal na summitu přímo pozvánku do aliance.
"Můžeme konstatovat, že výsledky summitu jsou dobré, ale kdybychom dostali pozvánku, byly by optimální," řekl Zelenskyj.
Vyjádřil také spokojenost s rozhodnutím aliance, že Ukrajina nemusí dodržovat akční plán členství, i s tím, že ze summitu přišly pozitivní zprávy týkající se obranných balíčků, které byly oznámeny během summitu.
NATO tak usnadnilo Ukrajině cestu ke vstupu do NATO, ale nenabídlo konkrétní časový rámec.
NATO nastiňuje balíček, který má Ukrajinu přiblížit alianci
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg představil balík kroků, jehož cílem je během několika let přiblížit Ukrajinu k Severoatlantické alianci. Podle Stoltenberga plán, který je složen ze tří částí, zřídí "novou Radu Nato-Ukrajina, potvrdí, že se Ukrajina stane členem NATO, a zruší požadavek na akční plány členství".
Jens Stoltenberg a Zelenskyj na společné tiskové konferenci
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a Volodymyr Zelenskyj uspořádali společnou tiskovou konferenci. Stoltenberg během ní prohlásil: „Ukrajina je nyní NATO blíže než kdykoli předtím" a dodal, že "se těší na den, kdy se setkáme jako spojenci.”
Generální tajemník NATO rovněž upozornil na hrozbu, kterou představuje konflikt na Ukrajině pro evropskou bezpečnost. "V Evropě probíhá plnohodnotná válka a pro spojence NATO neexistuje žádná bezriziková varianta, ale největším rizikem je, pokud zvítězí prezident Putin," řekl Stoltenberg druhý den summitu NATO v litevském Vilniusu. Z tohoto důvodu je podle něj důležité, aby spojenci NATO podpořili Ukrajinu, a to především tím, že zajistí, aby Ukrajina měla dostatek zbraní.
