Válka na Ukrajině ONLINE: Putin si hraje s ohněm, varuje Trump

Německá vláda souhlasí, aby Polsko dodalo Ukrajině stíhačky MiG-29

Německo souhlasí, aby Polsko dodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, které byly původně součástí východoněmecké výzbroje. Informoval o tom německý týdeník Der Spiegel. O souhlas německou vládu požádala Varšava.

Maďarsko se rozhodlo odejít z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky

Maďarská vláda se rozhodla stáhnout své zástupce a odejít z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (IIB), na jejíž tři vysoce postavené představitele o den dříve uvalily Spojené státy sankce. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na maďarské ministerstvo hospodářství.

V Záporožské jaderné elektrárně explodovala ruská mina, tvrdí Ukrajinci

V ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně explodovala ruská mina a okupační síly se to pokusily skrýt před pracovníky Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), uvedla ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom. Největší evropskou atomovou elektrárnu okupují od loňska ruské invazní síly, MAAE v ní má své inspektory. Enerhoatom Rusy obvinil z toho, že energetické zařízení proměňují na vojenskou základnu a oblast kolem ní zaminovávají. Moskva ani MAAE se zatím k tomuto tvrzení nevyjádřily. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Ann Ganzerová v rozhovoru s E15 potvrdila, že v elektrárně hrozí jaderná havárie. 

Slovensko zakázalo kvůli pesticidu zpracování a prodej ukrajinského obilí

Slovensko zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí a z něj vyrobenou mouku, komodita nesmí jít ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není povolen v Evropské unii a který má negativní vliv na lidské zdraví. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zemědělství. Slovensko už ve středu oznámilo, že zásilku ukrajinské pšenice s vyšší koncentrací pesticidů měl zpracovat jeden ze slovenských mlýnů a úřady ji zachytily dřív, než zpřísnily pravidla přepravy obilí z Ukrajiny přes Slovensko.

Proti importu ukrajinského obilí se kvůli jeho nízkým cenám v posledních týdnech bouří zemědělci po celé střední a východní Evropě. 

Kyjev popřel, že ruské jednotky blokují cesty do Bachmutu

Ukrajinská armáda popřela, že by ruské síly obklíčily ukrajinské obránce Bachmutu. Tvrzení o obklíčení města zpochybnil i šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, jehož bojovníci nesou hlavní tíhu bojů o Bachmut. Východoukrajinské město je už dlouhé měsíce v epicentru krvavých střetů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Ruské jednotky odřízly obránce Bachmutu od posil a ústupu, tvrdí Moskva

Ruští vojáci blokují cesty do Bachmutu, ukrajinské síly odřízly od posil a zbavili je možnosti ústupu, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Východoukrajinské město je už dlouhé měsíce v epicentru krvavých bojů. V poslední době se zdá, že zde Rusové postupují. Tvrzení ruského ministerstva nebylo možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev na něj zatím nereagoval.

Polsko požádalo Německo o souhlas s dodáním stíhaček MiG-29 na Ukrajinu

Polsko požádalo německou vládu o souhlas s dodáním stíhacích letounů MiG-29 na Ukrajinu. Informoval o tom mluvčí německého ministerstva obrany. Letouny sovětské výroby, které měla dříve ve výzbroji armáda NDR, získalo Polsko v roce 2002. Německá vláda o polské žádosti rozhodne ještě dnes, řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Varšava tento měsíc už předala Kyjevu první letadla MiG-29, ta ale nepocházela z původně německých zásob, a proto tento krok nepodléhal souhlasu Berlína.

Šéf ukrajinské diplomacie vyzval NATO k většímu angažmá v Černém moři

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval NATO k většímu angažmá v oblasti Černého moře, která je jedním z hlavních dějišť války na Ukrajině. Šéf diplomacie také alianci navrhl, aby začlenila ukrajinskou protivzdušnou a protiraketovou obranu. „Černé moře má zásadní význam pro mírové a na budoucnost orientované uspořádání celé Evropy,“ řekl Kuleba na konferenci o bezpečnosti Černého moře v Bukurešti. „Bohužel je také ukázkou toho, jak rychle se situace může zhoršit, pokud jsou zanedbávány hrozby. Je načase, aby se z Černého moře stalo to, co se stalo z Baltského moře, moře NATO,“ dodal Kuleba.

Ruský soud uložil provozovateli Wikipedie pokutu, šíří podle něj falešné zprávy

Soud v Moskvě uložil provozovateli internetové encyklopedie Wikipedia, americké neziskové společnosti Wikimedia, další pokutu za to, že odmítá odstranit hesla týkající se války na Ukrajině. Jedná se v této souvislosti už o pátou pokutu. Firma Wikimedia má opět zaplatit dva miliony rublů, tedy asi 518 tisíc korun.

Norsko vypoví 15 ruských diplomatů

Norsko oznámilo, že vyhostí 15 pracovníků ruské ambasády v Oslu, kteří podle něj ve skutečnosti pracovali pro rozvědku. Ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová sdělila, že norská vláda chce tímto krokem chránit bezpečnost země a omezit působení ruských tajných služeb na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí už upozornilo, že na vyhoštění diplomatů bude reagovat, napsala agentura TASS.

Šéf Naftogazu: Soud v Haagu nařídil Rusku zaplatit firmě pět miliard dolarů

Soud v nizozemském Haagu v arbitráži nařídil Rusku zaplatit kompenzaci pět miliard dolarů (106 miliard korun) za to, že v roce 2014 na Krymu nezákonně vyvlastnilo majetek ukrajinské státní plynárenské firmy Naftogaz. Na twitteru to oznámil šéf podniku, Rusko se k jeho informacím zatím nevyjádřilo.

„Z Haagu přijde více verdiktů ve prospěch Ukrajiny,“ uvedl na webu firmy šéf Naftogazu Oleksij Černyšov. Rusko v roce 2014 ukrajinský poloostrov Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.

Ruská diplomacie pohrozila neprodloužením obilné dohody

Ruské ministerstvo zahraničí dnes varovalo, že nepřistoupí na další prodloužení obilné dohody, umožňující vývoz ukrajinské úrody ze tří černomořských přístavů, pokud do 18. května nedojde k pokroku při plnění ruských požadavků na odstranění překážek ve vývozu ruské zemědělské produkce a hnojiv. O den dříve ve stejném duchu varoval mluvčí Kremlu.

Moskva podmiňuje další prodloužení obilné dohody splněním požadavků, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z ruského města Toljatti do ukrajinského přístavu Oděsa a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských společností vyrábějících a přepravujících zemědělské výrobky a hnojiva.

„Potvrzujeme naše stanovisko, že bez pokroku při řešení pěti 'systémových' problémů nelze o dalším prodloužení obilné dohody po 18. květnu ani hovořit,“ uvedla ruská diplomacie.

Ukrajinská ekonomika loni klesla o 29,1 procenta

Ukrajinská ekonomika loni kvůli dopadům ruské invaze klesla o 29,1 procenta. Oznámil to dnes ukrajinský statistický úřad. Je to nejvýraznější propad hrubého domácího produktu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Výsledek je ale nepatrně lepší, než se čekalo.

Na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění až 354 tisíc vojáků, tvrdí dokument USA

Ve válce na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění až 354 tisíc ruských a ukrajinských vojáků, vyplývá z údajných dokumentů amerických zpravodajských služeb zveřejněných na internetu. Informuje o tom agentura Reuters, která zároveň uvádí, že čísla nebyla schopná ověřit. Moskva i Kyjev přinejmenším některé z dokumentů zpochybňují a američtí představitelé tvrdí, že část z materiálů někdo pozměnil.

Jeden z dokumentů, který je údajně z dílny americké vojenské rozvědky DIA, odhaduje, že Rusko na bojišti přišlo o 35 500 až 43 tisíc vojáků, zatímco dalších 154 tisíc až 180 tisíc jich utrpělo zranění. Počet padlých na straně ukrajinské armády materiál odhaduje na 15 500 až 17 500 a zraněných na 109 tisíc až 113 500.

Tato čísla jsou řádově desetkrát větší, než jakékoliv údaje zveřejněné Moskvou či Kyjevem.

 Zadržení amerického novináře Gershkoviche osobně schválil Putin

Zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche osobně schválil ruský prezident Vladimir Putin, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Jedenatřicetiletý novinář listu Wall Street Journal (WSJ) čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až 20 let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř 40 let.

„To, že ruský prezident s tímto krokem souhlasil, odráží rostoucí vliv kremelských zastánců tvrdé linie, kteří prosazují prohloubení konfrontace s Washingtonem,“ uvedla agentura. S iniciativou podle Bloombergu přišli „jestřábi“ z řad nejvyšších činitelů ruských bezpečnostních složek.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že zadržení novináře nebylo Putinovým rozhodnutím, ale šlo o „naprostou výsadu“ tajných služeb, které dělaly svou práci. Jak podotýká Bloomberg, tyto služby se zodpovídají přímo ruskému prezidentovi.

Gershkovichovo zadržení na konci března oznámila ruská tajná služba FSB. Ta uvedla, že Američana zadržela v Jekatěrinburgu na Urale při pokusu získat tajné informace, a zahájila proti němu trestní stíhání. Novinář i WSJ obvinění ze špionáže odmítli jako zcela nepodložená.