Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko v noci vyslalo drony na Ukrajinu

Biden telefonoval s Erdoganem, mluvili o členství Švédska v NATO

Americký prezident Joe Biden si telefonoval se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem den poté, co Erdogan ve volbách podruhé obhájil svou funkci. Podle Bidenova vyjádření Erdogan zmínil požadavek na dodávky amerických stíhaček F-16, zatímco Biden připomenul otázku schválení vstupu Švédska do NATO.

„Víc o tom budeme mluvit příští týden,“ řekl americký prezident. Telefonát s tureckým lídrem komentoval pouze stručně. Prohlášení Bílého domu o obsahu hovoru nebylo ihned k dispozici.

Komuniké turecké strany uvedené body nezmiňuje. Uvádí pouze, že Biden poblahopřál Erdoganovi ke znovuzvolení a že dvojice se shodla na potřebě posílit spolupráci mezi svými zeměmi.

Rusko po odchodu wagnerovců od Bachmutu výrazně méně útočí, tvrdí Ukrajina

Rusové po odchodu žoldnéřů Wagnerovy skupiny od Bachmutu snížili u tohoto východoukrajinského města intenzitu svých útočných operací. Na telegramu to uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, podle které Ukrajinci stále drží část jihozápadního Bachmutu. Moskva město předminulý týden prohlásila za dobyté, Kyjev to oficiálně nepotvrdil.

„Intenzita nepřátelské ofenzivy se výrazně snížila, protože nepřítel nahradil wagnerovce běžnými jednotkami. Naši vojáci tento postup nepříteli výrazně ztěžují,“ píše v příspěvku na sociální síti Maljarová, podle které ale ruská armáda na bachmutské frontě se stejnou intenzitou pokračuje v dělostřeleckém ostřelování.

„Naše jednotky kontrolují jihozápadní čtvrť Bachmutu,“ uvádí Maljarová.

Wagnerovci, soukromá vojenská skupina ruského podnikatele Jevgenije Prigožina, se z Bachmutu začala stahovat 25. května. Prigožin oznámil, že své pozice jeho bojovníci přenechají ruské armádě.

O východoukrajinské město, které má nyní podle pozorovatelů už spíše symbolickou než strategickou hodnotu, bojovali ruští a ukrajinští vojáci tvrdě po dlouhé měsíce. Převzetí kontroly nad Bachmutem Moskva ohlásila 20. května.

V Rusku by měla po válce vzniknout demilitarizovaná zóna, navrhuje Kyjev

V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na twitteru to dnes uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.

„Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů,“ uvedl na twitteru Podoljak. Zónu by „v první fázi“ pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.

Demilitarizovaná zóna by podle Podoljaka měla vzniknout v ruské Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti. O Krasnodarské oblasti, která sousedí s Krymským poloostrovem, se Podoljak nezmínil. Krym v roce 2014 anektovalo Rusko, ukrajinští představitelé jeho opětovné získání opakovaně uvádějí jako jednu z podmínek ukončení války.

O vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území Podoljak hovořil už v sobotu, a to v reakci na prohlášení ruské diplomacie. Ta oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině, ve kterých mimo jiné žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Podoljak následně psal nejen o demilitarizaci, ale také o vydání válečných zločinců a strůjců války a o vyplacení reparací.

Polsko zavře hranice pro ruské a běloruské kamiony

Polsko zavádí nové omezení na hranicích s Běloruskem a od 1. června zakáže vjezd kamionům s běloruskou a ruskou poznávací značkou, oznámil ministr vnitra Mariusz Kamiňski. Příslušné nařízení již vyšlo v úředním věstníku a 30. května vstoupí v platnost, uvedl polský rozhlas. Zákaz bude platit do odvolání.

Ministerstvo krok odůvodnilo starostí o veřejnou bezpečnost, ale v médiích se objevilo, že jde o reakci na výzvu ruských poslanců ruské vládě, aby zakázala polským kamionům vjezd do Ruska v odvetě za sankce Evropské unie.

Ministerstvo vnitra také v reakci na páteční potvrzení verdiktu nad aktivistou polské menšiny v Bělorusku uvalilo sankce na 365 Bělorusů v podobě zákazu vstupu do Polska a do schengenského prostoru. Postih se se týká nejen politiků, hodnostářů a soudců autoritářského režimu, ale i prorežimních sportovců, sportovních funkcionářů či novinářů. Na „černé listině“ se tak ocitlo i 159 poslanců běloruského parlamentu - na ostatní Varšava uvalila sankce již dříve - 76 soudců, sedm prokurátorů, 32 zástupců místních úřadů a 28 velitelů a pracovníků silových složek. Ministr Kamiňski také zmrazil finance a majetek 20 firem a 16 jednotlivců spjatých s ruským kapitálem.

Jde o přislíbenou odvetu polské vlády za rozhodnutí běloruského nejvyššího soudu, který v pátek potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andreji Pačobutovi.

Dánsko navýší výdaje na vojenskou pomoc Ukrajině o 2,6 miliardy dolarů

Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že její vláda hodlá během letoška a příštího roku navýšit výdaje na vojenskou pomoc Ukrajině o 2,6 miliardy dolarů. Dánsko už letos vytvořilo fond, který má k dispozici miliardu dolarů, na vojenskou, civilní a podnikatelskou pomoc Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reagoval, že tato pomoc v krátkém a středním časovém horizontu posílí schopnosti ukrajinských ozbrojených složek. 

BIS: Rusko zřejmě bude chtít zamezit schválení obranné smlouvy Česka s USA

Ruské zpravodajské aktivity jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky rizikovější než čínské. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou ruské operace podle něho otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy, řekl ředitel civilní kontrarozvědky na dnešní konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně.

Ohledně obranné smlouvy je podle Koudelky nutné rozlišovat mezi běžnou politickou debatou, která patří k demokracii, a dezinformačními útoky proruských aktérů, které směřují proti dohodě nebo proti lidem, kteří za ní stojí. „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ prohlásil Koudelka. Smlouvu, kterou podepsala minulý týden ve Spojených státech ministryně obrany Jana Černochová (ODS), nyní čeká ratifikační proces v obou parlamentních komorách.

Pro ruské zpravodajské služby je podle Koudelky nyní obtížnější využívat jako zdroje informací obyvatele kvůli nízké přítomnosti ruských diplomatů v Česku, omezené činnosti ruských firem a ztížené možnosti cestování. Zvyšuje se podle něho význam technických operací a operací v kyberprostoru. „Rusové mohou monitorovat naši telefonickou komunikaci. Mají k tomu dostatečné technické prostředky umístěné v objektech zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze,“ varoval Koudelka.

Protiruské sankce mají svůj účinek, řekla slovenská prezidentka Čaputová

Sankce proti Rusku kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty.

„Naše jednota je zkoušena. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.

Rusko po delší době udeřilo na Kyjev ve dne, rakety zničeny, hlásí správa města

Ruská invazní armáda dnes po delší době výhradně nočních vzdušných útoků udeřila na Kyjev ve dne, kdy byla většina lidí v práci a na ulici, uvedla správa ukrajinské metropole na platformě telegram. Kyjev se přitom stal terčem útoků už v noci na dnešek; po několika hodinách se pak městem znovu rozezněly sirény a byly ohlášeny exploze. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle předběžných informací zničila všechny ruské střely mířící na město, uvedla kyjevská správa. Média informují o dopadech trosek raket a jednom zraněném. Podobné informace stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Šéfové českého Parlamentu chtějí na jednání NATO mluvit o členství Ukrajiny

Zasedání zástupců parlamentů zemí NATO, které se uskuteční v pátek ve Vilniusu, se zúčastní šéfové obou komor českého zákonodárného sboru. ČTK o tom dnes informovala senátní tisková tajemnice Lada Faldynová. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už před třemi týdny uvedli, že k jejich tématům bude patřit členství Švédska v Severoatlantické alianci a také podmínky přičlenění Ukrajiny.

„Osobně považuji za důležité také na setkání upozornit, že jsou i další země, které nyní Rusko bezprostředně ohrožuje - Moldavsko, Gruzie i další. Za zásadní považuji rovněž užší propojení NATO s partnery z Tichomořské Asie,“ uvedl Vystrčil. Předseda Senátu má vystoupit v bloku věnovaném dlouhodobému plánu podpory Ukrajiny, stejně jako předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Očekává, že se parlamentní zástupci většinově shodnou na roli NATO jako záruky obranyschopnosti, posílení podpory Ukrajiny a obhajobě hodnot, které jsou nezbytné pro svobodný a demokratický svět.

Kyjevská správa hlásí likvidaci všech ruských střel mířících dopoledne na Kyjev, média informují o dopadech trosek raket a jednom zraněném.

Sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní, řekla slovenská prezidentka Čaputová.

„Jsou to nejmépe utracené peníze.“

Americký senátor Lindsey Graham během setkání s Volodymyrem Zelenským označil smrt Rusů za nejlépe utracené americké peníze.

Několik obcí v Belgorodské oblasti ostřeluje ukrajinská armáda, tvrdí gubernátor

Několik obcí v Belgorodské oblasti ostřelují ukrajinské ozbrojené síly, uvedl dnes dopoledne na platformě telegram Vjačeslav Gladkov, gubernátor ruského regionu, který sousedí s Ukrajinou. Ta se už rok a čtvrt brání ruské vojenské agresi. Podle Gladkova se terčem ostřelování staly dva průmyslové podniky a čtyři lidé utrpěli zranění. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné ihned nezávisle ověřit. Rusko mezitím podniklo na Ukrajinu další vlnu vzdušných útoků.

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná, uvedl Řehka

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl Řehka na dnešní konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně. Zásadní k zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení.

„Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, což je pro nás ten nejhorší scénář, není nemožná, je možná,“ varoval Řehka. Armáda se podle něho snaží připravit se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, tedy Ruskem. „Protože Rusko dneska je na trajektorii konfliktu s aliancí,“ míní náčelník generálního štábu.

V Kyjevě jsou slyšet exploze, píše Reuters s odkazem na svědky. Městem se předtím rozezněly sirény, starosta vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech.