Žebříček deseti nejmocnějších tajných služeb světa. Kdo řídí globální hru ve stínu
Kybernetické útoky, ekonomická špionáž i skryté operace – svět tajných služeb zasahuje do všech oblastí globální politiky a byznysu. Ovlivňuje ceny energií, vývoj technologií i geopolitickou rovnováhu. Které tajné služby dnes patří mezi nejmocnější hráče planety?
10. RAW (Indie)
Research and Analysis Wing (RAW) je hlavní zpravodajskou službou Indie, která podporuje její postavení jako rychle rostoucí regionální a globální mocnosti. Z ekonomického pohledu je její role stále důležitější pro ochranu indického high-tech sektoru a zajištění energetických zdrojů proti regionálním soupeřům.
Nejvýznamnější známou operací bylo zajištění nezávislosti Bangladéše v roce 1971, kde RAW hrála klíčovou roli v podpoře odboje proti Pákistánu, což přetvořilo geopolitickou mapu regionu. V moderní době se soustředí na kontrašpionáž proti čínské tajné službě a ochranu indického know-how.
9. MOIS (Írán)
Íránské ministerstvo zpravodajství a bezpečnosti (MOIS) patří k nejvlivnějším složkám režimu, které pomáhají Teheránu prosazovat jeho regionální ambice a čelit dopadům mezinárodních sankcí. Ve spolupráci s dalšími státními i polovojenskými strukturami – zejména revolučními gardami (IRGC) – se podílí na obcházení exportních a technologických omezení, zajišťuje nákupy citlivých „dual-use“ technologií a udržuje neoficiální finanční kanály pro vývoz ropy.
V zahraničí se MOIS zaměřuje nejen na sledování exilové opozice a disidentů, ale i na koordinaci kontaktů s regionálními spojenci a zástupnými skupinami, čímž nepřímo ovlivňuje bezpečnostní i ekonomickou stabilitu Blízkého východu.
8. BND (Německo)
Spolková zpravodajská služba (BND) se soustředí na bezpečnostní hrozby a informace relevantní pro největší evropskou ekonomiku, s prioritou energetické bezpečnosti, technologické špionáže a monitoringu ekonomických dopadů globálních krizí. Její nejvýznamnější aktivita spočívá v poskytování kritických dat německé vládě o ekonomických a bezpečnostních záměrech Ruska a Číny.
BND však čelila také kritice kvůli spolupráci s americkou NSA, když v minulosti pomáhala sledovat komunikaci evropských politiků a strategicky a technologicky významných podniků – aféra, která vyvolala v roce 2015 napětí v rámci EU i doma v Německu.
7. DGSE (Francie)
Generální ředitelství pro vnější bezpečnost (DGSE) je hlavní francouzská zahraniční rozvědka, která hraje klíčovou roli při ochraně strategických a ekonomických zájmů Francie, zejména v Africe – regionu zásadním pro dodávky nerostných surovin, energetiku a obchodní vliv. DGSE je aktivní v ekonomickém zpravodajství, kde chrání významné francouzské korporace před zahraniční špionáží.
Mezi její nejznámější, byť kontroverzní, operace patří potopení lodi Rainbow Warrior organizace Greenpeace v roce 1985 na Novém Zélandu, která protestovala proti francouzským jaderným testům. To ukázalo, že Francie je ochotna jít tvrdě za svými strategickými zájmy.
6. MI6 a GCHQ (Velká Británie)
Britské zpravodajství kombinuje klasickou špionáž MI6 (Secret Intelligence Service) s kybernetickou a komunikační silou GCHQ (Government Communications Headquarters). MI6 se po Brexitu stále více zaměřuje na ekonomické a technologické hrozby, zejména z Číny a Ruska, a podporuje ochranu britských obchodních a diplomatických zájmů po celém světě.
GCHQ patří k nejvyspělejším kybernetickým agenturám světa – chrání finanční centrum Londýna, energetickou síť a státní instituce. Jako člen aliance „Five Eyes“ (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie) sdílí klíčové zpravodajské informace a vede aktivní kybernetické operace proti státním i nestátním aktérům. Tradice MI6 sahá od její role ve světových válkách a studené válce až po současný boj proti terorismu a hybridním hrozbám.
5. SVR a FSB (Rusko)
Ruské služby, SVR (zahraniční rozvědka) a FSB (kontrarozvědka), jsou úzce provázány s energetickou a zahraniční politikou Kremlu a zaměřují se na narušování ekonomické a politické soudržnosti EU. Mezi jejich operace patří vlivové aktivity, dezinformace a kybernetické útoky, které zvyšují napětí na energetických trzích a podkopávají jednotu Západu při prosazování sankcí.
K nejvýznamnějším patří kybernetický útok SolarWinds v letech 2020 až 2021, při kterém byly kompromitovány sítě stovek vládních agentur a globálních korporací. Dále jsou nechvalně proslulé operace s cílem otravy a eliminace nepohodlných osob v zahraničí (např. Skripal, Litviněnko), které demonstrují ruskou ochotu použít extrémní prostředky.
4. Mosad (Izrael)
Mosad se specializuje na cílené a vysoce efektivní operace, které chrání izraelské bezpečnostní, technologické a ekonomické zájmy v nestabilním regionu Blízkého východu. Historicky proslul dopadením nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna v Argentině (1960) a Operací Boží hněv, pomstou za útok na izraelské sportovce v Mnichově (1972).
V současnosti se podílí na operacích proti Hizballáhu – například na útoku na pagery vybavené výbušninami a likvidaci předsedy výkonné rady Hizballáhu Hashema Safieddina v Bejrútu (2024) – a na sabotážích íránského jaderného programu. Z ekonomického hlediska hraje roli v ochraně izraelského technologického sektoru, zajišťování strategických surovin a sledování hrozeb, které mohou ovlivnit energetickou a obchodní stabilitu země.
3. MSS (Čína)
Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS) je považováno za největší zpravodajskou službu na světě, jejíž hlavní doménou je průmyslová a ekonomická špionáž. Klíčovým cílem je podpora strategie „Made in China 2025“ a urychlení technologického a ekonomického vzestupu Číny. MSS stojí za rozsáhlými kybernetickými operacemi a krádežemi duševního vlastnictví, které zahrnují infiltraci západních technologických firem a výzkumných institucí.
Známé jsou případy krádeží plánů stíhaček F-35 a dalších vojenských technologií, jež čínskému průmyslu ušetřily miliardy dolarů a výrazně zkrátily vývojové cykly. Pro západní byznys představuje MSS největší hrozbu v oblasti špionáže, kybernetických útoků a zneužívání know-how.
2. NSA (USA)
National Security Agency (NSA) je globální lídr v kybernetické špionáži, jejíž obrovská kapacita pro sběr a analýzu dat je klíčová pro udržení technologické a ekonomické dominance USA. Její činnost se soustředí na ekonomickou špionáž, odhalování krádeží duševního vlastnictví (IP) a globální kybernetickou válku.
Nejznámější operací je program PRISM, odhalený Edwardem Snowdenem (2013), který ukázal masivní rozsah hromadného sběru komunikace. Úzce se podílela i na vývoji sofistikovaných kyberzbraní, jako je Stuxnet (ve spolupráci s Izraelem), určených k sabotáži íránského jaderného programu, což mělo přímý geopolitický a ekonomický dopad.
1. CIA (USA)
Central Intelligence Agency (CIA) je globální zpravodajská služba s největším rozpočtem na světě, jejíž analytické výstupy a tajné operace zásadně ovlivňují energetické trhy, regionální stabilitu i investiční klima Spojených států. Historicky se proslavila během studené války, zejména svržením íránského premiéra Muhammada Mosaddeka v roce 1953, což posílilo západní kontrolu nad ropnými zdroji.
V moderní éře patří k nejznámějším operacím Neptunovo kopí (2011), při níž CIA lokalizovala a koordinovala zásah proti Usámu bin Ládinovi v pákistánském Abbottábádu. Úspěch operace měl globální bezpečnostní i ekonomický dopad – posílil důvěru v americké zpravodajství a snížil rizika spojená s terorismem pro západní ekonomiky.
