ANALÝZA: Kurzarbeit drhne na výši podpory, pojistném či povinné rekvalifikaci

Úřad práce

Úřad práce Zdroj: profimedia.cz

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
Úřad práce pro Prahu 4
Úřad práce ČR
Úřad práce pro Prahu 4
6
Fotogalerie

Až osmdesát procent mzdy pro lidi, kteří částečně nepracují, automatický start vyplácení podpory bez rozhodnutí vlády nebo povinná rekvalifikace. To jsou některé z třecích ploch kurzarbeitu, který navrhuje šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Vznášejí je členové vlády za hnutí ANO, zástupci firem nebo odbory. Máláčová tvrdí, že kabinet se na podobě opatření pro udržení zaměstnanosti v dobách krize dnes dohodne.

Jedna z hlavních výhrad spočívá ve vágním určení výše podpory, která je navrhována mezi šedesáti až osmdesáti procenty průměrného výdělku. Konkrétní sumu by určovala vláda svým nařízením. Člověk, který by pravidelně chodil na Úřad práce a účastnil se rekvalifikačního kurzu, by měl nárok na desetiprocentní bonus.

„Atraktivitu kurzarbeitu by zřejmě nesnížilo ani konstantních 60 procent průměrné mzdy s případným bonusem, ale až ve druhé polovině kurzarbeitu, kdy by se zaměstnanec v mimopracovní době aktivně vzdělával a připravoval se tak na angažmá v jiné firmě,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Maláčová v rozhovoru pro E15.cz řekla, že na výši podpory se neshoduje ani s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). „Proto je možné, že parametry se budou drobně měnit,“ uvedla s tím, že chce, aby předlohu po schválení vládou přijal parlament ve zkráceném režimu.

Podniky kritizují také to, že z podpory bude stát okamžitě inkasovat sociální a zdravotní pojištění. Ze stokoruny vyplacené zaměstnanci si tak vezme 38 korun. „Jedná se o nepřiměřenou finanční zátěž, která výrazně sníží výši skutečně obdržené podpory,“ dodal Diro.

Zástupci podniků připomínají, že už stávající právní úprava stanoví odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu, což v řadě případů bude znamenat vyšší než čistě proporcionální odvod ze mzdy částečně zaměstnaného.

Předloha navíc neřeší, co mají zaměstnanci a zaměstnavatelé dělat při úplném zavření provozů, k němuž došlo na jaře v restauracích, hotelech nebo kadeřnictvích.

„Předpokládáme, že se počítá s operativním spuštěním obdoby dnešního programu Antivirus, tedy jeho režimu A. Předkladatel by to ale měl minimálně deklarovat,“ podotkl Diro.

Ministryně Maláčová vzbudila rozruch tím, že prosazuje povinné vzdělávání. „Navrhujeme uzákonit, aby dobu, kdy lidé nepracují, využili k navýšení kvalifikace. Myslím, že to je skutečně inovativní. Jde o přidanou hodnotu nového kurzarbeitu,“ řekla E15.cz.

Opatření by zřejmě nezačalo fungovat už letos. „Zvažujeme odloženou účinnost, protože se může jednat až o statisíce lidí. Cíl je ale jasný. Když si zaměstnanci budou zvyšovat kvalifikaci, budou mít vyšší mzdy. Přiblíží nás to k zemím, které nemají tak levnou pracovní sílu jako my,“ argumentuje Maláčová.

Šéfka rezortu práce tvrdí, že kurzarbeit by mohl platit už od listopadu, aby nahradil program Antivirus prodloužený vládou do konce října. Kvůli rozdílným postojům politických subjektů, zaměstnavatelů a odborů a také délce legislativního procesu však ministryně Schillerová nebo někteří poslanci nevylučuje pokračování programu až do konce roku.

Hlavní rozpory

- Zákon přesně nestanoví výši podpory, která se má pohybovat mezi 60 až 80 procenty průměrného výdělku. Odbory žádají, aby lidé, kteří částečně nepracují,dostávali přes 80 procent.

- Kurzarbeit se nebude spouštět automaticky například při dosažení určité míry nezaměstnanosti, ale bude ho vyhlašovat vláda. Ekonomické potíže přitom nemusejí dopadat plošně na celý stát, ale například při povodních se mohou dotknout jen určitých regionů.

- Ve dnech, kdy nebudou chodit do zaměstnání, se lidé budou muset povinně rekvalifikovat například na kurzech Úřadu práce.