Bartoš chce zvýšit zájem firem o veřejné zakázky. Vyřešit to má reforma ÚOHS

.

. Zdroj: Shutterstock

Každá firma, podnikatel nebo živnostník, kteří se kdy ucházeli o veřejnou zakázku, si už jistě někdy říkali, jestli jim to za tu byrokracii opravdu stojí. Stát tím přichází nejen o schopné dodavatele, ale z obavy z dlouhých přezkumných řízení se i sami zadavatelé raději drží zpátky a nesepisují inovativní veřejné zakázky. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přišel s návrhem zákona, který má právě obávané přezkumy zkrátit.

„Když jsme se ptali zadavatelů, proč nezadávají zakázky, kde bude rozhodovat kvalita a inovace, zaznívaly obavy z průtahů, z přístupu kontrolních a dozorových orgánů,“ řekla za ministerstvo šéfka sekce veřejného investování Leona Gergelová Šteigrová. Zatímco z evropské sedmadvacítky má 24 států tři a méně instancí přezkumného řízení, Česká republika jich má pět. Průměrná doba přezkumu se tak protahuje na pět měsíců, zatímco například v sousedním Německu je to 40 dnů. Právě délka přezkumu je podle ministerstva hlavním důvodem, proč se firmy do tendrů nehlásí.

„Je tu velký tlak trhu, firem a velkých zadavatelů, kteří mluví o nutnosti reformy a urychlení přezkumu. Protože ve chvíli, kdy jde třeba o stavební zakázku, tak jim není jedno, jestli podepíší smlouvu a začnou stavět v březnu nebo v listopadu,“ pokračuje Gergelová Šteigrová. Podobně se ve společném stanovisku vyjádřily Letiště Praha, Správa železnic a České dráhy. „Věříme, že reforma může přispět ke kultivaci hospodářské soutěže na jednotlivých trzích a ke snížení administrativních a právních nákladů,“ uvedla za velké zadavatele trojice firem.

Bartoš poslal návrh v červnu teprve do mezirezortního připomínkového řízení a doufá, že jej vláda a parlament stihnou projednat do konce volebního období. „Pro strategické investice státu je klíčové, aby byl přezkum veřejných zakázek předvídatelný a rychlý. Stejně tak je zásadní pro soukromé investory a dodavatele, aby mohli přesně plánovat,“ řekl ministr, podle kterého má reforma za cíl zvýšit atraktivitu veřejných soutěží.

Nově by se mělo rozhodovat na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pouze v jedné instanci, soudní přezkum nicméně zůstává, byť s kratšími lhůtami. Zákon také reaguje na kritiku, že současnou poslední instancí na antimonopolním úřadu je jeho předseda, který může svévolně rozhodnout i o zrušení celého zadávacího řízení. Místo něho mají rozhodovat tříčlenné senáty; jeden z členů by měl přitom být odborníkem na danou problematiku, ať už půjde o stavebnictví, dopravu, nebo o IT. Experty mají podle zástupců rezortu dodat oborové a podnikatelské svazy.

Po vzoru Německa by měli zadavatelé i dodavatelé získat do dvaceti dnů od úřadu takzvaný předběžný právní názor. „Je potřeba, aby účastníci velmi rychle věděli, jak na tom jsou, tedy jestli mají v tendru pokračovat, opravit ho nebo od něho ustoupit,“ řekla Gergelová Šteigrová. Antimonopolní úřad by měl zároveň podle ní o sporech spíše rozhodovat než zakázky sám vyšetřovat. Do probíhajících zakázek by měl nově úřad zasahovat pouze ve výjimečných případech.

Ministerstvo chce kromě toho snížit počet žalob; ze dvou měsíců na dva týdny se zkracuje lhůta pro jejich podání, zároveň se má zvýšit správní poplatek ze tří tisíc na 50 tisíc korun. Návrh také zkracuje dobu, po kterou může být tendr ze soudního rozhodnutí zablokován.

Samotný ÚOHS už dříve kritizoval změny v přezkumu, které výrazně omezují pravomoci jeho předsedy. Neuvážená a uspěchaná reforma může podle úřadu přinést spíše negativní důsledky pro oblast veřejného investování. „Dopady těchto bez přehánění revolučních návrhů je třeba nejdříve důkladně analyzovat,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.