Ceny energií budou pro sociálně zranitelné nižší. Síkela chce úsporný tarif i pro střední třídu

Z důvodů energetické krize a inflace už vláda odsouhlasila zvýšení existenčního a životního minima od poloviny roku.

Z důvodů energetické krize a inflace už vláda odsouhlasila zvýšení existenčního a životního minima od poloviny roku. Zdroj: Reuters

Před podzimní topnou sezonou čeká seniory či invalidy s nízkými důchody a další sociálně zranitelné skupiny obyvatelstva finanční úleva.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil, že důchody se mohou v roce 2022 zvíšit i potřetí
Z důvodů energetické krize a inflace už vláda odsouhlasila zvýšení existenčního a životního minima od poloviny roku.
4
Fotogalerie

Před podzimní topnou sezonou čeká seniory či invalidy s nízkými důchody a další sociálně zranitelné skupiny obyvatelstva finanční úleva. V rámci energetického balíčku chystají ministerstva práce, průmyslu a financí legislativní změny, které domácnostem s nízkými příjmy včetně rodin s dětmi nastaví zvláštní tarify za elektřinu a plyn. Analytici záměr vlády vítají. Pokud bude podle nich opatření skutečně adresné, další růst inflace nezpůsobí. 

„V těchto dnech pracujeme na definici sociálně zranitelného zákazníka. Je potřeba skupinu těchto lidí jasně vymezit. Cílíme už na příští topnou sezonu, musíme pomocnou síť ještě více rozšířit. Samozřejmě sledujeme vývoj a jsme připraveni dělat ještě další kroky v průběhu roku,“ řekl deníku E15 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Šéf rezortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že půjde o kombinaci regulovaného tarifu se snahou o dosažení energetických úspor. „Netýká se to jen nejchudších, ale i střední třídy. Pracovně tomu říkáme úsporný tarif, snížíme cenu energií všem domácnostem, pokud budou motivováni k úsporám,“ dodal.

Podle Jurečky by dotace na levnější teplo fungovaly na podobném principu jako slevy v dopravě pro děti, studenty a lidi starší 65 let. U zdravotně a tělesně postižených a dalších sociálně ohrožených skupin by stát zastropoval cenu energií a rozdíl mezi touto a tržní cenou by distributorům zaplatil. Stejným způsobem si dopravci nárokují doplatek za snížené jízdné.

„Dotyčný člověk by doložil distributorovi, že podle výčtu daného zákonem má nárok na levnější elektřinu nebo plyn. Například by se prokázal invalidním průkazem. V některých případech by žádosti mohly elektronicky potvrzovat úřady práce, protože tyto lidi mají ve svém systému,“ podotkl Jurečka. 

Z nedávného průzkumu PAQ Research plyne, že zvyšující se inflace už způsobila nárůst počtu obyvatel v příjmové chudobě z 10 na 16 procent.

Investiční manažer společnosti Finlord Boris Tomčiak míní, že pomoc sociálně slabším domácnostem je určitě dobrá cesta boje s energetickou krizí a zdražováním. „Tito lidé nemají možnost výraznějšího zvýšení příjmu. Zamýšlená pomoc nezpůsobí další růst inflace, jestliže bude zacílena na menší skupinu obyvatel. Mělo by se jednat o maximálně 15 procent populace,“ uvedl.

Také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil by považoval za naprosto nevhodné, aby vláda při více než 14procentní inflaci přijala plošná opatření za desítky miliard korun. Na druhé straně podle něj stát nemůže rezignovat na jednu ze svých základních funkcí, tedy pomoc občanům s existenčními problémy.

„Vše bude pochopitelně záležet na tom, jak přesně se podaří definovat onoho ohroženého zákazníka. Stát má ale o obyvatelích informací dostatek, problém bývá často v tom, že s nimi neumí zacházet,“ poznamenal Hradil.

Kdyby měla sleva na energie trvalejší charakter, musí vláda podle odborníků motivovat příjemce pomoci ke snižování spotřeby elektřiny a plynu a rovněž k vybírání výhodných nabídek od distributorů.

„Neměla by nastat situace, kdy lidé se zastropovanými cenami energií nemají žádnou motivaci hledat úspory, jelikož mají zaručené nižší ceny dotované státem,“ podotkl Hradil.

Z důvodů energetické krize a inflace už vláda odsouhlasila zvýšení existenčního a životního minima od poloviny roku. Vzrostou v rozmezí od pěti do deseti procent. Přesně to stanoví spotřební koš sociálně nejzranitelnějších lidí, který ministerstvo práce v návaznosti na inflaci příští měsíc propočítá. Obě dávky se propisují do dalších osmi typů podpor, které nyní dostává asi 400 tisíc osob. Existenční a životní minimum letos stoupne už podruhé.     

Vláda má také do konce května přijmout zákon o jednorázovém pětitisícovém bonusu na dítě pro domácnosti s ročním hrubým příjmem do jednoho milionu korun. Příspěvek dostanou koncem prázdnin. Analytici i někteří vládní politici to však považují za populistické a nepromyšlené.

Video placeholde
Plán Česka při odstavení dodávek plynu • Videohub