Češi si na práci z domova nezvykli. Dělá jim problémy

Češi využívají možnost práce z domova méně než lidé v zahraničí.

Češi využívají možnost práce z domova méně než lidé v zahraničí. Zdroj: Shutterstock

Kanceláře byly opuštěné zejména během loňského jara, kdy ze svých domovů pracovalo až 40 procent Čechů.
Vývoj počtu nakažených a podílu zaměstnanců pracujících z domova
3
Fotogalerie

Odchod z kanceláří byl v prvních týdnech pandemie nejčastější reakcí na možné riziko nákazy. V první vlně přes 40 procent Čechů alespoň částečně pracovalo ze svých domovů, ve druhé vlně toto řešení využilo méně než 30 procent obyvatel. Češi práci z domova zvládají mnohem hůře než zaměstnanci ve zbytku světa. Vyplývá to ze studie think tanku IDEA, věnujícímu se českým zaměstnancům, a studie společnosti Microsoft Work Trend Index.

V roce 2019 home office využívalo jen deset procent Čechů, což je šest procent pod unijním průměrem, na čele žebříčku byli Švédové a Nizozemci s 37 procenty. Česká republika se na jejich úroveň dostala až pod tlakem koronaviru, během loňského března a dubna se podíl českých zaměstnanců pracujících ze svých domovů pohyboval nad 40 procenty.

V létě pracovalo alespoň částečně z domova 15 procent Čechů. Počet pracujících mimo kanceláře začal znovu růst shodně s postupující nákazou na konci září, ovšem tentokrát se zastavil v říjnu pod 30 procenty. Ochota lidí se omezovat byla ve druhé vlně mnohem nižší než při prvním setkání s pandemií. Vývoj počtu nakažených a podílu zaměstnanců pracujících z domovaVývoj počtu nakažených a podílu zaměstnanců pracujících z domova|IDEA a Microsoft

K budoucímu rozšíření práce z domova jsou autoři studie Jakub Grossmanm, Václav Korbel a Daniel Münich skeptičtí. „Je velmi nepravděpodobné, že by se práce z domova v době post-pandemické výrazněji rozšířila oproti stavu před rokem 2020. Brání tomu především struktura české ekonomiky, a tedy charakter vykonávané práce,“ shrnují autoři.

Z domova pracovalo více žen než mužů, v první vlně o deset procent více, ve druhé o osm procent. „Vůbec největší pravděpodobnost přechodu na takzvané remote working měli zaměstnanci v oblastech peněžnictví nebo IT žijící v hlavním městě,“ konstatuje studie.

Nejvíce si Češi na home office cení flexibility, úspory času a lepšího soustředění se na práci. Naopak jako největší zápory Češi uvádějí digitální únavu a celkové vyčerpání. „Oproti zahraničním kolegům dělá Čechům práce z domova větší potíže,“ stojí ve studiích IDEA a Microsoftu. Padesát dva procent Čechů se na konci týdne cítí vyčerpaně, světový průměr činí 39 procent. „Data jsou neúprosná: řada zaměstnanců tápe a musíme najít nové cesty, jak jim pomoci,“ uvedl Jared Spataro, viceprezident společnosti a prezident pro Microsoft 365.

Důvodem pro únavu ze vzdáleného výkonu práce může být i nepřipravenost řídících manažerů. „Jen čtvrtina českých leaderů hodnotí aktuální kondici svého týmu a sebe sama pozitivně. Celosvětová data jsou přitom skoro přesně opačná,“ konstatuje studie. Světový průměr se pohybuje kolem 61 procent.

Celkově je v České republice vnímání práce z domova téměř stejné jako ve světě. „Benefity práce na dálku v očích zaměstnanců jednoznačně převažují a celosvětově je pro její zachování 73 procent dotazovaných,“ uvádí studie. 

Problémem pro budoucí využívání zcela určitě bude i přístup ke kybernetické bezpečnosti. V minulém roce téměř polovina zaměstnanců neučinila žádná bezpečnostní opatření. „Koncoví uživatelé jsou nejzranitelnějším a nejrizikovějším článkem bezpečnosti. A stejně tak se ukazuje, že řada firem tomu nepřikládá dostatečnou důležitost a otázku neřeší komplexně,“ upozorňuje Petr Váša z české pobočky Microsoftu.