Česko vyhlíží poslední dekádu přívalu unijních eur | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Česko vyhlíží poslední dekádu přívalu unijních eur

Jaroslav Bukovský
Martin Štorkán

Bezmála 750 miliard korun získaných z Bruselu za dobu členství Česka v Evropské unii patřilo podle ekonomů mezi tři nejvýznamnější faktory ekonomického vzestupu země za posledních patnáct let. Česko si každoročně polepšilo o padesát miliard korun. Unie se tak ze dvou procent rok co rok podílela na ekonomickém výstupu země. To znamená obdobnou váhu v ekonomice, jakou vytváří v současnosti v Česku dohromady zemědělství, lesnictví a rybářství. Prakticky to jediné, co ekonomové unijním penězům vyčítají, jsou destinace, ve kterých eura v Česku občas končila. 

„Peněz bylo opravdu dost. Problém bych viděl v kvalitativním vyhodnocení toho, co tato podpora mohla reálně přinést z hlediska potenciálu české ekonomiky,“ říká člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a ekonom České spořitelny Petr Zahradník s tím, že unijní peníze v nedostatečné míře plynuly na zvýšení produktivity práce v ekonomice a posílení motivace pro dlouhodobé investice. „Až příliš mnoho projektů představovalo pouhý dodatečný poptávkový stimul,“ dodává Zahradník.

Bruselská eura v Česku odvedla nejvíce práce na poli dopravní infrastruktury. Více než třetina přijatých peněz totiž zamířila zhruba rovným dílem na rozvoj železničních a silničních sítí, kam spadá i objemově nejvíce dotovaných domácích projektů. O něco menší, ale i tak tučný balík peněz pak spolkly investice v oblasti podpory energetických přenosových sítí, obnovitelných zdrojů energie, ale i velké projekty v oblasti životního prostředí. Soupisku nejvíce podporovaných odvětví doplňuje i více než desítka adresátů evropských peněz z řad výzkumných center a rovněž mnohé české projekty v oblasti univerzitní infrastruktury.

Euro: přijmout, či nepřijmout společnou evropskou měnu?

„Po otevření trhů starých unijních zemí pro tuzemské zboží a přílivu přímých investic byl přísun peněz z unijních fondů nejvýznamnějším zdrojem českého ekonomického růstu,“ uvádí ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek. Nejtučnějším obálkám plným evropských peněz je ovšem zřejmě konec. Vedle samotného faktu, že Česko poměrně rychle bohatne, bude hrát roli i odchod významného unijního sponzora zpoza Lamanšského průlivu.

„V souvislosti s předpokládaným odchodem Velké Británie z unie vyvstává otázka, jakým způsobem dojde k posunu plateb mezi zbývajícími zeměmi,“ říká ekonom Raiffeisenbank Vít Hradil. Po brexitu totiž zbude v unijním banku podstatně méně prostředků, což si může vyžádat vedle přímého propadu peněžních toků i změnu pohledu na rozdělování společných peněz obecně.

Evropská unie a dotaceEvropská unie a dotaceAutor: E15

„Realitou příštích let bude pokles přílivu evropských peněz. Jednak díky relativně rychlejšímu růstu životní úrovně Česka a jednak svou roli sehraje i fakt, že na politické úrovni v unii vládne evidentní snaha namísto konvergence podpořit méně úspěšné vrstvy obyvatelstva v bohatších zemích, než je Česká republika,“ soudí hlavní ekonom holdingu Generali CEE a exguvernér ČNB Miroslav Singer.

Specificky českým problémem je neschopnost evropské dotace vůbec načerpat. Zatímco Brusel Česku na programové období od roku 2014 do roku 2020 přiklepl 583 miliard korun, do konce loňského roku z unie reálně připlynulo jen zhruba 185 miliard, tedy necelá třetina celkové čerpatelné částky. Horší statistiku proplácení unijních peněz už mají jen Chorvatsko, Španělsko, Itálie, Rumunsko a Slovensko. „V čerpání prostředků současného programového období stále výrazně zaostáváme, a i když se vláda snaží procesy urychlovat, vypadá to, že na konci roku 2020 bude ještě zbývat obrovské množství peněz k dočerpání,“ uvádí Hradil.

Praha se opět pyšní nejnižší nezaměstnaností v celé Evropské unii

Výsledkem je podle ekonomů značná rozkolísanost v přítoku peněz mezi jednotlivými lety a často i nesoulad s danou fází hospodářského cyklu. „Tato překotnost vede k nežádoucím výkyvům na úrovni celé makroekonomiky. V jednom roce ekonomický růst nabudí a v druhém roce zase přispěje k prudšímu propadu růstu,“ uvádí ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něho se tak zároveň hůře sestavuje rozpočet, protože lze jen obtížně předpovídat, kdy ten či onen projekt bude proplacen.

Podle odhadů by éra, ve které Česko inkasuje z Bruselu více peněz, než posílá, mohla skončit zhruba za deset let. O katastrofu pro tuzemskou ekonomiku ale nepůjde. Tou dobou by totiž měla podle prognóz shlížet na evropský standard svrchu. Unijní průměr prý bude totiž Česká republika tou dobou překračovat o pět procent, životní úroveň Čechů by tak byla ve srovnání se společenstvím takřka o pětinu vyšší než dnes. „Česko ovšem může být ekonomicky nad průměrem unie i kvůli dalšímu rozšíření společenství o relativně chudší země,“ dodává ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Bod zlomu přitom pochopitelně nastane tím dříve, čím rychleji bude země bohatnout.

Evropská unie a dotaceEvropská unie a dotaceAutor: E15

Vybrané dotační kauzy

V Česku je aktuálně v souvislosti se zneužíváním evropských dotací vedeno asi 160 trestních řízení. Každý rok se vyskytne zhruba deset problematických případů.

Čapí hnízdo – Společnost Farma Čapí hnízdo patřila Agrofertu. V roce 2007 se ještě pod názvem ZZN Agro Pelhřimov přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V roce 2008 dostala evropskou dotaci ve výši 50 milionů korun, která byla určena pro malé a střední podniky, na což by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se firma vrátila pod Agrofert. Premiér Andrej Babiš byl kvůli kauze Čapí hnízdo v roce 2017 obviněn z podvodu.

Regionální operační programy (ROP) Jihozápad – Z miliardového zneužití dotací byl obžalován bývalý šéf Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Jiří Trnka. Ten měl spolu s Martinem Půlpytlem a Klárou Böhmovou zasahovat do hodnocení projektů, kvůli čemuž byly některé žádosti o evropské dotace znevýhodněny. Během manipulace s dotacemi v celkové výši 3,7 miliardy korun měla trojice způsobit škodu přesahující 300 milionů korun. Vrchní soud v roce 2014 zprostil Půlpytla obžaloby, Trnka odešel s tříletým podmíněným trestem

Luxusní hotel v Hluboké – Kromě kauzy ROP Jihozápad čelí Trnka a další čtyři aktéři, mezi nimiž je i podnikatel Miroslav Hlavatý, obvinění z dotačního podvodu při stavbě wellness hotelu v Hluboké nad Vltavou, který regionální operační program ještě během Trnkova ředitelování podpořil dotací 140 milionů korun. Evropská unie na projekt uvolnila padesátimilionovou dotaci. To je podle policie i výše škody, která při stavbě luxusního rekreačního centra vznikla.

ROP Severozápad – Provize z přidělených dotací chtěl prostřednictvím svých kamarádů získat bývalý ředitel úřadu ROP Severozápad Petr Kušnierz. Kauza se ale týkala i dalších lidí včetně bývalého náměstka hejtmanky Jany Vaňhové Pavla Koudy (ČSSD). V rámci ROP Severozápad byly podezřelé například projekty rekonstrukce kostela Máří Magdaleny a oddychové zóny Perštýn v Liberci.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!