Daňový balíček je velký balík problémů, říká odborový předák Josef Středula

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
10
Fotogalerie

Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

ČMKOS kritizuje nahrazení superhrubé mzdy dvěma sazbami daně z příjmů 15 a 23 procent, které podle premiéra Andreje Babiše a také ODS přinese zvýšení mezd a platů čtyřem a půl milionu zaměstnanců. Ale za to, aby se měli pracující lidé lépe, se mají odbory zasazovat. Není v tom rozpor?

Superhrubou mzdu odbory dlouhodobě kritizovaly. Rádi bychom zvýšení mezd přivítali, víme, že české mzdy jsou nízké, a to i s ohledem na výši české produktivity ve srovnání s podobnými zeměmi. Odmítáme ale daňovou manipulaci. Navíc nevíme, jestli to bude natrvalo nebo na nějaký časově omezený úsek. Na to ostatně upozorňuje i prezident Zeman.

Proč jde o manipulaci?

Stojíme před zcela neznámými hodnotami. Daňový balíček bude mít široký dopad, obcemi a městy počínaje a všemi různými druhy služeb konče. Předpokládaná úspora může být pro řadu zaměstnanců nulová, případně budou mít ještě méně peněz než dosud. Je to proto, že ti nejméně příjmově zdatní si polepší nejméně, a naopak ti s nejvyššími příjmy dostanou nejvíce. 

Co navrhujete?

Systémově je daleko lepší zvýšení slevy na poplatníka, kterou prosazujeme. Funguje opačným způsobem. Má pozitivnější dopad na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva než na vysokopříjmové. Bavili jsme se o tom i s představiteli samospráv. Říkají, že pokud nebudou mít v rozpočtech dostatečné příjmy, budou muset zvýšit nejrůznější poplatky, a tedy zdrařit služby. Dokonce hrozí privatizace veřejných služeb. To mnohem citelněji postihne lidi s nízkými výdělky, v rodinných rozpočtech to způsobí velký tunel.  

A dál?

Pokud si někdo myslí, že propad ve veřejných rozpočtech nebudeme muset zaplatit, uvažuje špatně. Podle našich propočtů připraví daňový balíček stát o 150 miliard korun ročně, o další peníze přijdou obce a kraje. Bude zajímavé sledovat, jak se budou k tomuto rozpočtovému problému vyjadřovat jednotlivé politické strany v kampani před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. To je myslím zásadní věc kampaně. 

Hnutí ANO argumentuje nízkým zadlužením Česka, občanští demokraté by seškrtali dotace fotovoltaickým elektrárnám či agrokoncernům. Je to řešení?  

Je pravda, že můžeme porušit pravidla Evropské unie ohledně výše rozpočtového deficitu. Nemůžeme se ale zadlužovat donekonečna. Obávám se, že zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení nižší daní z příjmů pro zaměstnance byl nástroj politického marketingu před sněmovními volbami, a nikoliv rozumná úvaha o tom, jak konsolidovat veřejné finance po krizi způsobené koronavirem.

Je reálné, že se nižší daně pro zaměstnance za dva roky zase zruší?

Za dva roky se pouze automaticky vrátíme do nějaké pozice, v níž budeme hledat řešení. Současná vláda žádný plán nemá. Problém jen přenechá další vládě.

Odhadnete, co se do dvou let stane?

Může se zvýšit daň z přidané hodnoty, respektive její snížená sazba. Budou asi dále růst spotřební daně z tabáku a alkoholu. Nelze z nich ale čekat mimořádné výnosy v řádu desítek miliard, které zrušením superhrubé mzdy odtečou. Navíc je riziko, že to nahraje černému trhu. 

Šéf ODS Petr Fiala říká, že snížení daně z příjmů je cíleno na zaměstnance s výdělky od pětadvaceti do šedesáti tisíc korun hrubého měsíčně, kterých je podle něj zdaleka nejvíc. Spadají tam mimo jiné učitelé, zdravotníci, policisté. Těm byste také nepřidal?

Tito lidé si pomohou, ale otázka je, na jak dlouho. Nevíme, co snížení daní udělá v budoucnu. Může se zastavit růst hrubé mzdy, z níž se počítají všechny další odvody. Výsledkem bude, že v důchodovém systému a v systému zdravotního pojištění budou chybět finanční prostředky. Navíc se stagnací hrubé mzdy zastaví přibližování Česka vyspělým zemím. Vydělají na tom firmy, kterým se zvedne zisk. 

Ostatně to byla právě ODS, která kdysi vycouvala z rovné patnáctiprocentní daně, protože si uvědomila, jaké výpadky v příjmech státu a samospráv by způsobila.

Vadí vám, že vyšší mzdy nezaplatí zaměstnavatelé, ale stát?

Ptám se, pro koho snížení daně z příjmů doopravdy je. ČMKOS vychází, že to je pro lidi s vysokými příjmy a pro podniky. Vedle toho nelze zapomenout na další věci, které v daňovém balíčku jsou. Jde například o loss carryback neboli zpětné uplatnění daňové ztráty. V kombinaci s nezvyšováním hrubých mezd to bude znamenat, že spousta zahraničních firem, které působí v Česku, vyvede peníze do svých zemí. Doplatí na to české veřejné rozpočty a čeští daňoví poplatníci.

Odbory často argumentují tím, že pokud budou mít zaměstnanci vyšší příjmy, pomůže to spotřebě, a tedy i ekonomice. Ani to u zrušení superhrubé mzdy neplatí?

Více peněz budou mít hlavně lidé s nejvyššími příjmy a ti budou kvůli obavám z budoucnosti spíš spořit. Vláda se snaží vytvořit obrázek, jak bude daňový balíček přínosný. Jakkoliv je snižování daňové zátěže rozumná věc, sada přijatých opatření způsobí nikoliv balíček, ale velký balík problémů. Je to nebezpečný experiment. Naplno se ale projeví až po podzimních sněmovních volbách.  

Před zhroucením důchodového a zdravotního systému varuje i opozice. Co by měl stát dělat, kde by měl šetřit?

Co se týče úspor, zvolila vláda opačnou strategii. Je to jako pálit svíčku nejen z vrchní, ale i ze spodní strany, což nedává smysl. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát. Prostřednictvím daňových změn je dala pryč, ale neřekla, jak je nahradí. Stát potřebuje prostředky na důchody, zdravotnictví, vzdělávání a také na bezpečnost a obranu. Navíc byly podnikatelům vyplaceny kompenzace za více než dvě stě miliard korun. Vláda se tváří, že tohle všechno může hradit, aniž by měla zajištěny příjmy. To ale udělala dost zásadní početní chybu.  

S rostoucím zadlužováním souhlasíte?

Ale my jsme se tolik nezadlužili. I díky předchozím vládám je český dluh jeden z nejnižších v Evropské unii. Polštář máme velký. Německo zvýšilo zadlužení asi o patnáct procent a dostává se nad pětasedmdesát procent a my budeme mít asi šestatřicet procent. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!