Kraje a obce chtějí změnit přerozdělování daní. Samy se ale neshodnou jak | E15.cz

Kraje a obce chtějí změnit přerozdělování daní. Neshodnou se na tom jak

Nguyen Thuong Ly

Vstoupit do diskuze
0

Velká daňová reforma spojená se zrušením superhrubé mzdy opět otevřela problematiku rozpočtového určení daní – tedy způsobu, jakým se rozdělují vybrané peníze mezi státem, kraji a obcemi. Samosprávy v reformě spatřují cestu ke kompenzaci miliardových ztrát, které vzniknou z navrhovaného snížení daně z příjmů zaměstnanců a zvýšení slevy na poplatníka. Na konkrétním provedení se ale shodnout nedokážou.

Daňový balíček, který by beze změny způsobil schodek veřejných financí kolem 130 miliard korun a který se nelíbí ani prezidentovi Miloši Zemanovi, jenž je připraven zákon vetovat, míří v prosinci do Senátu. Tam ho mimo jiné čeká debata o kompenzaci obcím a krajům.

Po sílícím tlaku samospráv přišel s vlastním návrhem i premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož by měl stát posílat krajům a obcím dvacet miliard korun ročně po dobu dvou let, kdy má platit nižší daň z příjmů zaměstnanců.

Co se stane za dva roky

Hejtmani upozorňují, že nikdo neví, zda se po dvou letech opravdu zvednou daně, neboť se k tomu daňový balíček písemně nezavazuje. „Důležité je, aby kompenzace nebyly jednorázové, ale byly zahrnuté v novele zákona o rozpočtovém určení daní,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta (SLK), podle něhož by smysl dávalo zvýšení podílu krajů a obcí na výnosu z daní. Tuto změnu prosazují i sociální demokraté nebo hnutí STAN. Babiš již vyjádřil ochotu jednat, vláda nicméně podobné snahy krajů dosud odmítala.

Zvýšení podílu samospráv na daních ale neřeší řadu dalších potíží, které panují kolem sdílených daní. Klíčem k funkční reformě rozpočtového určení daní je podle řady starostů a hejtmanů odstranění mnoha historických nespravedlností.

Jednou z nich je fakt, že daňové výnosy se rozdělují mezi kraje takovým podílem, který byl nastaven před více než dvaceti lety. Nijak nezohledňuje změny počtu obyvatel. To nejvíce trápí Středočeský kraj, jemuž v posledních letech přibyly statisíce obyvatel, které musí kraj obsloužit s nezměněnými příjmy. A tak zatímco Kraj Vysočina získal loni jedenáct tisíc korun na obyvatele, Středočeský kraj jen něco přes sedm tisíc.

Podle počtu obyvatel

Podobně jako Libereckému, Pardubickému či Zlínskému kraji by i Středočechům vyhovovalo rozdělování peněz podle počtu obyvatel a počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy, popřípadě nové zařazení silniční daně a spotřební daně z pohonných hmot mezi sdílené daně. Jsou však kraje, právě například Vysočina, které se změnám brání.

Specifické postavení má Praha, jež je zároveň krajem, obcí, hlavním městem a krajským městem jak pro sebe samu, tak pro Středočeský kraj. Na rozdíl od jiných krajů nespravuje velké silnice ani nemocnice, zároveň je rozlohou nejmenší, a proto má jako kraj nízké příjmy. Většinu daňových příjmů tak metropole přijímá jako obec.

Praha pociťuje nespravedlnost v tom, že ačkoli vygeneruje čtvrtinu tuzemského HDP, nic z toho nemá. „Kdyby se teď ze dne na den odstěhovaly z Prahy všechny firmy, tak to v příjmech města nepoznáte,“ řekl pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě). „Stát by měl dát do rozpočtového určení daní alespoň základní pojítko mezi výběrem daní a příjmy v dané lokalitě,“ míní náměstek, podle kterého budou mít města motivaci lákat podnikatele na svá území.

Jiné obce však argumentují, že by mělo být hlavní město solidární se zbytkem republiky. „Reforma rozpočtového určení daní je bezpochyby potřeba, ale momentálně tam není ani elementární shoda mezi státem, kraji a obcemi,“ zdůrazil Vyhnánek.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!