Do výbuchu ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti, 18 jich bude vyhoštěno

Dvojici Rusů Alexander Petrov a Ruslan Boršilov viní Britové z útoku novičokem. Nyní je hledá i česká policie

Dvojici Rusů Alexander Petrov a Ruslan Boršilov viní Britové z útoku novičokem. Nyní je hledá i česká policie Zdroj: ČTK

Andrej Babiš dnes uvedl, že do výbuchu muničního skladu byli zapleteni ruští špióni
Kamiony odváží z Vrbětic nevybuchlou munici.
Ze snímku je vidět, jak byl areál s jednotlivými sklady rozsáhlý
Sklad číslo 12, který explodoval jako druhý
5
Fotogalerie

Do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 byly podle zjištění českých bezpečnostních složek zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Z Česka bude kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb.

Video placeholde
Vývoj událostí okolo výbuchu ve Vrběticích • Mall.TV

Českou republiku musí opustit do 48 hodin, uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je nyní pověřen i řízením ministerstva zahraničí. Babiš dodal, že o celé záležitosti byl informován také prezident Miloš Zeman, který se zvoleným postupem plně souhlasil. 

Prezident má o případu informace, uvedl Ovčáček k možnému zapojení agentů Ruska do výbuchu ve Vrběticích. Ústavní činitelé postupují v součinnosti, dodal.

"Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014," uvedl Babiš. Způsob a formu zapojení ruských agentů nijak nepřiblížil.

Premiér připomenul, že při prvním z výbuchů zahynuli dva lidé. Exploze způsobily značné materiální škody a vyžádaly si evakuaci obyvatel z blízkých obcí. Při výbuších bylo zasaženo 1319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu.

Rusové zřejmě odpoví rovněž vyhoštěním českých diplomatů z Moskvy. Naznačuje to reakce ruského zdroje pro agenturu Interfax. Praha se asi rozhodla zavřít velvyslanectví v Moskvě, řekl agentuře ruský diplomatický zdroj po oznámení o vyhoštění ruských diplomatů z Česka.

Za absurdní označil tvrzení o podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace (horní komory parlamentu) Vladimir Džabarov. "Rusko nemá nic lepšího na práci než vyhazovat do povětří nějaké sklady. Nikdy jsme Česko nepovažovali za svého protivníka," dodal.

Šéf zahraničního výboru dolní komory, Státní dumy, Leonid Sluckij uvedl, že v takových případech musí nezbytně následovat "odvetné kroky". Podle něj vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády zasadí "těžký úder dvoustranným vztahům". K takovému kroku nejsou žádné reálné příčiny, řekl Sluckij Interfaxu.

Babiš dodal, že Hamáček ho o případu informoval v pátek večer a v sobotu byl o celé záležitosti informován také prezident Miloš Zeman. "Prezident nám vyjádřil absolutní podporu," řekl premiér.

Babiš ocenil práci policie, zejména Národní centrály boje proti organizovanému zločinu (NCOZ). Případ dál šetří orgány činné v trestním řízení. "Česká republika je svrchovaný stát a musí na tato bezprecedentní zjištění odpovídajícím způsobem reagovat," dodal.

Hamáček uvedl, že se jako ministr zahraničí rozhodl "vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze, kteří byli našimi tajnými službami jasně identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb SVR a GRU". SVR je Služba vnější rozvědky, plný název GRU je Hlavní správa rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské Federace. "Do 48 hodin musí opustit Českou republiku 18 pracovníků ruské ambasády," řekl Hamáček. Rozhodnutí oznámil dnes večer ruskému velvyslanci v ČR Alexandru Zmejevskému.

"Jsme v podobné situaci jako například Velká Británie v případě pokusu o otravu v Salisbury v roce 2018,“ řekl Hamáček v narážce na otravu bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Konstatoval, že záležitostí utrpí česko-ruské vztahy. Uvedl, že o případu budou informováni spojenci v Evropské unii a v NATO a budou požádáni o podporu.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se v říjnu 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Oznámila to dnes na policejním webu. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018.

Rusko podle zdroje Interfaxu nemůže vydat své dva občany, po kterých pátrá česká policie kvůli výbuchu ve Vrběticích, protože je to v rozporu ústavou.

Oba muži se podle NCOZ v Česku pohybovali od 11. do 16. října 2014. Prokazovali se ruskými pasy se jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, následně pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov.

Mužům stejného vzezření s pasy na jména Petrov a Boširov připisuje Británie útok jedem novičok na Skripala. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Rusko podíl na útoku na Skripala odmítlo.

Server Respekt.cz dnes s odkazem na policii uvedl, že oba hledaní muži s pasy na fiktivní jména přiletěli 13. října 2014 do Česka a byli předem objednaní na návštěvu muničního skladu ve Vrběticích. V té době se ve skladu údajně nacházely zbraně, které měl nakoupit bulharský obchodník se zbraněmi.

Zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, která byla právě ve válce s Ruskem. Výbuch zřejmě neměl nastat v Česku, ale až při transportu zbraní v jiné zemi.

Podle serveru Seznam.Zprávy se ruská rozvědka GRU zaměřila na Vrbětice kvůli válce v Sýrii, kam měla údajně z vrbětického skladu směřovat munice. Podle vyšetřovatelů mohlo jít o sabotáž, aby ze skladu nemohla munice putovat k Američanům, kteří tak chtěli pomoci povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi.

Rusové naopak Asadův režim podporovali. Web Lidovky.cz uvedl s odkazem na zdroje blízké vyšetřování, že muži hledaní NCOZ se do areálu ve Vrběticích dostali už 15. října, den před výbuchem, a nastražili tam výbušné zařízení. To však s největší pravděpodobností explodovalo dříve, než plánovali, zabít zřejmě mělo někoho, komu byla určena dodávka zbraní, uvedly Lidovky.

Vicepremiér těmito skutečnostmi zdůvodnil to, proč blíže nekomentoval zrušení své pondělní cesty do Moskvy, kde chtěl jednat o případných dodávkách ruské vakcíny Sputnik V proti koronaviru. "Prostě jsem nemohl postupovat jinak," dodal.

Sklad číslo 16 ve Vrběticích explodoval 16. října 2014, druhý sklad číslo 12 pak 3. prosince téhož roku. Při prvním výbuchu zemřeli dva lidé. Oba sklady si pronajímala ostravská firma Imex Group. Munice uložená v dalších skladech byla z Vrbětic odvezena.

Účast ruské tajné služby na výbuchu areálu ve Vrběticích přirovnal v České televizi bývalý náčelník Generálního štábu Šedivý k vojenskému napadení země. "To by se dalo přirovnat téměř až k vojenskému napadnutí našeho území a narušení naší suverenity. To je něco, co mnoho posledních let neznáme a například jen ten druhý výbuch, který ve Vrběticích proběhl, byl téměř nevysvětlitelný. Pokud je to pravda, tak je vidět, že Rusko opravdu nemá žádné jiné mechanismy než násilí. Na to musíme velmi rezolutně reagovat," řekl Šedivý.

Česká republika by se měla podle něj snažit vyvázat ze závislosti na Rusku třeba v oblasti vojenské techniky a mimo jiné ho vyloučit z tendru na dostavbu Dukovan.

Petr Pavel, který stejnou funkci vykonával později, uvedl, že akce vedená příslušníky speciální jednotky vojenského zpravodajství proti civilnímu zařízení suverénního státu je aktem otevřené agrese. Akci je podle něj možné označit jako státní terorismus. "Proti tomu se musíme velmi razantně postavit a chránit naši bezpečnost. Sami i ve spolupráci se spojenci," uvedl Petr Pavel.

Část opozice mluví o Vrběticích jako o ruském terorismu v Česku. Vyzvali Babiše k jednání v EU a NATO. Šéf ODS Petr Fiala chce věc projednat ve Sněmovně.

"Premiér i prezident by měli jednat na úrovni EU a NATO s našimi partnery. Požádat je také o podporu naší reakce vůči Rusku, není to jen teroristický čin vůči ČR, ale také akt vůči členskému státu EU a NATO!" napsal na twitteru předseda lidovců Marian Jurečka.,

Premiér už nicméně o případu Vrbětice mluvil se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Partnery v EU chce Babiš podrobně informovat na příštím summitu.    

Ostře reagovali na zveřejněné informace i další politici. "Nejde to nazvat jinak než akt nepřátelství a státního terorismu," uvedl Fiala. Za nový ruský státní terorismus na území ČR od roku 1968 případ označil europoslanec STAN Stanislav Polčák. V Evropském parlamentu navrhne rezoluci odsuzující násilné postupy Ruska, dodal.

Fiala chce ve Sněmovně svolat příslušné výbory a komise. Sněmovní branný výbor plánuje co nejrychleji svolat jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS). "Budeme chtít zařadit projednání jako první bod na úterní jednání Sněmovny," napsal šéf občanských demokratů. Pokud by požadavku nevyhovělo ANO, ČSSD a KSČM, chce svolat mimořádnou schůzi dolní parlamentní komory, dodal.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš považuje informace o výbuchu ve Vrběticích za alarmující a první reakci vlády minimálně v tuto chvíli za odpovídající. "Předpokládám, že další kroky budou následovat. Pirátští poslanci požadují svolání bezpečnostního výboru Sněmovny," napsal na twitteru.

Projednání případu ve sněmovním bezpečnostním výboru ještě do konce dubna požaduje předseda SPD Tomio Okamura. Výbor by měl dostat důkazy pro tak závažná obvinění, řekl. Vyzval vládu, aby jednala s chladnou hlavou. Uvedl také, že příští týden požádá o schůzku ruského velvyslance, aby zjistil jeho stanovisko. 

Jednat se o případu zřejmě bude také v Senátu. Na nejbližší schůzi jeho zahraničního výboru šéf výboru Pavel Fischer pozval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku a šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiřího Mazánka. Fischer to uvedl na twitteru.

Babiš by měl okamžitě žádat svolání summitu EU a jednat o společném postupu, napsala na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Na našem území byli zabiti dva čeští občané a stovky jich musely být evakuovány. To není jen o naší ruské páté koloně, ale i té evropské," dodala.

Výbuch muničního areálu ve Vrběticích si vyžádal dva mrtvé

- První z výbuchů a následný požár zničil 16. října 2014 sklad číslo 16, ve kterém bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo 12, ve kterém bylo 98 tun materiálu a který měl pronajatý také Imex.

- Při výbuších bylo zasaženo 1319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu.

- Kvůli explozím byli několikrát evakuováni obyvatelé okolních obcí. Nejprve dvakrát koncem října na několik hodin, začátkem prosince pak muselo 400 lidí z obcí Lipová a Haluzice i zaměstnanců z areálu bývalých Vlárských strojíren odejít na dva dny. Pyrotechnici totiž v areálu objevili poškozenou budovu s municí a na její střeše zaklíněný granát, který se nakonec podařilo bezpečně odstranit.

- Slabé neřízené výbuchy se z areálu ozývaly do poloviny prosince 2014 a pyrotechnici se mohli do Vrbětic vrátit až 22. prosince. Začátkem roku 2015 začalo stěhování munice a výbušnin, počátkem února si ji jako první odvezla společnost Excalibur Army. V březnu začaly převozy munice do znovuotevřeného armádního skladu v Květné na Svitavsku. Poslední kamion odjel z Vrbětic 23. prosince 2015, celkem jich bylo vyvezeno 547 (z toho do Květné zamířilo 267 kamionů, 280 vyvezly soukromé firmy).

- Do konce roku 2015 stál zásah ve Vrběticích armádu, policii a hasiče skoro 350 milionů korun. Prostor byl poté oplocen a zabezpečen čidly a ostrahou, od ledna 2016 jej pyrotechnici čistili od nevybuchlé munice. Náklady na pyrotechnické vyčištění vrbětického areálu se jen odhadují, mohou se přiblížit i miliardě korun.

- Ohledání prvního vybuchlého skladu ve Vrběticích skončilo v červnu 2017, následně pyrotechnici zahájili práce u druhého explodovaného skladu. Záchranné práce se uzavřely koncem loňského září a složky integrovaného záchranného systému (IZS) pak v říjnu 2020 ukončily zásah ve Vrběticích. Areál bývalých muničních skladů se vrátil do běžného právního stavu. V budoucnu by měly získat všechny pozemky a objekty v areálu do svého majetku Vojenské lesy a statky ČR, které na nich plánují hospodařit.

- Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška prošlo do roku 2020 policejním pyrotechnikům rukama při ohledání místa činu přes 13.000 kusů munice, dalších 1800 pak při povrchovém sběru.

- Výbuchy ve Vrběticích policie vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení a na případu pracuje speciální tým. Žádná obvinění v souvislosti s výbuchy zatím nepadla.

- Soudy již řešily několik případů, které s událostmi ve Vrběticích souvisely. Například zbrojařská firma Imex Group žádá od státu odškodnění za výroky, které tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO) pronesl krátce po druhém výbuchu v prosinci 2014. Babiš v televizi řekl, že firma je velmi kontroverzní, že problémům jako ve Vrběticích čelila i v Bulharsku a že vyvážela zbraně do embargovaného Konga. Obvodní soud pro Prahu 2 a později i pražský městský soud požadavek na 15 milionů zamítl, v prosinci 2018 se Imex obrátil na Nejvyšší soud, který v červenci 2020 vrátil kauzu pražskému soudu.

- Krajský soud ve Zlíně se pak v létě 2016 zabýval obžalobou pěti lidí a společností Excalibur Army a Real Trade Praha kvůli skladování zakázaných výbušnin ve Vrběticích. Lidem hrozily až dvanáctileté tresty, firmám i zrušení. Firmy podle verdiktu soudu ale neskladovaly miny jako takové, pouze těla min a materiál tak nelze považovat za zakázaný. Dovozem pouze těl min tak nebyl spáchán trestný čin. Žalobce se nejdříve proti osvobozujícímu rozsudku odvolal, později vzal své odvolání zpět.

  • Okresní soud ve Zlíně řešil kauzu, ve které byla šestice lidí obžalována kvůli krádežím zbraní ve Vrběticích. Podle obžaloby vnikli Zdeněk Šuranský a Milan Chaloupka nejméně čtyřikrát do uzavřeného a střeženého areálu, uvnitř kradli samopaly, součásti zbraní a výbušniny rozmetané do okolí explozí a některé z nich pak prodávali. Zlínský okresní soud v únoru 2019 uložil Šuranskému 34 měsíců vězení, dalších pět lidí dostalo podmíněné tresty se zkušební dobou od 22 do 48 měsíců.