Důchody v posledních letech příliš rychle rostou, systém udržují vyrovnaný pouze stále vyšší půjčky. Zatímco v letech 2013 až 2017 vzrostly výdaje o třicet miliard korun, za poslední čtyři roky o 150 miliard. Příští rok spolknou penze rekordních 670 miliard. To je o polovinu více než v roce 2018. Navíc stárne populace. Lidí ve věku nad 65 let je téměř 2,2 milionu, tvoří už pětinu všech obyvatel. Před deseti lety jich bylo 1,7 milionu.
Alarmující čísla přiměla tři z pěti vládních stran k úvahám o pomalejším zvyšování důchodů. Debatu otevřel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Lidovci a TOP 09 chtějí jednat. „Je to jeden z legitimních návrhů Národní ekonomické rady vlády, který musíme propočítat právě kvůli tomu, že se dlouhodobě snižuje počet ekonomicky aktivních lidí a zvyšuje se počet penzistů,“ řekl Stanjura.
Kabinet nutí k revizi důchodového systému i vysoká inflace. Například dvě mimořádné valorizace penzí v červnu a v září způsobené prudkým růstem cen stály téměř třicet miliard korun, pravidelná lednová valorizace pak spolkla totožnou sumu. Další řádné zvýšení přijde znovu po Novém roce, kdy si senioři v průměru polepší o 825 korun.
Kalkulačka: Výpočet důchodu 2023 >>>
„Musíme jednat o tom, jakým způsobem jsou nastavena pravidla pro valorizace důchodů. Tato valorizace je extrémně náročná na rozpočet,“ uvedl šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Co se týká růstu důchodů, určitě je nasnadě, abychom to velmi důkladně zvažovali,“ míní předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
I podle Národní rozpočtové rady (NNR) je z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nutné pracovat na úpravě penzijního systému, aby lépe čelil očekávaným demografickým změnám ve 30. letech, kdy budou odcházet na odpočinek silné populační ročníky. „Rada oceňuje, že v rámci poradního týmu ministra práce a sociálních věcí byly představeny první modelové výpočty možných parametrických úprav průběžného systému vedoucích ke snížení budoucí finanční nerovnováhy,“ uvedla NNR.
Jurečkův úřad analyzuje postupné posunutí hranice důchodového věku ze současných 65 až na 68 let za předpokladu, že přes pětašedesátku by se začala věková hranice překlápět od roku 2034 tempem jeden měsíc za rok. Například v 66 letech by se začalo odcházet do penze od roku 2046. Model předpokládá, že počet starobních důchodců bude kulminovat v roce 2058, kdy jich bude 3,1 milionu.
Kalkulačka: Odchod do důchodu 2023 >>>
Dalším zvažovaným opatřením je, aby se nově vyměřované penze ve vztahu k průměrné mzdě několik roků mírně snižovaly. Obě varianty zatím propočítávají odborníci. Nelze však vyloučit, že se objeví v důchodové reformě, kterou chce ministr práce představit na podzim.
Podle Jurečky má schodky zastavit právě reforma. „Hodlám posílit zásluhy za výchovu dětí, aby průběžný pilíř byl do budoucna motivační a udržitelný. Pro ty, kteří děti nevychovávají, pak chceme vytvořit atraktivnější nabídku v rámci třetího pilíře. A zároveň hledat způsoby, jak udržet co nejvíce aktivních lidí na trhu práce,“ nastínil ministr.
Dalším vážným nedostatkem stávajícího mechanismu valorizací je rozevírání nůžek mezi nízkými a nadprůměrnými důchody. Zatímco lidem s vysokými penzemi stát pomáhá 1500 až 2500 korunami, většině zbývajících seniorů posílá jen stokoruny.
Proto se počet důchodců, jimž stát vyplácí v rozmezí od dvaceti do čtyřiceti tisíc korun měsíčně, meziročně skokově zvýšil – z necelých dvou set tisíc na více než tři sta tisíc. Plyne to z údajů České správy sociálního zabezpečení.
„Valorizace jsou u lidí s nižšími důchody problém, zvlášť při tak vysoké inflaci. Připravujeme změny, které by lépe vyvažovaly principy solidarity a zásluhovosti. Také chceme výrazně zvýšit minimální neboli základní důchod,“ dodal Jurečka.
Růst výdajů na důchody (v miliardách korun) | |
| 2013 | 372,3 |
| 2014 | 376,4 |
| 2015 | 386,5 |
| 2016 | 394,5 |
| 2017 | 404,5 |
| 2018 | 434,1 |
| 2019 | 471,8 |
| 2020 | 519,8 |
| 2021 | 530,7 |
| 2022 | 590,5 |
| 2023 | 671,7 |
Pramen: MF
