Je pozice náborového manažera v korporaci prací snů? Pro nejmladší generaci, která teprve vstupuje na světový pracovní trh, rozhodně. Došla k tomu globální studie výzkumné odnože globálního portálu Glassdoor, na kterém současní i bývalí zaměstnanci anonymně hodnotí společnosti. Generace Z je tak první za několik desítek let, která nemá ambici šéfovat firmě. Do první trojky vysněných pozic u mladých lidí se také zařadily role marketingového manažera a manažera sociálních sítí.
Nejlépe se mladí lidé z generace Z, tedy generace narozené od poloviny devadesátých let do roku 2012, cítí v zaměstnáních, kde se mohou podílet na utváření firemní kultury. Práce korporátního náboráře, marketingového manažera a manažera sociálních síti je pro ně absolutní sen. Křeslo ředitele firmy – které je pro generaci boomerů vrcholem kariéry a pro mileniály desátým nejžádanějším vrcholem profesní dráhy – zetkaře naopak vůbec nezajímá.
Vysvětlení může být s trochou nadsázky poměrně jednoduché. Postavení šéfa firmy často nenabízí dostatečnou flexibilitu, po které podle výzkumu touží většina světových zetkařů, a je zároveň synonymem vertikální firemní hierarchie, kterou mladí lidé zavrhují. „Všímáme si, že pro generaci Z je zásadní důvěra, nezávislost, autonomie a odvaha. Ovšem mají jistou nedůvěru k autoritám a hierarchickým strukturám,“ shrnuje manažer Ondřej Přerovský, který se v Deloitte věnuje lidským zdrojům.
Data personální agentury Grafton Recruitment potvrzují velký zájem mladých o uvedené pozice i v českém prostředí. „Pozice náboráře či social media konzultanta jsou pro uchazeče z generace Z velmi lákavé. U první z pozic vnímají, že je to velmi žádané a atraktivní místo a po uchazečích na ně je setrvalý hlad, v případě druhé se jim líbí, že by u ní mohli uplatnit dovednosti, které běžně využívají v soukromém životě. Se sociálními médii je tato generace svým způsobem srostlá,“ říká HR konzultantka Grafton Recruitment Jana Vávrová.
Světový žebříček nejžádanějších zaměstnavatelů mezi uchazeči z generace Z obsadily podle dat Glassdooru korporace v technologickém nebo bankovním odvětví. Patří mezi ně obři, jako jsou Microsoft, Google nebo IBM, a investiční společnost Morgan Stanley.
České korporace zvýšený zájem o pozice náborářů nebo marketingových manažerů nepozorují. „Souvisí to s tím, že ze škol vycházejí početně slabší ročníky, a naopak většině firem narostl objem byznysu, a tím pádem i poptávka po pracovní síle. Zároveň se tu také objevila konkurence v podobě například startupových společností nebo velmi jednoduchá možnost práce v zahraničí,“ vysvětluje expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.
Generace Z chce podle ní mít vliv na společnost, a to buď vlastním přičiněním, nebo zprostředkovaně prostřednictvím zaměstnavatele, přičemž na konkrétním typu zaměstnavatele jí tolik nezáleží.
„Podle aktuálního průzkumu PwC Hopes&Fears mladým lidem nezáleží na tom, zda je jejich zaměstnavatelem korporát, či nikoli, ale jak smysluplnou práci jim daná firma dovede nabídnout, v jakém týmu a pro jakého šéfa. Celkem 71 procent zástupců české generace Z uvedlo, že při změně zaměstnání je pro ně důležitý právě pocit naplněnosti z práce, čímž výrazně převyšují jak zahraniční vrstevníky, tak jiné české generace,“ dodává Linhartová Palánová.
Generační rozdíly se netýkají jen hlavního pracovního poměru, ale i vedlejších zdrojů přivýdělků. Celkem 43 procent českých mladých lidí dnes musí mít k hlavní práci další brigádu, vyplývá z další letošní studie. Přitom téměř každý čtvrtý český zetkař si přivydělává tím, že prodává zboží nebo nabízí služby na sdílených platformách a každý pátý si přivydělává jako influencer. Pro srovnání, z řad mileniálů si vedlejší kariéru influencerů jako bokovku budují jen dvě procenta Čechů.
Nestabilita ekonomiky přiměla novou generaci si to s Velkou rezignací (trend z USA spuštěný pandemií, při kterém zaměstnanci přehodnocují kariéry a ve velkém opouštějí zaměstnavatele – pozn. red.) rozmyslet. Mladých lidí, kteří chtějí svou práci opustit do dvou let, je o čtyři procenta méně než v minulém roce, tvrdí stejná studie.
Nejčastějším důvodem ke změně zaměstnání je příliš nízká mzda. Zetkaři jsou však stále méně spokojení se svou mzdou než jejich předchůdci – nedostatečné finanční ohodnocení je důvodem odchodu pro téměř každého třetího zetkaře a jen každého čtvrtého mileniála.
