Hledají se mecenáši. Praha spustí na jaře sbírku na výstavbu Vltavské filharmonie
Praha začíná hledat peníze na výstavbu ambiciózní Vltavské filharmonie. Zatímco projektanti připravují podklady pro získání stavebního povolení, v průběhu března by měli radní projednat založení nadačního fondu, kam by mohla veřejnost přispět na takřka dvanáctimiliardový koncertní sál. Zatím je jediným investorem hlavní město, které doufá, že na stavbu kromě soukromých investorů přispěje i budoucí vláda ze státního rozpočtu. Stavba by se měla příznivcům klasické hudby otevřít v roce 2033.
„Založení nadačního fondu oznámí primátor Bohuslav Svoboda na jednom z koncertů v rámci Pražského jara, který bude věnovaný fondu,“ přiblížil náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Festival klasické hudby začne zahajovacím koncertem tradičně 12. května ve Smetanově síni v Obecním domě. Právě tento koncertní sál je jedním z pouhých dvou pražských sálů, druhým je Dvořákova síň v Rudolfinu, který dokáže hostit filharmoniky. Nová koncertní budova na břehu Vltavy by měla přeplněné kapacity obou síní uvolnit a přitáhnout do Prahy velké orchestry, které tu dosud neměly možnost hrát.
Podle posledních informací by výstavba Vltavské filharmonie a úprava okolí, která bude zahrnovat přeložku tramvajové tratě, magistrály i vybudování nového vestibulu metra, měla vyjít na 11,65 miliardy korun. Vedení Prahy dlouhodobě opakuje, že ideální by bylo rozdělit náklady na rovné třetiny mezi magistrát, stát a soukromý sektor. Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček nechtěl přiblížit, kolik čeká, že se od veřejnosti v rámci fondu vybere. Kdyby to byla ona třetina, tedy tři až čtyři miliardy, považoval by to za ideál.
Praha chystá sbírku
„Když vidím, co dokázal David Procházka, který založil Donio, tak už dávno neplatí, že jsou Češi jenom skrblíci. Toto je velká a významná věc, takže věřím, že o to zájem bude,“ řekl Hlaváček. Záležet bude zejména na podpoře velkých firem a významných podnikatelů, se kterými zástupci města průběžně mluví. „Prováděli jsme různé konzultace a došli jsme k tomu, že to není naivní čin,“ řekl Hlaváček, který nechtěl přiblížit, s kým už město předběžně o podpoře jednalo.
„Je důležité, abychom dokázali oslovit nejen velké a silné mecenáše, ale i babičku z pohraničí, která u toho chce být taky. Myslím si, že z hlediska financí i z hlediska principu to má být opravdu národní stavba,“ řekl v Recastu architekt Martin Krupauer, který vede projektový tým, který má na starost realizaci Vltavské filharmonie podle návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group. „I kdyby se stalo, že dominantní část nákladů zaplatí Praha, pořád se to městu ekonomicky vyplatí,“ řekl náměstek pro kulturu Jiří Pospíšil. Město očekává, že stavba přitáhne do Prahy turisty, ať už půjde o hudební nebo architektonické nadšence. Hned vedle filharmonie budou ostatně stavět vlaky z letiště.
Jednání s ministerstvem kultury o případné podpoře státu zatím nenese ovoce, na podzim se ostatně vláda patrně po volbách změní. O případném uvolnění peněz ze státního rozpočtu se stejně má podle Krupauera smysl bavit až po získání stavebního povolení. To by podle architekta mohlo být do konce příštího roku, výstavba by pak mohla začít v roce 2027.
Výstavba filharmonie zasáhne Prahu
Projektanti kromě dopracování celého návrhu podrobně řeší i průběh výstavby, která výrazně zasáhne do chodu hlavního města, neboť oblastí Vltavské prochází několik důležitých dopravních tepen. Na určitou dobu se bude muset přerušit průjezd tramvají a metra, nemělo by to ale být najednou. „Magistrála zůstane celou dobu, byť s nějakými omezeními, průjezdná,“ rozptýlil časté obavy Pražanů Krupauer. Frekventovaná silnice do budoucna povede přímo pod filharmonií.
V budově bude celkem pět sálů, které už jsou koncepčně, technicky i akusticky rozvržené. Architekti se snaží pracovat s materiály typickými pro Českou republiku a Prahu, například hlavní koncertní sál pro 1800 posluchačů má být obložen šumavským dřevem, komorní sál bude obložen pískovcovým kamenem, který se váže k historii Prahy, a v multifunkčním sále bude zase dominovat kov a industriál, který odkazuje na průmyslovou minulost Holešovic, kde se bude filharmonie nacházet. Tyto sály pak doplní malý a školní sál.
Dánští architekti také na mnoha místech pracují se sklem, což má být odkaz k české sklářské tradici. Kromě toho se bude v budově nacházet městská knihovna, restaurace, bistro, terasy a foyer pro pořádání eventů, zázemí pro umělce, nahrávací studia či vzdělávací prostory. „Jsme schopni přivítat a pozvat asi 6500 osob, které si mohou dům užívat, aniž by se vzájemně rušili,“ řekl Krupauer.
Na Praze 7 přibude zeleň
Projekt doznal řady změn oproti původnímu soutěžnímu návrhu, přibylo například mnohem více zeleně. Okolí budovy má být více živé a pobytové, a to včetně střechy, směrem k Argentinské ulici dostane prostor i pouliční sport. Oproti prvnímu návrhu je celá filharmonie také větší a má více užitných ploch. Projektový tým už přišel i rozvrhem pro první sezonu ve všech sálech.
Nové koncertní sály budou mít i další tuzemské metropole. Radní Brna rozhodli o stavbě Janáčkova kulturního centra za 2,3 miliardy korun a magistrát již vysoutěžil zhotovitele stavby. V Brně se tak bude nacházet moderní sál pro 1200 lidí. Magistrát v Ostravě zase loni zahájil výstavbu unikátní filharmonie za 2,8 miliardy korun, kde největší sál pojme 1300 diváků.
