Za možnost dívat se na Českou televizi se již od roku 2008 platí 135 korun, za Český rozhlas je to od roku 2005 pak 45 korun. Obě veřejnoprávní instituce už dlouho volají po navýšení, protože kvůli inflaci se reálná hodnota poplatků snížila a nedostačuje pro zachování kanálů a formátů, které dnes ČT a ČRo poskytují. Vstříc by jim měla jít chystaná novela, kterou momentálně připravuje vláda. Jak Právu sdělili ministr kultury Martin Baxa a poslanec Jan Lacina, ve hře je několik možností.
Mluví se jednak o navýšení poplatků, jednak o rozšíření okruhu těch, co je musí hradit. První případ je jednodušší a dá se lépe naplánovat. Ředitel ČRo René Zavoral mluví o zvýšení poplatku o 15 korun na 60 korun. Podle Laciny by navýšení u ČT mělo odpovídat třikrát vyššímu rozpočtu, s nímž operuje. Teoreticky by se tak poplatek zvýšil o 45 korun na 180 korun.
Rozšíření okruhu plátců by se pak týkala změna, která změní definici přijímače. V případě domácností se dnes platí za každý přístroj schopný příjmu, i když jde třeba o staré zařízení podporující pouze analogové vysílání či ukončené DVB-T. A kdo může přijímat televizi, rovnou musí platit i za rozhlas, přestože nemá klasické (auto)rádio.
Výjimku mají mobily. V těch se sice televizní tunery neujaly, ale podporu FM rádií některé mají. Domácnosti za ně ale platit nemusí. Podle Laciny je ale na místě zavést poplatky i za mobily a počítače, protože umožňují příjem ČT a ČRo prostřednictvím internetu. Tím by se povinnost hradit koncesionářské poplatky rozšířila až na 600 tisíc dalších domácností.
