Prezident podle Ústavy může, ale nemusí sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. Prezident Miloš Zeman to v neděli uvedl k úvahám opozice o takové cestě k předčasným volbám. V pořadu Partie televize Prima také zopakoval, že pokud by sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývá jen pár měsíců, kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.
„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli Ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit,“ uvedl prezident. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. „Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou,“ uvedl.
K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí.
Piráti kvůli možnému rozpuštění sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.
„V případě úspěšného hlasování prezident musí sněmovnu rozpustit. Není prostor na kreativní výklad Ústavy. Pokud bychom k tomuto odvážnému kroku dostatečný počet hlasů sehnali, pak proto, že si politické vedení mají vybírat lidé ve volebních místnostech, ne skvadra na Hradě," reagoval předseda STAN Vít Rakušan.
Podle ústavního právníka Jana Wintra má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. „Nepanují o tom prakticky žádné pochybnosti," řekl Wintr.
Wintr připomněl, že samorozpuštění sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v „kauze Melčák" zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období. Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. „Dokážu si představit třeba pár dní," uvedl Wintr.
Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
